Jižní Ameriku zasáhla výjimečná bouře. V dějinách byly podobné jenom dvě

O hurikánech a tropických bouřích jsme zvyklí slýchat z oblastí kolem severní a střední Ameriky, případně z Karibiku. Zato nad regionem jižního Atlantiku, východně od Brazílie, znamená výskyt tropické bouře mimořádnou událost. Tedy až doposud tomu tak bylo.

Jižní Atlantik je jedinou oceánskou pánví v tropech, kde se s těmito potenciálně značně ničivými útvary pravidelně nepotkáváme. Minulou neděli se tam však vytvořila tropická bouře Akará. Nad jižním Atlantikem se každoročně sice jedna nebo dvě bouře vytvoří, jde ale o bouře subtropické, které nemají typické znaky tropické cyklóny. Akará ale byla Námořní meteorologickou a hydrografickou službou brazilského námořnictva oficiálně vyhodnocena jako tropická. Předtím se podobný případ stal v minulosti jenom dvakrát: roku 2019 u bouře Iba a v roce 2010 u bouře Anita.

Bouře, jakou Jižní Amerika nepoznala

Akará se vytvořila asi 500 kilometrů jihovýchodně od brazilského São Paula. Jistou kuriozitou kromě samotného vzniku bouře je i vlhkost, která podpořila její vznik. Ta totiž nepřišla z obvyklé strany z Amazonie, ale doputovala z východu, z rovníkových oblastí východního Atlantiku.

Akará vznikla z mimotropické tlakové níže její přeměnou na tropickou. Rychlosti větru na základě družicových dat dosáhly kolem 70 až 75 kilometrů za hodinu, v nárazech o něco více. Teplota mořské vody, nad kterou se Akará zformovala, se pohybovala kolem 26 °C, což je hodnota typicky považovaná za nutnou spodní hranici pro vznik tropické bouře, a současně jde o mírně nadprůměrnou teplotu vody pro danou roční dobu.

  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

Akará se následně pohybovala zvolna k jihu až jihozápadu nad otevřeným mořem a během středy se z ní stala bouře subtropická, ztratila tedy svůj tropický charakter. Současně se do její oblasti dostal sušší vzduch, který její vývoj poněkud utlumil. Každopádně se pohybuje daleko od pevniny, kterou by neměla ani v příštích dnech zasáhnout.

Podmínky se mění

Proč jde vlastně o tak výjimečnou událost a proč se hurikánům nad jižním Atlantikem nedaří? Příčina není ani tak v teplotě vody, která bývá dostatečně vysoká, ale v podmínkách v atmosféře. Panuje tam totiž příliš velký střih větru, tedy situace, kdy vítr fouká v různých výškách z různých směrů a různou rychlostí. To pak neumožňuje, aby se energie uvolněná při kondenzaci vodní páry odpařené z teplého povrchu oceánu dostatečně koncentrovala v malém prostoru, což je nutné pro vznik tropické níže.

Současně zde – na rozdíl od severního Atlantiku – chybějí vlny putující k východnímu pobřeží (Ameriky) z Afriky, které se stávají často zárodky budoucího hurikánu. Dlouho se proto mělo zato, že zde nebezpečí hurikánů a tropických bouří nehrozí. Ostatně ani z historie nebyl do začátku 21. století případ hurikánu z této části světa znám. Jenže koncem března 2004 byl střih větru u východního pobřeží Jižní Ameriky nezvykle malý, což napomohlo přeměně mimotropické tlakové níže u břehů Brazílie v opravdový hurikán (následně označovaný jako Catarina).

Hurikán Catarina ve viditelném spektru (vlevo) a družicí odhadnutá rychlost větru v uzlech (vpravo) 27. března 2004 odpoledne. Jeden uzel odpovídá 1,85 km/h
Zdroj: American Meteorological Society

Ten pak změnil směr postupu na západ nad pevninu, kterou 27. března naplno zasáhl. Šlo sice o hurikán nejslabší, 1. kategorie, nicméně i tak napáchal značné materiální škody. Poškozeno bylo více než 38 tisíc staveb a 1468 budov se zřítilo. Tři lidé řádění Catariny nepřežili, přes 180 utrpělo zranění.

Co bude dál

Po Catarině začali prognostici a vědci věnovat jižnímu Atlantiku větší pozornost – včetně pečlivé analýzy historických družicových snímků. Na základě tohoto výzkumu bylo zjištěno, že subtropické cyklóny se v průměru vyskytují jednou až dvakrát za rok, tropické jsou ale mimořádně vzácné. Následně byl v roce 2011 vypracován i první seznam jmen pro subtropické a tropické cyklóny v jižním Atlantiku. Původně obsahoval jmen deset, v roce 2018 byl rozšířen na patnáct a v roce 2022 bylo přidáno dalších 32 jmen. Akará je prvním z těchto 32 nových jmen, které bylo použito. Další bude Biguá.

Výskyt tropické bouře Akará vyvolává otázku, zda vlivem změny klimatu nebudou tropické bouře a hurikány nad jižním Atlantikem častější. S ohledem na velmi malý počet historických případů je ale obtížně říci něco konkrétního. Ostatně i v případě zmiňovaného hurikánu Catarina byla voda ve skutečnosti mírně chladnější ve srovnání s průměrem. Lze se tedy domnívat, že tropické systémy v dohledné době zůstanou v této části světa velkou vzácností. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 18 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.