Přizpůsobit se změnám klimatu může být nemožné. Adaptace mohou dokonce škodit

Často se mluví o tom, že lidstvo se může na změny klimatu adaptovat. Takové přizpůsobení ale přináší i spoustu rizik. Včetně možnosti, že pokus o adaptaci daný problém ještě zhorší.

Stále častější sucha a vlny veder, prudké srážky v bouřkách, intenzivnější krupobití nebo třeba jarní mrazy ničící úrodu ovoce i vinné révy. Projevy změny klimatu, jež pociťujeme i v Česku, souvisejí s nárůstem globální teploty, která za poslední desetiletí dosahuje v průměru o více než 1,2 °C vyšších hodnot ve srovnání s předindustriálním obdobím. Hlavní příčinou je činnost člověka, především (ale nikoliv výlučně) spalování fosilních paliv, jehož následkem výrazně rostou koncentrace skleníkových plynů.

Od Pařížské klimatické konference v roce 2015 letos uplyne už devět let, ale nedá se říct, že by koncentrace skleníkových plynů začaly klesat, jak by bylo podle jejích závěrů žádoucí. Naopak. Dosahují rekordně vysokých úrovní. S ohledem na ekonomickou a technologickou náročnost mitigace, tedy snižování emisí skleníkových plynů, se často upřednostňuje jiná cesta. Tou je adaptace, tedy přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Také v Česku těchto adaptačních opatření stále přibývá.

Adaptace nejsou zázrak

Jenže spoléhat se jen na adaptační opatření je značně problematické. Na jedné straně to souvisí s jejich relativně pomalým zaváděním (například v zemědělství), na druhé straně jsou brzdícím faktorem vysoké náklady. Týká se to přitom jak úrovně jednotlivců, tak i států. To samozřejmě přestavuje překážku v potřebné rychlosti zavádění příslušných opatření.

Aktuálně se celosvětově zvětšuje rozdíl mezi tím, co by bylo ke zmírnění dopadů změny klimatu třeba, a toho, co se daří skutečně realizovat. A to i přesto, že se adaptační úsilí napříč světem zvyšuje. Zejména ve více ohrožených zemích světa se realizace potřebných adaptačních opatření dá očekávat v horizontu dekád – plné dokončení opatření tak nelze čekat před rokem 2050. Důvodem je především značná finanční náročnost, která se pro rozvojové země pohybuje kolem 300 miliard dolarů (skoro sedm bilionů korun) ročně.

Jenže to není jediná potíž. Mnohem problematičtější se může ukázat vliv pokračujícího oteplování na efektivitu adaptačních opatření. Nejvíc se to projeví u těch, která závisejí na dostupnosti vody, a dále v zemědělském sektoru. Výsledky několika studií ukazují znepokojivý obrázek – možnosti přizpůsobení se dopadům změny klimatu jsou ve většině případů účinné při míře oteplení do jednoho a půl stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.

S dalším oteplováním ale účinnost začne ve všech oblastech adaptací i všech regionech světa významně klesat. Zatímco při oteplení o 1,5 °C je efektivita příslušných opatření odhadnuta na 90 procent, při oteplení o stupně dva už klesá na pouhých 69 procent. Jenže současná trajektorie vývoje společnosti směřuje spíše k až třístupňovému oteplení na konci století, což znamená, že účinnost adaptace klesne na zhruba 60 procent. Pokles účinnosti je přitom největší u adaptačních opatření v zemědělství.

Adaptace může problém zhoršit

Dalším problémem může být navíc také riziko takzvané maladaptace. Tímto slovem se označuje stav, kdy adaptační opatření ve svých důsledcích situaci ve skutečnosti zhorší, ne zlepší. Příkladem může být zavlažování, které zajistí úrodu a případně i zvýší výnosy. Ale pokud se v dané oblasti frekvence a intenzita suchých období bude dál zvyšovat, dá se v budoucnu čekat nedostatek vody pro zmíněné zavlažování, což následně povede k větším výpadkům sklizně.

Dalším příkladem je výstavba hrází chránících před povodněmi, případně vzdutím moře v pobřežních oblastech. To může vytvořit falešný pocit jistoty a vést k intenzivnější zástavbě v daných oblastech než dříve. Jenže při výraznějších bouřích a povodních, které jsou s pokračující změnou klimatu pravděpodobnější, pak může dojít k selhání těchto ochranných opatření a počet obětí následně může být výrazně vyšší, o materiálních škodách nemluvě.

Problém bývá často také s preferencí adaptačních opatření fungujících v krátkodobém horizontu, zatímco dlouhodobá řešení jsou kvůli vyšším nákladům realizována řidčeji, ač ve finále právě ta přinášejí výraznou úsporu prostředků.

Když adaptace není možná

Hodnotit dopady a přínosy adaptačních opatření je často velmi složité, přesto lze předpokládat, že modelová vyhodnocení ve skutečnosti většinou přeceňují jejich potenciál. Často se totiž zaměřují pouze na jednu oblast, případně sektor hospodářství, ale bez náležitého propojení s ostatními odvětvími. Co je ještě důležitější – modely neberou v úvahu další omezení a limity adaptace, které už se v praxi projevují. Kromě těch finančních, jež jsou základní překážkou vytvoření účinných opatření, existují také omezení související s řízením na různých úrovních a institucemi, s dostupností informací, znalostmi, lidskou kapacitou a sociokulturním zázemím.

Zároveň je nutné zdůraznit, že v některých případech existují dokonce i takzvané tvrdé limity adaptace spojené zejména s přírodními systémy. Ekosystémy a komunity navázané na korálové útesy a atoly nebo nízko položená místa v Arktidě budou zaplavené stoupající hladinou moří, přičemž jediná možnost přežití lidí v daných oblastech je emigrace. Také tání permafrostu může znemožnit život obyvatel v určitých oblastech. A například i funkce mangrovníků jakožto ochránců pobřežních oblastí před erozí bude fungovat jenom při určité míře oteplení moří. Ukazuje se, že při nárůstu teploty o zhruba 1,5 °C budou tyto tvrdé limity v řadě oblastí překročeny, adaptace už tedy v těchto důležitých oblastech nebude možná.

Výsledky různých studií celkově ukazují, že dlouhodobě funkční adaptace je možná pouze tehdy, pokud k ní dojde společně se stejně ambiciózními mitigačními opatřeními, která omezí oteplení na úroveň kolem 1,5 °C. Tuto úroveň ale nejspíš už v následující dekádě překonáme. Jinými slovy: adaptace není alternativou k mitigaci, jak si někteří myslí, ani ji nelze považovat za cestu, která umožní v mitigačním úsilí polevit nebo ho dokonce odsunout do budoucna.

Autor je meteorolog a vysokoškolský pedagog na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
06:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 14 hhodinami

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 19 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 21 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 23 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
včera v 06:00

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025
Načítání...