Když meterologové varují před výjimečným vedrem, jaké zasáhne Česko například tento týden, používají celou řadu termínů. Některé mohou přitom být laikům či nezasvěceným i nesrozumitelné. Experti využívají například různé indexy tepelné zátěže.
Index smrtícího tepelného stresu nejlépe popisuje, co hrozí při vlnách veder
V tomto týdnu nás provázejí vysoké teploty, na většině území se musí počítat i s více tropickými dny, zejména na jihovýchodě – tam jich může být i osm v řadě. Při výskytu tropických teplot nad určitou hranicí vydává Český hydrometeorologický ústav výstrahu, pro jejíž vyhlášení jsou rozhodující očekávané maximální teploty vzduchu v daném regionu. V případě maxim přes 31 stupňů jde o výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí, pro teploty 34 a více stupňů s vysokým a pokud překročí 37 °C, jde o extrémní stupeň nebezpečí.
Teplota vzduchu sama o sobě je sice objektivním faktorem, nicméně při individuálním posouzení vlivu tepla na konkrétního jedince je důležité se zaměřit na tepelný stres neboli zátěž, které je člověk vystaven.
Předpověď počasí na tento týden
Jak se měří tepelný stres
Tepelný stres (nebo tepelná zátěž) se týká hromadění tělesného tepla vzniklého buď vnitřně při používání svalů, nebo externě vlivem okolního prostředím. Dochází k němu, když teplo, které tělo absorbuje z okolního prostředí, překročí schopnost organismu jej zvládnout. Tepelný stres je obecně způsoben především vnějšími faktory, kde kromě teploty hrají roli i vlhkost vzduchu a rychlost proudění, přispívá k němu fyzická aktivita a nedostatečný příjem tekutin.
Schopnost lidského těla udržet vnitřní teplotu v určitých mezích ovlivňují různé faktory, kromě tělesného termoregulačního systému a fyziologie je důležité i chování, které zahrnuje jídlo a pití, aktivitu a odpočinek a samozřejmě taky oblečení. Příznaky tepelného stresu zahrnují zvýšenou tělesnou teplotu, zvýšenou srdeční frekvenci, zrychlené dýchání, nadměrné pocení, nevolnost, závratě a v závažných případech může dojít i k vyčerpání z horka nebo úpalu.
Pro vyjádření tepelného stresu neboli zátěže se používá fyziologických a environmentálních indikátorů pro posouzení dopadu tepla na lidské tělo. Často mluvíme o pocitové teplotě, která zahrnuje vliv i vlhkosti a větru, někdy se využívá teploty tzv. vlhkého teploměru (tedy teploměru, jehož čidlo je obaleno vlhkou punčoškou, ze které se odpařuje vodní pára, čímž dochází v závislosti na relativní vlhkosti k jejímu ochlazování). Setkat se můžeme také s indexem tepelné zátěže (UTCI – Universal Thermal Climate Index), který kombinuje současný vliv teploty a vlhkosti vzduchu, rychlosti větru a krátkovlnného i dlouhovlnného záření dopadajícího na povrch lidského těla. Právě index UTCI získal v posledních letech větší popularitu ve střední Evropě a používá se i v Česku.
Ve světě se tedy používá velké množství škál popisujících vliv tepelné zátěže na člověka, přičemž kritickou roli v nich hraje vlhkost vzduchu. Ta totiž zásadně ovlivňuje schopnost pocení, kterým se člověk při vysokých teplotách může ochlazovat. Dokonce už při teplotách kolem 28 °C může velmi vysoká vlhkost způsobit významnou tepelnou zátěž. Problematičnost v současnosti používaných indexů spočívá v tom, že dobře fungují zpravidla jen v určitých zeměpisných oblastech a klimatických podmínkách a nejsou tedy přenositelné do oblastí jiných.
Index smrtícího stresu
Na základě čerstvého výzkumu bylo zjištěno, že jedna metoda – index smrtícího (letálního) tepelného stresu – svými vlastnostmi překonala jiné. Ve srovnání s ostatními byl tento index schopen rozlišovat mezi oblastmi, které byly nebo nebyly ovlivněny extrémním tepelným stresem, a mohl tak přesně určit, ve kterých dnech se tyto nebezpečné tepelné podmínky vyskytly.
Tento index je založený na teplotě a vlhkosti a jejich kombinací určuje podmínky, které potenciálně můžou vést až k úmrtí. Vliv vlhkosti je v něm zabudován pomocí parametru relativní vlhkosti tak, že lépe předpovídá nebezpečné tepelné podmínky ve srovnání s ostatními indexy, a to i v oblastech, které mají velmi nízkou vlhkost vzduchu. Horké vlně odpovídají dny s průměrnými hodnotami letálního stresu nad 19 °C, hodnoty přes 27 °C znamenají už riziko fatálních následků a předčasných úmrtí.
Nicméně při uvažování teplotních indexů je nutné zdůraznit ještě jednu věc. Drtivá většina studií zaměřených na tepelný stres a z nich vycházející indexy se zaměřují na podmínky venkovního prostředí, ale zvýšená úmrtnost související s teplem souvisí ve skutečnosti o něco více s podmínkami vnitřních prostor, pokud tam lidé tráví většinu času. Do budoucna bude proto důležité více zohlednit i tyto faktory.
Barvy na teplotních mapách se nemění
V souvislosti s vysokými teplotami, které nás během týdne čekají, je důležitá ještě jedna poznámka týkající se jejich znázornění v médiích, která souvisí spíše s psychologií jejich vnímání. Často se objevuje názor, že se dnes používají červenější, více „alarmující“ barvy, aby obrázky přitáhly větší pozornost, případně vedly až k jisté „panice“, jaké horko nás čeká. Anebo snad aby dokonce obrázky zdůraznily oteplení způsobené změnou klimatu.
V případě map používaných v relacích o počasí v České televizi to ale rozhodně neplatí. Barevná stupnice používaná v daném grafickém systému zůstává stejná a nemění se. Rovněž například barevná škála map Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), které rovněž ve vysílání ČT mohou diváci sledovat, má jednotnou škálu barev. A to samé platí třeba i o britském meteorologickém úřadu MetOffice. Samozřejmě, že každý web/médium používá trochu jiné barevné škály, což někdy při srovnání může vést k zavádějícím závěrům. Ale meteorologové sami bezdůvodně opravdu barevné škály nemění, a pokud jsou mapy dnes červenější než začátkem století, je to pouze důsledek nárůstu teploty v souvislosti se změnou klimatu.