Klimatická změna ohrožuje Santa Clause

Dvě místa, která jsou spojena se svatým Mikulášem, procházejí dramatickými klimatickými změnami. Oběma to působí značné problémy.

Vánoce jsou pro řadu lidí spojeny s postavou Santa Clause a jeho domovským sídlem, za něž se v 80. letech minulého století marketingovému průmyslu podařilo prohlásit finské Rovaniemi. To leží u polárního kruhu, tedy v místě, které by už od listopadu mělo být ponořeno do sněhové pokrývky a převážně mrazivého počasí. Ale například během letošního listopadu to úplně neplatilo – často pršelo a teploty se držely nad nulou.

Podle neoficiálního vyjádření to sice Santa Clause tak úplně nerozhodilo, neboť jeho sobi umějí se saněmi létat, dopady změny klimatu se ale v této části světa projevují stále výrazněji.

Pokud jde o soby, ti mívají častěji problémy najít v zimě dostatek potravy, kterou tvoří hlavně lišejníky. K nim nemají problém se dostat, pokud jsou pod vrstvou sněhu. Mírnější a proměnlivější zimy ale znamenají častější tání sněhu a opětovné následné zmrznutí, které vytváří masu ledu a sněhu. A přes tuto hmotu se už sobi k lišejníkům probojovávají mnohem obtížněji a roste tak riziko, že budou trpět hladem.

U Santů to taje

Finská část Arktidy patří k místům, kde se teplota ve srovnání s celosvětovým průměrem zvyšuje asi čtyřikrát rychleji. Tamní Laponsko letos zažilo historicky nejteplejší léto od začátku měření. Téměř všechny tamní stanice během června, července a srpna zaznamenaly teplotní rekordy, v některých místech byly ty dosavadní překonány o více než tři stupně Celsia. Velmi teplé byly v Laponsku i noci.

A podle analýz tamních klimatologů jsou takto teplá léta dnes kvůli změně klimatu vyvolané lidskou činností asi 70krát pravděpodobnější, než byla na počátku minulého století. Jinými slovy, zatímco na začátku 20. století byl výskyt tak teplého léta pravděpodobný jednou za dva tisíce let, v současnosti je to jednou za 25 let a v polovině století by to mohlo být méně než jednou za pět.

Teplotní rekordy byly nicméně dosaženy i během letošního listopadu, například nejvyšší teplota v obci Utsjoki vyšplhala na 11,1 stupně Celsia, tedy na novou nejvyšší listopadovou hodnotu v této části Finska. Právě přelom podzimu a zimy se otepluje nejrychleji z celého roku – což souvisí i s teplejším mořem v okolí Finska, které je v důsledku změny klimatu déle bez mořského ledu.

Velice výrazně se změna klimatu začíná promítat i do podoby tamních zim. Velmi nízké teploty a silné mrazy, o které dříve nebyla nouze, se objevují méně často a tento trend se bude prohlubovat. Rovněž srážek během zimy bude přibývat – nicméně, jak už bylo uvedeno výše, častěji než dříve to bude déšť na úkor sněhu. A to znamená, že i trvání sněhové pokrývky a její tloušťka budou klesat, zejména zkraje zimy. A zkrátí se navíc i doba, po kterou je půda zamrzlá.

V neposlední řadě se zimy stanou více oblačnými a slunečních paprsků, kterých kvůli geografické poloze na dalekém severu je už tak velmi málo, ještě ubude.

Mimochodem – pro tamní obyvatele může být začátek zimy beze sněhu psychicky náročný. Sníh totiž odráží a rozptyluje světlo, mimo jiné i z elektrických osvětlení, a když není, jsou výsledkem tmavé ponuré dny, které příliš nelákají vyrazit ven. K tomu se přidává i nemožnost sportovního vyžití na chybějícím sněhu, což dále zhoršuje mentální stav obyvatel. Vyhlídky to tedy nejsou příliš optimistické.

Mikulášovi je horko

Santa Claus je vlastně stejná postava jako „český“ Mikuláš. Přičemž ten opravdový, svatý Mikuláš, žil v Turecku v Demre (dříve Myra) jihozápadně od Antalye v první polovině 4. století našeho letopočtu. Také tam se pochopitelně klima od té doby změnilo a různým způsobem kolísalo. V posledních padesáti až šedesáti letech je ale i v této části Evropy hlavním rysem dlouhodobé oteplování – teploty oproti 70. létům minulého století vzrostly asi o dva stupně Celsia, do poloviny století se očekává další nárůst o zhruba dva stupně Celsia.

Dlouhodobý vývoj teploty vzduchu v Demre
Zdroj: Meteoblue.com

Vlny veder jsou delší, prodlužují se rovněž léta. A srážkový režim je rozkolísanější – především kvůli vyšším teplotám se častěji objevují sucha, ale výjimkou nebývají ani prudké bouře doprovázené přívalovými dešti. I tyto jevy budou do budoucna stále častější. S ohledem na polohu Středozemního moře a ochranu před vpády studeného vzduchu od severu zde sněží jen velmi vzácně, což se do budoucna příliš nezmění.

A měnící se klima mění i plodiny, které tamní zemědělci pěstují – dnes by tak svatý Mikuláš mohl narazit i na první kávovníky, jimž by se v příštích letech mělo s ohledem na pokračující změnu klimatu dařit stále lépe.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.
před 13 hhodinami

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
před 16 hhodinami

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
před 16 hhodinami

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
před 19 hhodinami

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
16. 3. 2025

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025
Načítání...