Středa je velmi horký den, Český hydrometeorologický ústav vydal varování před vysokými teplotami na většinu území, všude pak varuje před bouřkami. Pocitově bude situace ještě nepříjemnější, zejména kvůli dusnu způsobenému vysokou vzdušnou vlhkostí.
Po chladnějším začátku července se tento týden do Česka vrátily tropické dny. V přílivu velmi teplého vzduchu od jihu budou teploty šplhat k nadprůměrně vysokým hodnotám po většinu týdne, jen na západě budou občas teploty bližší dlouhodobému normálu – ten v této části roku představují maxima mezi 23 a 27 stupni.
Od středy se ale projevuje taky vliv zvlněného teplotního rozhraní, které odděluje velmi teplý vzduch na východě od chladnějšího na západě. Západ bude častěji na té chladnější straně, tam proto tropických dnů bude méně než na východě. To se postará taky o proměnlivější ráz počasí s přeháňkami a bouřkami, které by zejména ve středu a v pátek měly být až velmi silné. Opět tedy hrozí silný vítr, větší kroupy i intenzivní přívalové srážky s celkovými úhrny ojediněle přes šedesát milimetrů. Lze tedy předpokládat, že bouřky zase lokálně napáchají větší škody.
Maxima ve středu vyšplhají až k 35 stupňům Celsia – což už je na hranici denních, ale nikoliv měsíčních rekordů (ty jsou zhruba o dva až čtyři stupně vyšší). Ve čtvrtek se přechodně o pár stupňů ochladí, v pátek bude na jihovýchodě ale opět až 34 stupňů. O víkendu se pak od západu dočkáme mírného poklesu teplot, ale hlavně na východě a jihovýchodě se tropické teploty objeví. A i příští týden se občas dočkáme teplot nad tropickou třicítkou.
Dusno a parno jako v prádelně
Vysoké teploty v nejbližších dnech doprovodí taky poměrně vysoká vlhkost vzduchu a nepříjemný pocit dusna. Ten je vyvolán nejen vysokými teplotami a vlhkostí vzduchu, ale přispívá k němu i slabý vítr, čímž se snižuje zchlazování těla.
Dusno je sice subjektivní pocit, ale má i svá objektivní kritéria. Existuje jich více, i když v posledních dekádách se za spodní hranici dusna obecně přijala hodnota tlaku vodní páry 18,8 hektopascalu.
V těchto dnech může tlak vodní páry přes den dosahovat ojediněle dokonce 25 až 28 hektopascalů – pocit dusna je tak místy zcela jistý. Tlak vodní páry se na standardních zařízeních a v mobilních aplikacích často neuvádí. Pro ilustraci podmínek, při kterých nastává pocit dusna, lze ale uvést kombinaci teploty a relativní vlhkosti. Například při teplotě 28 stupňů stačí relativní vlhkost zhruba padesát procent, abychom měli pocit dusna, při 37 stupních už je to ale jen třicet procent.
Kromě vlastního tlaku vodní páry se může pro kombinované vyjádření teploty a vlhkosti využít i určité podoby pocitové teploty – tedy teploty, která by se venku vnímala za příslušných meteorologických podmínek. Ta se v těchto dnech pohybuje většinou dva až pět stupňů nad teplotou na teploměru.
Pro vyjádření pocitové teploty existuje celá řada jednodušších i složitějších indexů, které různým způsobem zohledňují vlhkost vzduchu, rychlost větru a toky krátkovlnného záření od slunce i dlouhovlnného záření dopadajícího na povrch těla od ohřátých povrchů budov, chodníků nebo silnic. Patří mezi ně například WBGT (wet bulb globe temperature, nemá český ekvivalent, lze ji přímo měřit pomocí klasického teploměru ve stínu, vlhkého teploměru a teploměru v podobě začerněné koule vystavené na slunci), UTCI (Universal Thermal Climate Index, univerzální tepelný klimatický index) nebo PET (Physiological Equivalent Temperature, fyziologická ekvivalentní teplota).
Noci, kdy spánek nepřinese klid a odpočinek
Kromě vysokých denních teplot zažívá Česko i tropické noci. Těm napomáhá zmíněná vysoká vlhkost vzduchu, která zpomaluje ochlazování během nočních hodin. Ve velkých městech se přidává i vliv městského tepelného ostrova. Zejména v centrech těchto měst pak minimální noční teploty zůstávají i pár stupňů nad tropickou dvacítkou. A hlavně pomalé ochlazování během noci znamená prakticky nemožnost vyvětrat byty na relativně přijatelnou teplotu pro kvalitní spánek, tedy pokud nedisponují klimatizací.
V tomto týdnu mohou nastat až čtyři tropické noci v jednom místě, což už představuje výrazný zásah do míry odpočinku člověka. A to ve finále znamená jak větší riziko zdravotních komplikací, zejména pro nemocné a starší jedince, tak i pokles duševního výkonu a snížení psychické pohody.
Důležité je proto dodržovat příslušná doporučení, jak překonat horká období v co nejlepším stavu – kromě pitného režimu využít různých metod zchlazování organismu, nesportovat při vysokých teplotách venku, zejména na přímém slunci, a vhodné je taky upravit jídelníček a konzumovat obecně lehčí jídla.
