Michal Žák strana 2 z 5

Stopy za letadly někdy na obloze vydrží celé hodiny. Vede to nejen ke vzniku nesmyslných konspiračních teorií o takzvaných chemtrails, které by měly cíleně měnit počasí, ale zejména k reálným dopadům na klima. Vědci teprve začínají chápat, jak silné tyto dopady jsou a jak ovlivňují lidské životy.

Deště během posledních dvou dnů udělaly radost zemědělcům. Ještě v první polovině týdne někteří odkládali sadbu kvůli suchu, teď se situace zlepšila. A snížilo se také nebezpečí požáru v lesích. Pršelo prakticky všude, na některých místech Plzeňského kraje to bylo dokonce až dvacet milimetrů srážek. Aby ale letošní úroda byla kvalitní, potřebují farmáři dostatek vláhy i v dalších týdnech.

O víkendu se v České republice výrazně ochladí. Pokles teplot může na některých místech ohrozit ovocné stromy. V dubnu přitom nemusí jít o poslední takový případ.

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.

Lidstvo se v minulém století bálo takzvaných kyselých dešťů. Ty se sice podařilo vyřešit, ale objevil se nový problém, který je zřejmě ještě větší. Srážky totiž začaly obsahovat stále více jiných znečišťujících látek, které představují zdravotní riziko. Na rozdíl od sloučenin, které způsobují kyselé deště, je téměř nemožné se těchto příměsí zbavit.

Administrativa Donalda Trumpa ve snaze ušetřit peníze propouští federální zaměstnance z mnoha agentur. A to včetně meteorologů. Podle odborníků to nedává smysl, protože jejich práce přináší konkrétní úspory, které se dají snadno spočítat.

Letošní zima se v Česku zapíše jako nadprůměrně teplá a srážkově podprůměrná. V české krajině je nyní vody nedostatek a nemá příliš šanci se doplit – sníh totiž leží jen na horách. Ještě horší je ale situace u našich východních sousedů, na Slovensku.

Konec letošní klimatologické zimy na severní polokouli přináší značné výkyvy teplot, kdy se zima zdánlivě snaží dokázat, že má ještě hodně sil. V některých oblastech proniká studený vzduch z polárních oblastí daleko na jih do subtropů, jinde se naopak subtropický vzduch dostává až do polárních oblastí.

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.

Při náhlém oteplení ve vyšších vrstvách atmosféry se často rozvlní polární vír, což vede ke vpádům arktického vzduchu na jih – včetně Česka. Přestože bulvární média varují před touto „bestií z východu“, v únoru zřejmě nic takového nehrozí.

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.

Zatímco Česko během letošní zimy zůstává ušetřeno déletrvajících epizod se silnějšími mrazy, značná část kontinentálních Spojených států zažila v posledních dnech nezvykle rozsáhlý vpád arktického vzduchu. Ten přinesl teploty o 15 až 25 stupňů Celsia nižší oproti dlouhodobým průměrům v této roční době.

Průběh letošní zimy v Česku zatím milovníky sněhu a mrazivého počasí zřejmě moc netěší. Opakující se vpády teplého vzduchu omezují délky studených období spíš jen na několik dnů. To rozsáhlé oblasti Spojených států naopak zažívají od začátku roku teplotně výrazně podprůměrné počasí. Kvůli změně tryskového proudění tam mohou padat teplotní rekordy, zejména v jižních státech, kam začne pronikat chladný vzduch z Arktidy.

Letošní Vánoce budou ve znamení počasí, které se zřejmě nebude vymykat tak výrazně dlouhodobému průměru jako třeba v loňském roce. Tehdy Česko zažilo masivní oblevu s deštěm, která způsobila zimní povodně poměrně nebývalého rozsahu. Letošní teploty by na Štědrý den měly být lehce nad nulou, pak se bude zřejmě jen zvolna oteplovat. Vánoce ale mohou mít i mnohem odlišnější podobu.

Loňský rok byl nejteplejším v historii pozorování a téměř s jistotou ho ten letošní ještě překoná. Po skončení teplé fáze jevu El Niño v polovině loňského roku by přitom mělo spíše dojít k určitému poklesu teploty, a ne k pokračování rekordně teplé epizody. Jak je to možné, ptají se klimatologové.

Dvě místa, která jsou spojena se svatým Mikulášem, procházejí dramatickými klimatickými změnami. Oběma to působí značné problémy.

Letošní hurikánová sezona byla velmi podivná. V době, kdy se už normálně hurikány roztáčejí, panoval naprostý klid a po tropických cyklonách nebylo ani slechu. Jenže pak se ukázalo, že jde o ticho před bouří.

V minulých dnech jsme se poprvé v začínající zimní sezóně setkali s významnějším průmyslovým sněžením v Česku, které se vyskytlo na Šumpersku. Jde o fenomén, který není úplně neznámý, na druhou stranu může svým výskytem být poměrně překvapivý a v zásadě ho lze jen velmi obtížně předpovídat. Důvodů je několik: od často velmi omezené, malé oblasti, kterou zasáhne, přes poměrně specifické podmínky, které k výskytu tohoto jevu musí být splněny.

Změna klimatu dopadá stále významněji nejen na lidi, ale i na jejich čtyřnohé mazlíčky. V některých případech jde o rizika podobná, ale někdy i poměrně odlišná. Dopad jednotlivých jevů se přitom napříč různými plemeny může i výrazněji lišit.

Listopad je obdobím, kdy se v Česku často daří mlhám. Právě mlhavo doprovázené mrholením naplňuje typickou představu o dušičkovém počasí. Ale změny klimatu způsobené vlivem člověka mají na výskyt mlh poměrně významný dopad.

Změna času ovlivňuje celou řadu oblastí lidského konání. Včetně práce meteorologů. A to přesto, že „jejich čas“ tyto posuny ignoruje.

Lidstvo se na stromy, půdu a mikroorganismy v oceánech spoléhá jako na pohlcovače oxidu uhličitého. Jenže nové údaje ukazují, že se na tyto procesy nedá úplně vsadit.

Takhle pozdě na podzim ještě nikdy Mexický záliv žádný hurikán nezasáhl. Může za to výjimečně teplá voda v oceánu, která dává tropické bouři výjimečnou sílu. A ničivost. Americká Florida se nedlouho po řádění ničivé bouře Helene chystá na příchod hurikánu Milton.

Spojené státy se vzpamatovávají z úderu hurikánu Helene. Ten koncem minulého pracovního týdne zasáhl jako hurikán čtvrtého stupně nejprve Floridu a následně postoupil do vnitrozemí do oblasti Apalačského pohoří a okolí. Počet obětí už nyní dosáhl 178 a podle všeho nejde o konečné číslo. Helene se přidala k sedmi dalším silným hurikánům kategorie 4 a 5, které USA zasáhly během posledních osmi let. Jde o mimořádně vysoký počet, což vyvolává otázku, jestli a případně jakou roli hraje změna klimatu.