Dvě místa, která jsou spojena se svatým Mikulášem, procházejí dramatickými klimatickými změnami. Oběma to působí značné problémy.
Vánoce jsou pro řadu lidí spojeny s postavou Santa Clause a jeho domovským sídlem, za něž se v 80. letech minulého století marketingovému průmyslu podařilo prohlásit finské Rovaniemi. To leží u polárního kruhu, tedy v místě, které by už od listopadu mělo být ponořeno do sněhové pokrývky a převážně mrazivého počasí. Ale například během letošního listopadu to úplně neplatilo – často pršelo a teploty se držely nad nulou.
Podle neoficiálního vyjádření to sice Santa Clause tak úplně nerozhodilo, neboť jeho sobi umějí se saněmi létat, dopady změny klimatu se ale v této části světa projevují stále výrazněji.
Pokud jde o soby, ti mívají častěji problémy najít v zimě dostatek potravy, kterou tvoří hlavně lišejníky. K nim nemají problém se dostat, pokud jsou pod vrstvou sněhu. Mírnější a proměnlivější zimy ale znamenají častější tání sněhu a opětovné následné zmrznutí, které vytváří masu ledu a sněhu. A přes tuto hmotu se už sobi k lišejníkům probojovávají mnohem obtížněji a roste tak riziko, že budou trpět hladem.
U Santů to taje
Finská část Arktidy patří k místům, kde se teplota ve srovnání s celosvětovým průměrem zvyšuje asi čtyřikrát rychleji. Tamní Laponsko letos zažilo historicky nejteplejší léto od začátku měření. Téměř všechny tamní stanice během června, července a srpna zaznamenaly teplotní rekordy, v některých místech byly ty dosavadní překonány o více než tři stupně Celsia. Velmi teplé byly v Laponsku i noci.
A podle analýz tamních klimatologů jsou takto teplá léta dnes kvůli změně klimatu vyvolané lidskou činností asi 70krát pravděpodobnější, než byla na počátku minulého století. Jinými slovy, zatímco na začátku 20. století byl výskyt tak teplého léta pravděpodobný jednou za dva tisíce let, v současnosti je to jednou za 25 let a v polovině století by to mohlo být méně než jednou za pět.
Teplotní rekordy byly nicméně dosaženy i během letošního listopadu, například nejvyšší teplota v obci Utsjoki vyšplhala na 11,1 stupně Celsia, tedy na novou nejvyšší listopadovou hodnotu v této části Finska. Právě přelom podzimu a zimy se otepluje nejrychleji z celého roku – což souvisí i s teplejším mořem v okolí Finska, které je v důsledku změny klimatu déle bez mořského ledu.
Velice výrazně se změna klimatu začíná promítat i do podoby tamních zim. Velmi nízké teploty a silné mrazy, o které dříve nebyla nouze, se objevují méně často a tento trend se bude prohlubovat. Rovněž srážek během zimy bude přibývat – nicméně, jak už bylo uvedeno výše, častěji než dříve to bude déšť na úkor sněhu. A to znamená, že i trvání sněhové pokrývky a její tloušťka budou klesat, zejména zkraje zimy. A zkrátí se navíc i doba, po kterou je půda zamrzlá.
V neposlední řadě se zimy stanou více oblačnými a slunečních paprsků, kterých kvůli geografické poloze na dalekém severu je už tak velmi málo, ještě ubude.
Mimochodem – pro tamní obyvatele může být začátek zimy beze sněhu psychicky náročný. Sníh totiž odráží a rozptyluje světlo, mimo jiné i z elektrických osvětlení, a když není, jsou výsledkem tmavé ponuré dny, které příliš nelákají vyrazit ven. K tomu se přidává i nemožnost sportovního vyžití na chybějícím sněhu, což dále zhoršuje mentální stav obyvatel. Vyhlídky to tedy nejsou příliš optimistické.
Mikulášovi je horko
Santa Claus je vlastně stejná postava jako „český“ Mikuláš. Přičemž ten opravdový, svatý Mikuláš, žil v Turecku v Demre (dříve Myra) jihozápadně od Antalye v první polovině 4. století našeho letopočtu. Také tam se pochopitelně klima od té doby změnilo a různým způsobem kolísalo. V posledních padesáti až šedesáti letech je ale i v této části Evropy hlavním rysem dlouhodobé oteplování – teploty oproti 70. létům minulého století vzrostly asi o dva stupně Celsia, do poloviny století se očekává další nárůst o zhruba dva stupně Celsia.
Vlny veder jsou delší, prodlužují se rovněž léta. A srážkový režim je rozkolísanější – především kvůli vyšším teplotám se častěji objevují sucha, ale výjimkou nebývají ani prudké bouře doprovázené přívalovými dešti. I tyto jevy budou do budoucna stále častější. S ohledem na polohu Středozemního moře a ochranu před vpády studeného vzduchu od severu zde sněží jen velmi vzácně, což se do budoucna příliš nezmění.
A měnící se klima mění i plodiny, které tamní zemědělci pěstují – dnes by tak svatý Mikuláš mohl narazit i na první kávovníky, jimž by se v příštích letech mělo s ohledem na pokračující změnu klimatu dařit stále lépe.
