Teplota povrchové vody Středozemního moře dosáhla v uplynulých dnech nového rekordu za dobu měření. Podle údajů agentury Copernicus Marine průměr pro 15. srpen dosáhl hodnoty 28,47 stupně Celsia. Hodnotu přes 28 stupňů mělo Středomoří už od 6. srpna, což znamená taky nejdelší řadu s tak vysokými teplotami. Horká voda má řadu důsledků pro mořský život, jevy v atmosféře i dovolené na plážích.
Měření pro středomořskou oblast vycházejí z družicových dat, která jsou sice dostupná jen od roku 1982, přesto lze na základě expertíz konstatovat, že tak teplé Středomoří nebylo mnohem delší dobu než jen 42 let. Pokud jde o nejvyšší lokální hodnoty, 12. srpna hlásila bóje Dragonera u Mallorky teplotu 31,8 stupně Celsia, a ještě o desetinu vyšší údaj pak 15. srpna naměřili u egyptského pobřeží nedaleko El-Arish, což by znamenalo absolutní rekord na konkrétním místě, nicméně tyto údaje je třeba ještě pečlivě ověřit.
Letošní rekord pro Středomoří jako celek je o necelé dvě desetiny stupně Celsia vyšší než dosud platná hodnota dosažená teprve loni v poslední červencové dekádě. Předtím držel rekord rok 2003 se svým obzvláště teplým létem. Nicméně nejde jen o rekordní hodnoty naměřené na jednom místě v jednom dni, ale spíše o výrazně dlouhá období s mimořádně vysokými teplotami, která se v této části světa vyskytují od roku 2022.
Důsledky horké vody
Mimořádně teplá voda znamená především velký stres pro živé organismy, které obývají Středomoří. To je přitom domovem více než sedmnácti tisíců druhů, pro které je rychlost změny teploty (která je navíc asi o pětinu vyšší než celosvětový průměr) extrémní a dojít může i k hromadným úhynům, jak už se ostatně při podobných epizodách v minulosti stalo.
V případě, kdy je teplota vody výrazně nad dlouhodobým průměrem, hovoří meteorologové o mořských horkých vlnách, analogicky k horkým vlnám na pevnině. Aktuálně ve většině středomořské oblasti panuje mořská horká vlna střední až silné, lokálně až velmi silné intenzity. Pouze v oblasti Jaderského moře se situace mírně zlepšila.
Teplejší voda znamená rovněž nižší množství kyslíku k dýchání pro organismy žijící ve vodě, přičemž vyšší teplota ale současně zrychluje metabolismus, což nutí živočichy dýchat více než obvykle. Teplá voda usnadňuje rozvoj řas, které můžou produkovat škodlivé toxiny pro ryby, ale i mořské savce a ptáky. Vyšší teploty naopak usnadňují existenci medúz a napomáhají i šíření invazivních druhů. A to ve svém důsledku má i negativní dopady na možnosti koupání.
Dopad mořských vln veder je ale patrný i na dění v atmosféře. Teplá hladina umožňuje snadnější výpar vody do atmosféry. Více vodní páry znamená na jedné straně zesílení skleníkového efektu (a tedy další oteplení), na straně druhé za vhodných podmínek při její kondenzaci dochází k tvorbě oblaků a následně srážek, které můžou být až velmi intenzivní.
Současně teplý vodní povrch napomáhá vzniku vertikálně mohutné bouřkové oblačnosti, neboť ohřívá spodní vrstvy vzduchu. A pokud dojde ke vpádu chladnějšího vzduchu nad teplou vodu, ustaví se výrazně instabilní teplotní zvrstvení, tedy situace, kdy teplota vzduchu s výškou rychle klesá – spodní vrstvy vzduchu se totiž nad vodou ohřejí, aniž by vodu výrazně ochladily, ve výšce ale zůstává vzduch chladný.
A čím větší je instabilita, tím snadněji pak vznikají i velmi silné bouřky doprovázené až extrémními přívalovými srážkami. Něco takového se v srpnu stalo na Baleárských ostrovech, které zasáhla výšková tlaková níže vyplněná studeným vzduchem ve větších výškách.
Nad velmi teplým západním Středomořím šlo o situaci, která usnadnila vývoj vertikálně mohutných bouřkových mraků přinášejících prudké lijáky vedoucí k ničivým přívalovým povodním. Současně došlo k promíchání vody v severozápadním Středozemním moři a mírnému poklesu povrchové teploty.
„Tornáda“ a medikány
Situace s nadprůměrně teplou mořskou vodou bude podle dlouhodobých prognóz přetrvávat i během nadcházejícího podzimu. To na jedné straně může být příjemné pro turisty mířící za pozdním létem a teplou vodou, ale současně poroste riziko výskytu zmíněných silných bouří a jejich doprovodných jevů.
Nad teplým mořem se na podzim také často vyskytují vodní smrště, tedy de facto tornáda. Ta jsou vzhledem k nasávání vlhkého vzduchu od vodní hladiny často po celé délce zvýrazněna zkondenzovanými kapičkami vody a mívají tak působivý vzhled. Do záznamů o tornádech se ale počítají, jen pokud zasáhnou pobřeží pevniny. V takovém případě dokážou napáchat škody, ale nebývají zpravidla tak silná a nebezpečná jako klasická tornáda. A samozřejmě nebezpečná jsou na moři pro menší lodě.
Teplá voda ve Středomoří v neposlední řadě zvyšuje šanci na vznik medikánu, tedy takzvaného středomořského hurikánu. Jde o útvary, které při pohledu z výšky, tedy na družicových snímcích, připomínají tropickou cyklonu. Přinášejí přívalové srážky, silný vítr a na pobřeží vysoké vlny. Tedy počasí, které je nejen nepříjemné pro turisty, ale může být vyloženě nebezpečné, a to i pro lodě na moři. Říci, kdy a kde medikán vznikne, případně zda vůbec a nebo kolik se jich během následujících měsíců vytvoří, je ale nemožné.
