Bílé Vánoce jsou spíše sen než realita, a to dlouhodobě. Skutečnou ladovskou zimu Česko o svátcích zažilo naposledy v roce 1981, podle meteorologů navíc v posledních letech na Štědrý den významněji stoupají teploty.
Vánoce v bílém jsou spíše výjimkou než pravidlem. V posledních letech je ukusuje série teplých svátků
V adventu jsou meteorologové zavalení dotazy, zda budou nadcházející Vánoce na sněhu. První takové dotazy se objevují zpravidla začátkem prosince, konkrétnější podobu počasí lze ale sdělit nejdříve deset dní dnů předem. Na přelomu druhé a třetí prosincové dekády totiž cirkulace nad střední Evropou relativně často výrazněji mění charakter, což zvětšuje nejistotu předpovědi pro vánoční svátky.
Taková situace nastala přesně před deseti lety. Vlivem tlakové výše nad severovýchodní Evropou tehdy před Vánocemi panovalo v České republice zimní a silně mrazivé počasí. Nebylo jisté, jestli teplá fronta od západu očekávaná těsně před Vánocemi, bude mít dostatek energie proniknout do nitra kontinentu, a s každým novým výpočtem modelů se tak střídala varianta s celodenními mrazy a varianta s asi deseti stupni nad nulou a deštěm.
Teplá varianta nakonec zvítězila, nicméně větší jistotu tohoto vývoje měli meteorologové sotva tři dny před Štědrým dnem. Sníh tehdy na většině území rychle roztál. A bez sněhu se budou Češi na většině území muset obejít i letos.
Bílý Štědrý den nebyl samozřejmost ani v 70. letech
Jak to ale vlastně je se sněhem na svátky a jaká je obecně pravděpodobnost výskytu bílých Vánoc, a tedy zimní idyly ve stylu ladovských obrázků? Poměrně malá – v nížinách se objevuje sněhová pokrývka na Štědrý den v průměru jen jednou za pět až sedm let, s rostoucí nadmořskou výškou se tato pravděpodobnost samozřejmě zvětšuje; na horách je to jednou za dva až tři roky.
Sněhová pokrývka na Štědrý den nebyla žádná samozřejmost ani v 70. letech minulého století, kdy se změna klimatu a s ní spojený nárůst teploty ještě neprojevovaly. Důvodem, proč se sníh na Vánoce nevyskytuje, může být částečně spojen s hojně diskutovanou vánoční oblevou. Často ale sněhová pokrývka není ani před svátky, teploty jsou delší dobu nad nulou a pak o oblevě mluvit nemůžeme, ačkoliv bílé Vánoce taky nemáme.
Naposledy většina území Čech zažila bílé Vánoce v roce 2010, na Moravě leželo v nížinách pár centimetrů i loni – i když šlo o sníh mokrý, který postupně tál.
Vyloženě ladovské Vánoce s pořádnou vrstvou sněhu zažilo Česko v roce 1981, kdy třeba v Brně leželo 20 centimetrů, v Praze kolem 10 a v Liberci dokonce 40 centimetrů. Na horách měli tehdy přes metr, na hřebenech i přes metr a půl. V Hradci Králové podmínku bílých Vánoc splnily i svátky před 21 roky, v roce 2001 tam leželo 22 centimetrů – a na Boží hod ještě o centimetr víc.
Bohaté na sníh byly i Vánoce v roce 1969, kdy i v centru Prahy naměřili přes čtvrt metru. Přívaly nového sněhu se ale svátkům vesměs vyhýbají, pouze v roce 1959 napadlo na Štědrý den až 36 cm ve Velkých Karlovicích a v už zmíněném roce 1981 pak v Brně nasněžilo 15 centimetrů.
Výška sněhu v Česku 24. prosince 1981
Z hlediska teplot je pro Vánoce typická velká rozkolísanost, vyskytnout se můžou maxima přesahující 12 stupňů Celsia, ale i minima klesající k minus dvaceti stupňům. Vezmeme-li v úvahu celé třídenní sváteční období (tedy od 24. do 26. prosince), pak vůbec nejvyšší teplotu naměřili v roce 1983 v Hrádku u Sušice, a to 17,5 stupně. Tyto Vánoce v roce 1983 se staly vůbec nejteplejšími v Česku v historii měření.
Teplé Vánoce
Zajímavá je také akumulace teplých Vánoc po roce 2010, kdy téměř všechny roky přinesly teplotně nadprůměrně svátky, v některých letech i velmi výrazně. Naproti tomu v 90. letech minulého století a začátkem nultých let století tohoto se častěji objevily sváteční dny s celodenními mrazy.
Události: Čerstvě napadaný sníh si lidé v Česku na Vánoce neužijí (zdroj: ČT)
V tomto směru výjimečné Vánoce nastaly v ne až tak vzdáleném roce 1996, kdy se průměrná teplota v celém Česku za třídenní vánoční období přiblížila k minus dvanácti stupňům. Ještě chladnější ale byly Vánoce v roce 1961. Právě tyto svátky přinesly i mimořádně nízké teploty, v Brumově-Bylnici tehdy naměřili -32,4 stupně Celsia. Silný mráz ale panoval i na Štědrý den 2001, kdy v mrazových lokalitách Šumavy klesla minima až pod minus pětatřicet, v obydlených lokalitách bylo kolem jednatřiceti pod nulou.
Při pohledu do archivních měření pražského Klementina nejvyšší teplotu 14,6 °C přinesl shodně první svátek vánoční v roce 1983 a druhý svátek vánoční v roce 2015. Zato nejchladnější Vánoce za posledních 246 let nastaly v roce 1853. Tehdejší teploty jsou z dnešního pohledu ovlivněného tepelným ostrovem a zejména změnou klimatu a oteplováním těžko představitelné. Průměrná denní teplota za celé třídenní období činila -17,3 °C. Na Štěpána klesl denní průměr dokonce na -21,2 °C a teplota ten den nepřekročila -19,6 °C.
Pravděpodobnost bílých Vánoc za posledních 21 let