Nad Českou republikou i střední Evropou se během víkendu projeví dopady zajímavé meteorologické situace. V příštích dnech dorazí až extrémně vydatný déšť a teploty dál poklesnou – hlavní příčinou je především markantní změna rozložení tlakových útvarů nad Evropou a okolím.
Extrémní srážky přijdou z Itálie, pomůže jim velmi teplé moře
Nad východním Atlantikem se vytvořila mohutná blokující tlaková výše, po jejíž přední straně proniká velmi studený vzduch ze severu daleko na jih, který ve čtvrtek zasáhne i severní Středomoří. Tam následně dojde k vytvoření tlakové níže v oblasti Itálie nejen u zemského povrchu, ale díky zmíněnému studenému vzduchu i ve vyšších hladinách atmosféry.
Při takovýchto vpádech studeného vzduchu do této části Evropy zpravidla vzniká ostré teplotní, respektive frontální rozhraní vedoucí ke vzniku intenzivních srážek. Letos se k tomu přidá ještě jeden vliv: vysoká teplota mořské vody, která je aktuálně výrazně nadprůměrná. V oblasti Jadranu a severního Středomoří lze čekat vznik silných bouřek s přívalovými lijáky.
Výstraha ČHMÚ na déšť a povodně
Rozdělená Evropa
Tlaková níže pak bude postupovat do střední Evropy, kde se ale její postup k východu téměř zastaví – tam by se měla zvolna odsouvat až během neděle a počátkem příštího týdne. Současně dojde ke vzniku výrazného teplotního rozhraní nad východní částí střední Evropy – zatímco za frontou od severu začne proudit velmi chladný vzduch, před frontou, po zadní straně tlakové výše nad východem kontinentu, pronikne teplý vzduch daleko na sever. A to znamená, že teploty se budou v různých částech kontinentu výrazně lišit.
Maximální teploty v Česku a na západě Slovenska při trvalých srážkách zůstanou v pátek i v sobotu pod deseti stupni Celsia. Nejvyšší denní teploty v Česku budou asi o osm až dvanáct stupňů nižší, než je dlouhodobý průměr pro tuto část roku.
Na druhé straně rozhraní ale bude horko. Například na východě Běloruska kolem 25 stupňů Celsia a ve východní polovině Ukrajiny i tropických třicet. A letních 25 stupňů naměří dokonce i v ruském Archangelsku na dalekém severu.
Teplotní rozdíly nad střední Evropou budou v pátek a v sobotu až dvacetistupňové
Meteorologové varují před dešti
Kromě velmi nízkých teplot budou v části za frontou hlavním průvodním jevem vydatné srážky. Ty se začnou objevovat ve východní polovině území už ve čtvrtek, nejintenzivnější deště pak lze čekat v pátek a v sobotu. Za 24 hodin může v pátek spadnout až kolem 100 milimetrů srážek, v sobotu přes 100 a v Jeseníkách dokonce až 170 milimetrů. A to už jsou extrémní úhrny.
Průměrný úhrn srážek do půlnoci na pondělí z modelů ECMWF, ICON, GFS, GEM
Nejpesimističtější varianta z modelů: nejvyšší úhrny srážek z modelů ECMWF, ICON, GFS, GEM do půlnoci na pondělí
Může i sněžit
V neděli začnou srážky slábnout a později i místy ustávat. Ty nejvydatnější v Česku do nedělního večera modely předpokládají v pásu od Novohradských hor přes Vysočinu až po Jeseníky. Zejména na severním a severozápadním návětří Jeseníků může spadnout i přes 300 milimetrů za čtyři dny, i když v detailech se jednotlivé modely ještě poměrně liší. A to není všechno: v nejvyšších horských polohách může přechodně i sněžit.
V pátek navíc zesílí severní až severozápadní vítr, který bude v nárazech dosahovat padesáti až devadesáti kilometrů za hodinu, na horách až 110 kilometrů za hodinu. Nejsilnější vítr lze očekávat v sobotu, v neděli už začne slábnout. S ohledem na podmáčený terén tedy hrozí vyvracení a pády stromů. A čerstvý vítr také významně sníží pocitovou teplotu, často i pod pět stupňů Celsia, na horách dokonce pod nulu. Kromě toho vítr povede k výraznému zesílení srážek na návětrných svazích hor, kde proto budou srážkové úhrny lokálně výrazně vyšší, hlavně ve zmíněných Jeseníkách.
Hrozící povodně
Takto vydatné deště povedou ke vzestupu hladin řek. Ačkoliv aktuálně na desítkách míst panuje hydrologické sucho a hladiny jsou výrazně podnormální, očekávané srážky povedou k nasycení půdy a následně ke zvýšenému odtoku vody v řekách. Výraznější hydrologická odezva se očekává až během noci z pátku na sobotu a během soboty, právě i s ohledem na výše zmíněné podnormální stavy.
Nicméně hydrologické odtokové modely, které jsou navázány na výpočet lokálních modelů, zatím tak daleko nevidí, na detaily je tedy ještě brzy. Je ale jisté, že v nejvíce zasažených oblastech hrozí překročení vyšších stupňů povodňové aktivity, často i třetího stupně, což znamená ohrožení a možné výraznější škody. Nejhorší situace by měla nastat na tocích odvodňujících horské oblasti na severovýchodě Česka, zejména Jeseníky.
Velká voda ve střední Evropě
Velmi vydatné srážky lze v následujících dnech čekat také na Slovensku a v Polsku, a zejména pak v alpské oblasti. V mnoha oblastech Rakouska spadne do konce týdne sto až dvě stě milimetrů srážek, lokálně ale mohou být úhrny výrazně vyšší. Ve vysokých horských polohách napadne sto až 150 centimetrů sněhu (nejvíc v oblasti Kaisergebrige až Hochschwab), sněhové vločky mohou přechodně propadávat už do výšek kolem tisíce metrů.
Kdo míří do Alp, musí počítat minimálně na menších tocích a potocích s možností povodní, hrozí i sesuvy půdy a na horských silnicích pak sněhová kalamita. Jinými slovy: zásadní komplikace v silniční i železniční dopravě.
Příští týden by mohlo být lépe
Srážkově významné epizody v Česku spojené se vznikem tlakové níže nad severním Středomořím a okolím nejsou nic neznámého ani neobvyklého. Nevyskytují se sice úplně často, ale meteorologové vědí, že jde o situace, kdy je zvýšené riziko výskytu povodní, jako se to stalo například v srpnu 2002, v zimě pak kalamitního sněžení, které se vyskytlo například na sklonku roku 2005.
Současná situace by se měla začít uklidňovat po víkendu, kdy se oblast nízkého tlaku vzduchu bude zvolna vyplňovat a srážky budou ustávat, nebo alespoň výrazně slábnout. A současně se bude oteplovat.
