Nebezpečnost hurikánů se měří na Saffirově-Simpsonově stupnici, která má pět bodů. Jenže v posledních letech přibývá bouří, které jsou tak silné, že si podle vědců zaslouží kategorii novou – šestý stupeň.
Hurikány sílí. Zaveďme pro ně šestou kategorii, navrhují vědci
Definice hurikánů páté kategorie říká: „Tyto bouře způsobují naprosté zničení střech na mnoha sídlech a průmyslových budovách a některé menší užitné budovy jsou odfouknuty. Zhroucení mnoha širokých střech a zdí, obzvlášť těch bez vnitřních podpěr, je běžné, stejně jako velmi těžká a nenapravitelná poškození mnoha dřevěných struktur a naprosté zničení mobilních/prefabrikovaných domů. Jen pár typů stavebních struktur je schopno odolat.“
Může být ještě něco silnějšího? Podle studie, která vyšla v odborném časopise PNAS, ano.
- Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice klasifikuje tropické cyklony na západní polokouli, které přesáhly intenzitu tropické brázdy nízkého tlaku a tropické bouře, čímž se staly hurikány.
- Stupnice hurikány rozděluje do pěti kategorií rozlišovaných podle intenzity jejich trvalých větrů. K tomu, aby byl tropický cyklon označen jako hurikán, musí mít vítr rychlost nejméně 33 metrů za sekundu (119 kilometrů v hodině). Nejvyšší klasifikace na stupnici (kategorie 5) je vyhrazena pro bouře s větrem přesahujícím sedmdesát metrů za sekundu (252 kilometrů v hodině).
- Oficiálně je Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice používána „jen“ k popisu hurikánů, které se formují v Atlantském oceánu a v severní části Pacifiku, východně od mezinárodní datové linie. Ostatní oblasti používají jinou klasifikaci a bouře se tam nazývají cyklony nebo tajfuny.
- Klasifikace je primárně určena pro měření možných škod a zátop, které může hurikán způsobit při případných sesuvech půdy, ačkoliv byla kritizována jako příliš jednoduchá.
Kategorie 5 je synonymem pro největší a nejhorší bouře. Autoři studie ale tvrdí, že už nestačí, protože nevystihuje intenzitu, se kterou bouře v jednadvacátém století přicházejí. Navrhují proto rozšířit Saffirovu-Simpsonovu stupnici o novou kategorii pro hurikány, jejichž vítr přesahuje rychlost 308 kilometrů za hodinu. Hlavním argumentem je, že svět už takové bouře zažil.
Stoupá ničivost hurikánů?
Hurikány jsou nesmírně složité systémy, na jejichž vznik a průběh má vliv spousta faktorů. Jedním z těch hlavních je teplota oceánu – z něj odebírají svou energii, která pohání ničivost bouře. S tím, jak se vlivem člověka otepluje planeta, stoupá logicky i teplota oceánů, a tedy i síla hurikánů. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) předpokládá, že v blízké budoucnosti by sice nemělo hurikánů přibývat, ale těch silných by více být mělo.
Myšlenka přidat další kategorii se v posledních letech už několikrát objevila. Vědce motivovaly bouře, jako byl Dorian roku 2019, které přinesly vítr s rychlostí blížící se 300 kilometrům za hodinu. Měly takovou sílu, že neničily jen budovy, ale rovnou celá města. Současná kategorie 5 začíná s větry o rychlosti nad 252 kilometrů za hodinu, horní hranice nijak omezená není.
Pokud by se podařilo prosadit šestou kategorii, spadalo by do ní v současné době pět bouří. Tou vůbec nejsilnější byl hurikán Patricia, který dosáhl rychlosti 346 kilometrů za hodinu. Naštěstí ale tato bouřka měla jen malou ničivost, protože zasáhla téměř neobydlenou oblast v Mexiku. Nejvíce utrpení z této pětice přinesl tajfun Haiyan, který před jedenácti lety na Filipínách připravil o život asi šest tisíc lidí.
Samotná rychlost větru nemusí nutně souviset s tím, jak smrtící bouře je. Vůbec nejhorší v tomto ohledu byl cyklon Bhola z roku 1970. Jeho vítr měl sice rychlost „pouhých“ 185 kilometrů za hodinu, ale zabil možná až půl milionu lidí v Indii.
- Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
- Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
- Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
- Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.
Autoři nové studie tvrdí, že v posledních letech se už několikrát vyskytly podmínky pro vznik „šestkového“ hurikánu i v oblasti Mexického zálivu. To by bylo problematické hlavně proto, že v tomto regionu jsou velká města, kde žije koncentrovaně hodně lidí. Kdyby supersilný hurikán udeřil na ně, způsobil by vysoké ztráty na majetku i životech. Zatím se to sice nestalo, ale podmínky pro takový scénář existují, takže riziko stoupá.
Na základě klimatických a meteorologických modelů autoři předpokládají, že pokud by se planeta oteplila o dva stupně, tak by se pravděpodobnost vzniku hurikánu šestého stupně zvýšila trojnásobně.
Zavádějící stupnice
O zavedení šestého stupně se mluví už delší dobu a objevily se i námitky. Obecně se vědci nejvíce obávají, že šestý stupeň zdůrazňuje něco, co vlastně dostatečně nevysvětluje nebezpečnost hurikánů. Silný vítr totiž nezpůsobuje ani deset procent úmrtí při hurikánech. Většinou zabíjí voda, kterou bouře přinese ať už srážkami, nebo z oceánu.
Je stále jasnější, že nejsmrtelnějším aspektem hurikánu jsou záplavy. Bouřkové přívaly mají podle studie na svědomí zhruba polovinu úmrtí způsobených hurikány ve Spojených státech a záplavy způsobené silným deštěm jsou zodpovědné za více než čtvrtinu. Naproti tomu silný vítr stojí za pouhými osmi procenty úmrtí.
Vzhledem k tomu, že Saffirova-Simpsonova stupnice je založena pouze na rychlosti větru, neinformuje o rizicích, kterých by se lidé měli nejvíce obávat. Přesto jde o hlavní informaci, kterou lidé o blížící se bouři obvykle vědí.
Bouře pátého stupně mohou být vlastně mnohem smrtelnější než hurikány potenciálního šestého stupně. Když lidé uslyší varování před „pouhým“ pátým stupněm, může se jim zdát, že riziko není tak vysoké, jak by reálně mohlo být.
