Povodně roku 1997 byly tak tragické i proto, že lidé nevěděli o hrozbě. Přispěly ke vzniku výstražného systému

Nahrávám video

Povodně v roce 1997 byly nejenom jedněmi z největších zaznamenaných záplav v Česku, ale také byly v moderní historii nejtragičtější. Přinesly ale také poučení. Tehdy nefungoval systém včasného varování a tváří v tvář nevídané živelní katastrofě nikdo nevěděl, co přesně by měl v krizové situaci dělat. Když republiku v dalších letech znovu postihly velké záplavy, bylo to již lepší a jen zřídka se stalo, že velká voda někoho zastihla zcela nečekaně.

Mezi lety 1997 a 2013 zasáhla Českou republiku série velkých záplav, které měly i lidské oběti. Nejtragičtější byla první z těchto katastrof. V červenci 1997 zahynulo na Moravě padesát lidí, více než dvojnásobek oproti povodním, které o pět let později zasáhly velkou část Čech, i když tyto záplavy byly rozsahem i celkovými hmotnými škodami ještě větší.

V roce 1997 se děly věci, které by byly při pozdějších povodních sotva představitelné. Třeba ve školce v Opavě-Kateřinkách zůstalo po prudkém vzestupu hladiny řeky Opavy uvězněno pět dětí s učitelkou. Když je hasiči zachránili, bylo velmi obtížné dát vědět rodičům, co se stalo a kde jejich potomci jsou.

Stejně tak se nestihli evakuovat lidé v Hranicích na Moravě. Stěžovali si, že vůbec netušili, co se na ně řítí. „Měli nás varovat z horního toku z Povodí Moravy z Valašského Meziříčí. A tenkrát jsme před povodní ani potom žádný telefonát neobdrželi,“ poukázal tehdejší hranický starosta Vladimír Juračka.

Problém spočíval v tom, že vodohospodářům selhal přístroj měřící hladinu Bečvy, a protože se předpokládalo, že varování přijde od povodí, nakonec žádné nezaznělo. I tam, kde se radnice o nebezpečí předem dozvěděly, se nepodařilo zpravit včas všechny obyvatele. V Uherském Hradišti sice o povodni předem informoval uliční rozhlas, ale zpráva se včas nedostala k lidem z okrajových částí města, k nimž zvuk z amplionů nedolehl.

Nepochybným symbolem povodní, ale i toho, že lidé nebyli varováni, byly Troubky, kde zemřelo ve zničených domech devět lidí. Situaci ještě zhoršil fakt, že na řadě míst nefungovaly ani telefonní linky, a tak se leckdo dozvěděl, co se děje, až z médií.

Úřady a záchranné složky se z tragédie roku 1997 dokázaly poučit. Po povodních přijal parlament několik zákonů, které definovaly systém včasného varování. „Teď to běží společně. Jak ČHMÚ, tak hydrometeorologická služba Armády České republiky, tak hasiči dostávají všichni v jeden okamžik jedny a ty samé informace,“ popsal ředitel hydrometeorologického ústavu Marek Rieder.

Události z července roku 1997 přispěly i k tomu, že se pravidelně každý měsíc konají zkoušky sirén. K nim byly nově zavedeny i hlasové výstrahy. Jak totiž podotkl náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Petr Ošlejšek, při povodních „přestože bylo možné aktivovat některé sirény, nebylo možné podat obyvatelům nějakou další informaci“. 

A tak zatímco v roce 1997 umírali nic netušící lidé, když se do jejich domu náhle vedrala voda, o pět let později při historických povodních v Čechách byli obětmi často ti, kdo nedbali varování – vstoupili do rozvodněné řeky, vjeli do ní autem nebo ji rovnou zkoušeli splout na raftu, případně se odmítli evakuovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 3 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 3 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 13 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.