V Asii přišlo místo jara rovnou léto. Teplotní rekordy padají v Japonsku i Číně

V jihovýchodní Asii padají historické teplotní rekordy, v Japonsku vykvetly sakury dříve, než je obvyklé, a Austrálii neopouští letní horka, přestože už tam nastal podzim.

Na severní polokouli začalo teprve před pár týdny meteorologické jaro, přesto v jihovýchodní a východní Asii počasí v těchto dnech připomíná už spíš léto – v některých oblastech dokonce vrcholné léto. Příliv velmi teplého vzduchu zasáhl rozsáhlé oblasti jihovýchodní a východní Číny, Korejského poloostrova i Japonska, mimořádně vysoké teploty hlásí třeba i Vietnam.

O tom, že letošní začátek jara je na východě Asie nadprůměrně teplý, svědčí například rekordně brzké kvetení třešní v Japonsku. Jde o mimořádně ostře sledovanou fenologickou fázi, která je spojena se setkáváním lidí a četnými pikniky konanými v třešňových sadech a parcích s touto dřevinou.

  • Fenologická fáze (zkráceně fenofáze) je dobře rozpoznatelný, zpravidla každoročně se opakující projev vývinu nadzemních orgánů (zejména pupenů, listů, květenství) sledovaných druhů rostlin
  • Popis fenofáze je výčet znaků, jejichž současný výskyt charakterizuje fenofázi a umožňuje ji rozpoznat jako určitý moment nebo úsek v procesu vývinu rostliny
  • Nástup fenofáze je časový údaj určující, kdy vývin dospěl právě do úrovně dané popisem fenofáze.

První květy se na mnoha místech objevily v minulých dnech, což bylo nejdříve v pozorované historii. Letos se přitom kvůli koronaviru mohli Japonci pod rozkvetlými stromy setkat poprvé po čtyřech letech, o to větší zájem tento fenomén mezi obyvateli budí.

Léto místo jara

Hlavní vlna veder dorazila ve středu. V Japonsku padl březnový (tedy měsíční) rekord hned na pětině stanic. V Ósace naměřili 25,2 stupně Celsia, čímž byl mimochodem překonán dosavadní březnový rekord starý pár dnů. A jde také o nejdřívější letní den ve 140leté historii pozorování v tomto městě. Nejteplejší březnový den zažila i jihokorejská metropole Soul s letním maximem 25,1 stupně.

Středeční rekordy v Japonsku
Zdroj: twitter.com/@sayakasofiamori

Ještě vyšší teploty než Japonsko ale zažívá jižní Čína, ve městě Chegmai naměřili čtyřicet stupňů, což je druhá nejdřívější čtyřicítka v historii na území celé Číny. I tady padly desítky měsíčních rekordů. Na Tchaj-wanu teplota díky fénu vyšplhala až na 36,6 stupňů.

  • Fén je teplý suchý padavý vítr, který se vyskytuje na závětrné straně horských překážek. Může trvat několik hodin až několik dní a v zimě může vyvolávat prudké tání sněhu, protože rozdíl mezi teplotou vzduchu na návětrné a závětrné straně hor může dosahovat až desítky stupňů Celsia.

Nejvýraznější vedra ale zažívá Vietnam. Ve středu tam dosáhla teplota až hodnoty 41,4 stupně (ve městě Kim Boi) – jde o nejvyšší březnovou teplotu na území celého státu.

Středeční maxima v Číně vyšplhala na jihu země ke čtyřiceti stupňům
Zdroj: twitter.com/@yangyubin1998


Současná vlna veder ve východní Asii potrvá až do pátku, je tedy pravděpodobné, že ještě další rekordy padnou – a nejvyšší březnovou teplotu by mohly překonat i další státy v oblasti.

Teplo na pólu chladu

Mimochodem, teplý vzduch pronikl v minulém týdnu i do proslulého pólu chladu na Sibiři Ojmjakonu. Denní maxima se tam přiblížila k nule, což je pro polovinu března naprosto neobvyklé. A minimum v noci na 15. března kleslo na minus 7,2 stupně – což představuje druhou nejteplejší březnovou noc v historii.

Teplotní rekordy nepadají jenom v Asii, ale i na jižní polokouli, v Austrálii, kde přitom začíná podzim. V minulých dnech zažili zejména obyvatelé jižní poloviny země mimořádně intenzivní březnovou vlnu veder – desítky stanic naměřily nejvyšší měsíční teplotu, na stovkách pak šlo o nejvyšší maxima pro druhou polovinu března. Na stanici Wilscannia v Novém Jižním Walesu vyšplhala teplota na 43,8 stupně, v Canbeře, kde maximum v neděli dosáhlo 35 stupňů, chyběla pouhá desetina k dosažení nejteplejšího březnového dne.

Tyto rekordy jsou o to více zarážející, že máme už druhou polovinu března, což je období, kdy teploty v Austrálii všeobecně klesají, a překonání měsíčních rekordů je proto poměrně obtížné. 

Vlnám veder v těchto částech světa napomáhá také mimořádně teplá voda v okolních oceánech – ať už jde o Austrálii, nebo třeba Japonské moře, kde odchylky teploty vody často přesahují čtyři stupně Celsia. S pravděpodobným nástupem jevu El Niño v příštích měsících lze přitom čekat další rekordně teplé vlny v Austrálii i Asii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 4 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 5 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 7 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled