Minulý týden, konkrétně 15. května, oficiálně začala hurikánová sezona ve východní části Tichého oceánu. A příští týden, 1. června, začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Jaká ta letošní bude? Přesné prognózy samozřejmě možné nejsou, ale sezonní výhledy k dispozici máme.
Letošní hurikánová sezona může patřit k nejaktivnějším ve známé historii
První sezonní předpovědi se většinou vydávají už během zimy, ale častěji pak až na jaře, zejména v dubnu a květnu. To už se dá lépe určit, jaké podmínky budou panovat v hlavních oblastech vzniku hurikánů.
Tropická bouře je druhé stadium vývoje tropické cyklony, ve kterém desetiminutový (v USA minutový) průměr rychlosti přízemního větru dosahuje hodnot mezi 17 a 33 metry za sekundu, respektive 61 až 119 kilometrů za hodinu.
Hurikán je regionální označení plně vyvinuté tropické cyklony v oblastech Atlantského oceánu nebo Tichého oceánu východně od datové hranice (tedy od poledníku 180° zeměpisné délky), přičemž desetiminutový (v USA minutový) průměr rychlosti přízemního větru v hurikánu dosahuje nejméně 33 metrů za sekundu, tedy 119 kilometrů za hodinu.
Silný hurikán je označení hurikánu, kdy desetiminutový (v USA minutový) průměr rychlosti přízemního větru dosahuje nejméně 50 metrů za sekundu, tedy 180 kilometrů za hodinu.
Zdroj: slovnik.cmes.cz
Pokud jde o oblasti východního Pacifiku, dostupné prognózy upřednostňují spíše průměrnou sezonu, respektive průměrný počet tropických bouří a hurikánů. To za posledních třicet let odpovídá patnácti bouřím, ze kterých asi osm zesílí na hurikán a čtyři pak dosáhnou stádia silného hurikánu. První pojmenovaný systém ponese letos jméno Aletta, následovat budou Bud, Carlotta a Daniel.
Předpověďmi hurikánové sezony v Atlantiku se zabývá větší počet prognostických pracovišť než v případě Pacifiku, což souvisí i s jejich potenciálně nebezpečnějšími dopady. Jde například o americkou NOAA, britskou společnost Tropical Storm Risk, francouzskou Météo-France, Arizonskou univerzitu, Coloradskou státní univerzitu nebo mexickou meteorologickou službu. Samozřejmě, že mezi jednotlivými předpověďmi jsou větší či menší rozdíly, nicméně v jednom se všechny výhledy shodují – letošní hurikánová sezona v Atlantiku by měla být nadprůměrná.
V dlouhodobém průměru se v této části světa za sezonu vytvoří 14,4 pojmenovaných systémů (tropických bouří nebo hurikánů), z nichž 7,2 dosáhne stádia hurikánu a 3,2 silného hurikánu. Letos jednotlivá centra očekávají většinou dvacet až šestadvacet pojmenovaných systémů, ze kterých kolem jedenácti dosáhne stádia hurikánu a kolem pěti nebo šesti pak silného hurikánu. Jde o vysoká čísla, a pokud se prognózy naplní, lze čekat jednu z nejaktivnějších sezon ve známé historii.
Obsah tepla v hlavní oblasti vzniku hurikánů nad Atlantikem – pro tuto roční dobu je rekordně vysoký a odpovídá průměrné hodnotě kolem 10. srpna
Příčinou tak „robustních“ prognóz pro oblast Atlantského oceánu je především až rekordně teplá mořská voda, která tvoří hlavní zdroj energie tropických cyklón. A to jak v centrální části Atlantiku, tak i v Karibiku. Nadprůměrně teplá voda by přitom měla přetrvat i během následujících měsíců. Dalším faktorem, který promluví do letošní sezony, je nástup jevu La Niña během pozdního léta a začátkem podzimu. Během výskytu tohoto fenoménu slábnou větry nad Karibským mořem a severním tropickým Atlantikem. To ve finále snižuje vertikální střih větru, který působí proti výraznějšímu zesilování hurikánů. Jako střih větru se označuje změna směru i rychlosti větru s výškou.
Samozřejmě, že do těchto základních úvah pak vstoupí lokální faktory, především vlhkost vzduchu, případně výskyt saharského prachu.
Dopady se dají špatně předpovídat
Ačkoliv prognózy obecně předpokládají nadprůměrnou sezonu, říci, jaké dopady bude mít na obyvatele dotčených oblastí, je prakticky nemožné. Je sice pravda, že nástup fáze La Niña znamená větší pravděpodobnost výskytu hurikánů v oblasti Karibiku než obvykle, které z nich a jak moc zasáhnou pevninu, se ale určit nedá. Na druhou stranu lze očekávat, že při celkově větším počtu tropických cyklón více z nich doputuje nad obydlená území. Konkrétní dopady ale záleží na konkrétní trajektorii a intenzitě každé z nich.
Kdy vznikne první letošní tropická bouře a z ní případně i hurikán v oblasti východně od severo- a středoamerické pevniny, zatím zřejmé není, jisté ale je, že se bude jmenovat Alberto. Tak zní totiž první jméno ze seznamu pro letošní sezonu v Atlantiku. Dodejme, že pro tuto část světa se používá po šesti letech rotující seznam jmen. Stejná jména se tedy používala v roce 2018. Nicméně jsou tu dvě výjimky – Florence a Michele.
Tyto hurikány před šesti lety napáchaly mimořádné škody a vyžádaly si i větší počet obětí. Aby se předešlo případným negativním spojením s danými jmény, byla tato dvě nahrazena novými, a to Francine a Milton. A pokud se výše zmíněné prognózy naplní, bude nutné kromě standardních jednadvaceti jmen použít ještě jména ze záložního doplňkového seznamu. Ten začíná jmény Adria, Braylen, Caridad a Deshwan.