Tryskové proudění nad USA se divoce vlní, na jih to přináší neobvyklou zimu

Průběh letošní zimy v Česku zatím milovníky sněhu a mrazivého počasí zřejmě moc netěší. Opakující se vpády teplého vzduchu omezují délky studených období spíš jen na několik dnů. To rozsáhlé oblasti Spojených států naopak zažívají od začátku roku teplotně výrazně podprůměrné počasí. Kvůli změně tryskového proudění tam mohou padat teplotní rekordy, zejména v jižních státech, kam začne pronikat chladný vzduch z Arktidy.

První dávka studeného arktického vzduchu z „arktického zásobníku“ nad Kanadou se začátkem roku vydala na jih do USA, a to v souvislosti s první výraznou zimní bouří této zimní sezony označovanou jako Blair. Ta zasáhla především centrální oblasti Plání v okolí řek Mississippi a Ohio a následně i východní pobřeží Států. Hluboká tlaková níže s sebou přinášela jak intenzivní sněžení, tak silný vítr, což byla ideální kombinace pro vznik blizardu, kdy dohlednost klesla i na sto metrů.

V jižních státech pak intenzivně pršelo a kvůli značnému rozdílu teplot mezi arktickým vzduchem od severu a teplým tropickým vzduchem od jihu z Mexického zálivu se objevily i silné bouře doprovázené tornády. V centrálních státech pak nebyla nouze o mrznoucí déšť s tvorbou silné ledovky. Studený vzduch zaplavil téměř dvě třetiny území kontinentálních USA, teploty klesly na hodnoty o deset až dvacet stupňů pod dlouhodobý průměr. Mrazivá rána zažili i na severní Floridě.

Teplotní anomálie nad USA, předpověď na 13. leden
Zdroj: ECMWF

Sotva si obyvatelé trochu oddechli od první dávky mrazivého počasí, chystá se další vlna, tentokrát v souvislosti s bouří Cora. Ta se vytváří poněkud jihozápadněji než níže Blair, nad Texasem a během pátku a soboty (středoevropského času) výrazně ovlivní jih a jihovýchod USA. Od severního Texasu přes Arkansas až po západ Severní Karolíny lze čekat vydatné sněžení – místy spadne až kolem dvaceti centimetrů sněhu. A opět hrozí i mrznoucí déšť s vážnými dopady zejména na dopravu a energetiku.

Příliš rozvlněné tryskové proudění

Za opakovanými vpády studeného vzduchu do rozsáhlých oblastí USA včetně jižních států stojí rozvlnění tryskového proudění neboli jet-streamu, tedy proudění ve výškách zhruba devět až třináct kilometrů. To na západní straně Ameriky směřuje k severu, což v následujících dnech povede k nadprůměrným teplotám na západě USA i v západní polovině Kanady. Nad Severní Amerikou se pak jet-stream stáčí k jihu, čímž umožňuje pronikání studeného arktického vzduchu z oblasti za severním polárním kruhem daleko na jih. Situace s dlouhotrvajícím přílivem studeného vzduchu se někdy označují jako „polární expres“.

A podle čerstvých dlouhodobých výhledů by i během poslední lednové dekády měl většinu území Spojených států zasáhnout další vpád studeného vzduchu. Znamená to, že na rozdíl od loňského roku, kdy například Velká jezera na hranici s Kanadou pokrylo nejmenší množství ledu v historii, zažívají aktuálně obyvatelé USA podstatně chladnější leden. Pokud vyjdou prognózy i na další období, může jít místy dokonce o nejchladnější leden za několik dekád.

Dopady na Evropu

V atmosféře platí, že „vše souvisí se vším“, a tak i dění v oblasti Severní Ameriky je spojené s počasím nad Evropou. Z minulosti jsou známy případy, kdy v podobném čase zasáhly arktické mrazy jak USA, tak i rozsáhlé oblasti našeho kontinentu. Tentokrát je ale rozvlnění tryskového proudění takové, že dlouhotrvajícím a výrazným vpádům mrazivého vzduchu do střední Evropy nebo dokonce až do Středomoří nepřeje. Naopak se projevuje tendence k opakování situací, kdy po přílivu studeného vzduchu se nad střední Evropu nasune tlaková výše s postupným teplým prouděním, které se výrazněji projevuje především ve vyšších hladinách atmosféry, zatímco v nížinách se vytváří teplotní inverze.

Teplotní odchylky nad Evropou, předpověď na 13. leden
Zdroj: ECMWF

A zatím to vypadá, že podobné počasí střední Evropu bude provázet nejen v nejbližším týdnu, ale zřejmě i těch v dalších, a to minimálně do první poloviny února. Mimo jiné to znamená, že vyhlídky na delší období se sněhem minimálně v nížinách nejsou příliš dobré. Na druhou stranu se koncem února či během března občas objeví sněhové kalamity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 1 hhodinou

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 8 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 10 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...