„Tornádová alej“ hlásí rekordní počet varování. Větrné víry letos v USA páchají velké škody

Nahrávám video

Ve Spojených státech na mnoha místech vrcholí tornádová sezona. Proč právě Velké pláně tento ničivý meteorologický fenomén tolik přitahují? A jak vlastně tornáda vznikají?

Na konci dubna zasáhla jižní a centrální oblasti Velkých plání ve Spojených státech amerických série tornád, která si vyžádala nejméně čtyři oběti. Pro oblast Omahy ve státě Nebraska a Normanu v Oklahomě byl vydán rekordní počet varování před tornády během jediného dne (42, respektive devětapadesát). Tornáda napáchala značné materiální škody, to nejsilnější dosáhlo stupně EF4 (rozšířené Fujitovy stupnice), což znamená rychlost větru alespoň 266 km/h.

Oblast Velkých plání od severního Texasu po západní Iowu je výskytem tornád dlouhodobě proslulá. Hovoří se zde proto taky o takzvané Tornádové aleji – ta dokonce inspirovala filmaře k natočení stejnojmenného snímku:

V posledních zhruba čtyřiceti letech v souvislosti se změnou klimatu dochází k určitému posunu těžiště výskytu tornád do široké oblasti podél Mississippi a na jihovýchod Spojených států. Tornáda se ale můžou vyskytnout a byla zaznamenána ve všech padesáti státech USA.

Hlavní sezona výskytu tornád závisí na konkrétní oblasti USA. V blízkosti Mexického zálivu nastává vrchol už během jarních měsíců, v oblasti jižních plání (Texas, Oklahoma a Kansas) je to pak od května do začátku června. Severní pláně a horní Středozápad (obě Dakoty, Nebraska, Iowa a Minnesota) mají hlavní sezonu v červnu a červenci. V průměru je za rok v celých Spojených státech amerických zaznamenáno na 1200 tornád. Dosud nejvyšší počet tornád za jeden měsíc byl zaznamenaný v roce 2011, kdy v dubnu napočítali 773 tornád, která zabila přes 360 lidí.

Výskyt tornád v USA za období 1950–2023
Zdroj: tornadoarchive.com

Země jako stvořená pro tornáda

Proč se vlastně tornádům tak dobře daří právě v oblasti Velkých plání? Často se používá vysvětlení, že se zde setkává teplý a vlhký vzduch z Mexického zálivu, studený a suchý vzduch z Kanady a suchý a teplý vzduch z oblasti Skalistých hor. To je ale velké zjednodušení. Důležité je, že jde o oblast, kde často vzniká velký teplotní kontrast mezi zmíněnými vzduchovými hmotami. Ten přitom bývá největší na sklonku jara, kdy vzduch z jihu je už značně prohřátý, zatímco ten z Kanady je ještě poměrně studený.

V zónách s velkými rozdíly teplot se často vytváří tlakové níže, brázdy nízkého tlaku vzduchu nebo atmosférické fronty, kde pak vzniká výrazný střih větru. Tedy situace, kdy se směr a rychlost s výškou rychle mění. Střih větru je přitom jedna ze základních ingrediencí tornáda. Například na Floridě sice v létě vznikají četné bouřky, ale kvůli slabému proudění bez výraznější organizace a vertikálního střihu tornáda nevzniknou. Tlakové níže spojené s frontálními rozhraními mezi teplým a vlhkým vzduchem na straně jedné a studeným a suchým na druhé straně se přitom častěji pohybují právě přes oblast plání než podél pobřeží Mexického zálivu.

V oblasti plání se taky může střetávat extrémně suchý vzduch z vnitrozemí a extrémně vlhký vzduch z Mexického zálivu. Často mluvíme o takzvaných vlhkostních rozhraních – což je něco podobného jako atmosférická fronta, ale rozdíl zde není v teplotě vzduchu, ale ve vlhkosti vzduchu. A právě na těchto rozhraních panují často vhodné podmínky pro až explozivní zesilování bouří provázených krupobitím a tornády. Nejčastěji se tato rozhraní vyskytují na jaře a v létě.

Celkově je to právě výjimečný tvar povrchu Severní Ameriky, který je příčinou tak četného výskytu tornád. Jak už bylo řečeno, bouře, které produkují silná tornáda, potřebují silný střih větru. Při nejčastější situaci vanou přízemní větry od jihu (na severní polokouli) a ve výšce několika kilometrů nad zemí pak od západu. Když se takovéto uspořádání větru objeví v centrálních částech USA, znamená to u povrchu vítr od Mexického zálivu přinášející teplý a vlhký vzduch a ve výšce pak vítr směřující ze Skalistých hor, který je relativně suchý – a to díky širokému pásmu hor zajišťujícímu dlouhodobější ohřívání, a tím pádem i vysušování vzduchu. V důsledku toho jsou vhodné podmínky pro vznik bouřek nad centrální částí USA často doplněny příznivými podmínkami pro zvýšenou pravděpodobnost vzniku tornáda.

Evropská a zimní tornáda

Žádná jiná část světa nemá tak vhodnou kombinaci pro častý výskyt atmosférických podmínek umožňujících vznik tornád. Andy nejsou tak široké jako Skalisté hory a Himaláje jsou orientovány spíše západovýchodním než severojižním směrem. Vzduch přicházející na pobřeží z Mexického zálivu obvykle strávil delší dobu nad teplou vodou než vzduch přicházející nad pevninu ze Středozemního moře, a v důsledku toho je vlhčí. Ačkoliv byla i v Evropě zaznamenána velmi silná tornáda (včetně moravského před téměř třemi lety), tak vysoká koncentrace silnějších tornád jako v USA tu nenastává. Je nicméně nutné podotknout, že v minulém století byla tornádům v Evropě věnována mnohem menší pozornost než v USA, tudíž některé případy nemusely být zaznamenány.

Nejpříznivější podmínky pro vznik tornád nad střední Evropou nastávají při proudění teplého a vlhkého vzduchu od jihozápadu. I tady je samozřejmě důležité, aby nastala vhodná dynamická situace podpořená zejména výrazným vertikálním střihem větru. Důležitý je taky faktor instability atmosféry, tedy situace, kdy teplota vzduchu s výškou rychle klesá. Tomu napomáhá významným způsobem sluneční záření, kdy se prohřívají spodní vrstvy vzduchu od zemského povrchu. Proto se tornáda nejčastěji vytvářejí během odpoledních, někdy až spíše podvečerních hodin.

Ostatně i nejsilnější tornádo zaznamenané na území Česka v červnu 2021 přišlo až po sedmé hodině večerní. A pokud jde o hlavní sezonu tornád u nás, pak se nejčastěji vyskytují v červnu. Následují květen a červenec.

Výskyt tornád v Evropě za období 1950–2023
Zdroj: tornadoarchive.com

Nicméně vyloučit výskyt zcela ojedinělého tornáda nelze ani v zimní polovině roku. V těchto případech se ale jedná o situace, kdy s ohledem na malou sílu Slunce je důležité především výrazné dynamické působení spojené zpravidla se silným větrem. Občas přitom bývá obtížné určit, jestli škody v dané lokalitě opravdu způsobilo tornádo, nebo jiný jev. A někdy může jít pouze o trombu, tedy oblačný vír, který se ale nedotkne zemského povrchu a nezpůsobí na něm škody. V letošním roce zatím tornádo na našem území zaznamenáno nebylo, nicméně hlavní sezona bouří teprve začíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 7 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 10 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 12 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizovánovčera v 14:46

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
včera v 14:02

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
včera v 10:00

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026
Načítání...