Index smrtícího tepelného stresu nejlépe popisuje, co hrozí při vlnách veder

Když meterologové varují před výjimečným vedrem, jaké zasáhne Česko například tento týden, používají celou řadu termínů. Některé mohou přitom být laikům či nezasvěceným i nesrozumitelné. Experti využívají například různé indexy tepelné zátěže.

V tomto týdnu nás provázejí vysoké teploty, na většině území se musí počítat i s více tropickými dny, zejména na jihovýchodě – tam jich může být i osm v řadě. Při výskytu tropických teplot nad určitou hranicí vydává Český hydrometeorologický ústav výstrahu, pro jejíž vyhlášení jsou rozhodující očekávané maximální teploty vzduchu v daném regionu. V případě maxim přes 31 stupňů jde o výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí, pro teploty 34 a více stupňů s vysokým a pokud překročí 37 °C, jde o extrémní stupeň nebezpečí.

Teplota vzduchu sama o sobě je sice objektivním faktorem, nicméně při individuálním posouzení vlivu tepla na konkrétního jedince je důležité se zaměřit na tepelný stres neboli zátěž, které je člověk vystaven.

Předpověď počasí na tento týden
Zdroj: ČT24

Jak se měří tepelný stres

Tepelný stres (nebo tepelná zátěž) se týká hromadění tělesného tepla vzniklého buď vnitřně při používání svalů, nebo externě vlivem okolního prostředím. Dochází k němu, když teplo, které tělo absorbuje z okolního prostředí, překročí schopnost organismu jej zvládnout. Tepelný stres je obecně způsoben především vnějšími faktory, kde kromě teploty hrají roli i vlhkost vzduchu a rychlost proudění, přispívá k němu fyzická aktivita a nedostatečný příjem tekutin.

Schopnost lidského těla udržet vnitřní teplotu v určitých mezích ovlivňují různé faktory, kromě tělesného termoregulačního systému a fyziologie je důležité i chování, které zahrnuje jídlo a pití, aktivitu a odpočinek a samozřejmě taky oblečení. Příznaky tepelného stresu zahrnují zvýšenou tělesnou teplotu, zvýšenou srdeční frekvenci, zrychlené dýchání, nadměrné pocení, nevolnost, závratě a v závažných případech může dojít i k vyčerpání z horka nebo úpalu.

Pro vyjádření tepelného stresu neboli zátěže se používá fyziologických a environmentálních indikátorů pro posouzení dopadu tepla na lidské tělo. Často mluvíme o pocitové teplotě, která zahrnuje vliv i vlhkosti a větru, někdy se využívá teploty tzv. vlhkého teploměru (tedy teploměru, jehož čidlo je obaleno vlhkou punčoškou, ze které se odpařuje vodní pára, čímž dochází v závislosti na relativní vlhkosti k jejímu ochlazování). Setkat se můžeme také s indexem tepelné zátěže (UTCI – Universal Thermal Climate Index), který kombinuje současný vliv teploty a vlhkosti vzduchu, rychlosti větru a krátkovlnného i dlouhovlnného záření dopadajícího na povrch lidského těla. Právě index UTCI získal v posledních letech větší popularitu ve střední Evropě a používá se i v Česku.

Ve světě se tedy používá velké množství škál popisujících vliv tepelné zátěže na člověka, přičemž kritickou roli v nich hraje vlhkost vzduchu. Ta totiž zásadně ovlivňuje schopnost pocení, kterým se člověk při vysokých teplotách může ochlazovat. Dokonce už při teplotách kolem 28 °C může velmi vysoká vlhkost způsobit významnou tepelnou zátěž. Problematičnost v současnosti používaných indexů spočívá v tom, že dobře fungují zpravidla jen v určitých zeměpisných oblastech a klimatických podmínkách a nejsou tedy přenositelné do oblastí jiných.

Index smrtícího stresu

Na základě čerstvého výzkumu bylo zjištěno, že jedna metoda – index smrtícího (letálního) tepelného stresu – svými vlastnostmi překonala jiné. Ve srovnání s ostatními byl tento index schopen rozlišovat mezi oblastmi, které byly nebo nebyly ovlivněny extrémním tepelným stresem, a mohl tak přesně určit, ve kterých dnech se tyto nebezpečné tepelné podmínky vyskytly.

Tento index je založený na teplotě a vlhkosti a jejich kombinací určuje podmínky, které potenciálně můžou vést až k úmrtí. Vliv vlhkosti je v něm zabudován pomocí parametru relativní vlhkosti tak, že lépe předpovídá nebezpečné tepelné podmínky ve srovnání s ostatními indexy, a to i v oblastech, které mají velmi nízkou vlhkost vzduchu. Horké vlně odpovídají dny s průměrnými hodnotami letálního stresu nad 19 °C, hodnoty přes 27 °C znamenají už riziko fatálních následků a předčasných úmrtí.

Nicméně při uvažování teplotních indexů je nutné zdůraznit ještě jednu věc. Drtivá většina studií zaměřených na tepelný stres a z nich vycházející indexy se zaměřují na podmínky venkovního prostředí, ale zvýšená úmrtnost související s teplem souvisí ve skutečnosti o něco více s podmínkami vnitřních prostor, pokud tam lidé tráví většinu času. Do budoucna bude proto důležité více zohlednit i tyto faktory.

Barvy na teplotních mapách se nemění

V souvislosti s vysokými teplotami, které nás během týdne čekají, je důležitá ještě jedna poznámka týkající se jejich znázornění v médiích, která souvisí spíše s psychologií jejich vnímání. Často se objevuje názor, že se dnes používají červenější, více „alarmující“ barvy, aby obrázky přitáhly větší pozornost, případně vedly až k jisté „panice“, jaké horko nás čeká. Anebo snad aby dokonce obrázky zdůraznily oteplení způsobené změnou klimatu.

V případě map používaných v relacích o počasí v České televizi to ale rozhodně neplatí. Barevná stupnice používaná v daném grafickém systému zůstává stejná a nemění se. Rovněž například barevná škála map Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), které rovněž ve vysílání ČT mohou diváci sledovat, má jednotnou škálu barev. A to samé platí třeba i o britském meteorologickém úřadu MetOffice. Samozřejmě, že každý web/médium používá trochu jiné barevné škály, což někdy při srovnání může vést k zavádějícím závěrům. Ale meteorologové sami bezdůvodně opravdu barevné škály nemění, a pokud jsou mapy dnes červenější než začátkem století, je to pouze důsledek nárůstu teploty v souvislosti se změnou klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Slunečná obloha z počátku týdne se na víkend zatáhne

Začátek týdne bude v Česku převážně slunečný a beze srážek. Díky jasné obloze se nejvyšší denní teploty dostanou nad dvacet stupňů Celsia. O čtvrtečním Svátku práce se odpolední maxima přiblíží hranici letního dne, tedy k 25 stupňům. V pátek a v sobotu bude ještě tepleji, ale začne se zatahovat a o víkendu místy zaprší. Od neděle se také ochladí, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánovčera v 17:59

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Před víkendem dorazí déšť a silné bouřky, na východě platí výstraha

Po deštivém konci pracovního týdne se o víkendu v Česku vyjasní. V noci na neděli ale hrozí četné přízemní mrazíky. Přes den se teploty vyšplhají až na 18 stupňů Celsia, v příštím týdnu by se pak měly vrátit nad hranici dvaceti stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu. Pro východní polovinu republiky platí pro čtvrtek výstraha před silnými bouřkami, a to až do 22. hodiny. Místy může spadnout až 30 milimetrů srážek, při opakovaných bouřkách výjimečně i kolem 50 milimetrů.
24. 4. 2025
Doporučujeme

Za „aprílové počasí“ může rozdílnost teplot povrchu pevniny a moře

Duben je měsíc, ve kterém se na našem území můžou objevit jak dny, ve kterých počasí připomíná ještě uplynulou zimu, tak naopak dny, kdy se už o slovo hlásí blížící se léto. Ostatně proměnlivosti dubnového počasí si všímá i nejedna lidová pranostika. Za všechny zmiňme například tuto: „V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a proto stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá“. Proč je tedy právě dubnové počasí tak proměnlivé a nestálé?
23. 4. 2025

Část Česka zasáhnou bouřky, v týdnu slunce vystřídá ochlazení

Část jižních Čech, Českomoravskou vrchovinu a západ Jihomoravského kraje zasáhnou v pondělí odpoledne silné bouře. Hrozí přívalové srážky, krupobití a silný vítr. První polovina týdne bude v Česku spíše slunečná. Ve čtvrtek se ale zatáhne a od pátku se ochladí. O víkendu už by na horách dokonce mohlo sněžit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
21. 4. 2025Aktualizováno21. 4. 2025

Vysočinu a jihozápad Moravy mohou v pondělí zasáhnout bouře

Na Velikonoční pondělí mohou odpoledne a večer Vysočinu a jihozápad Moravy zasáhnout výraznější bouře. Objevit by se mohla i takzvaná supercela, což je silná bouře rotující kolem své osy. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V neděli by v Česku mělo být většinou jasno nebo polojasno.
20. 4. 2025

Deště zmírnily sucho, zemědělci ale potřebují více vláhy

Deště během posledních dvou dnů udělaly radost zemědělcům. Ještě v první polovině týdne někteří odkládali sadbu kvůli suchu, teď se situace zlepšila. A snížilo se také nebezpečí požáru v lesích. Pršelo prakticky všude, na některých místech Plzeňského kraje to bylo dokonce až dvacet milimetrů srážek. Aby ale letošní úroda byla kvalitní, potřebují farmáři dostatek vláhy i v dalších týdnech.
19. 4. 2025

Extrémní počasí si v Itálii a Francii vyžádalo několik mrtvých

Nepříznivé počasí si v Itálii a Francii vyžádalo nejméně čtyři mrtvé. V severní Itálii zahynuli otec se synem, jejichž auto strhla přívalová voda, ve Francii pak zemřel člověk, kterého ve čtvrtek zasypala lavina, napsala v pátek agentura AFP. Do Itálie se přihnal i silný vítr a zřejmě způsobil zřícení turistické lanovky nedaleko Neapole. Pád si vyžádal čtyři oběti.
18. 4. 2025Aktualizováno18. 4. 2025
Načítání...