Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
Kristin, Leonardo a Marta, taková pojmenování dostaly tlakové níže, které koncem ledna a začátkem února zasáhly Pyrenejský poloostrov, ale i přilehlé oblasti severní Afriky. Už fakt, že si zasloužily tato jména, která přiděluje speciální skupina evropských meteorologů, znamená, že jejich projevy a dopady byly velmi výrazné.
Nicméně nebyly jediné, v mezičase zasáhly tuto oblast další tlakové níže, které sice nebyly tak významné, nicméně přispěly k mimořádně vysokým srážkovým úhrnům v řadě oblastí Portugalska a Španělska. Na druhou stranu, v Maroku vydatné deště posledních týdnů ukončily sedmileté sucho, které v mezičase přinutilo tamní úřady urychlit práce na odsolování mořské vody.
Hlavní příčinou opakovaného postupu intenzivních níží do podobné oblasti je nezvykle vytrvalý posun tryskového proudění do jižních regionů. K tomu přispěly blokující tlaková výše v oblasti Grónska a další výše nad severovýchodní Evropou. Vysokým úhrnům srážek pak napomáhá i přísun vysoce vlhkého vzduchu a srážkové vody prostřednictvím takzvané atmosférické řeky.
Tímto výrazem se označuje poměrně úzký pás vzduchu s mimořádně vysokým obsahem vlhkosti ve vyšších hladinách; v tomto případě „řeka teče“ z Karibiku do jihozápadní Evropy. Někdy se tato řeka označuje jako „rumový expres“ v analogii k „ananasovému expresu“, atmosférické řece směřující z Havajských ostrovů na západ USA a Kanady.
A v neposlední řadě se na extrémních srážkách podepisuje i vynucený výstup vzduchu na návětří zejména španělských hor.
Přepisování tabulek s rekordy
První silnou bouří, která oblast zasáhla, byla koncem ledna Kristin, a právě Kristin byla z hlediska dopadů i nejničivější, takže se rozhodně zapíše do historie. Tato níže prodělala výrazný a rychlý vývoj v podobě takzvané explozivní cyklogeneze, kdy tlak vzduchu v jejím středu klesl o více než 25 hektopascalů za 24 hodin a dosáhl hodnoty až 975 hektopascalů.
Toto rychlé prohloubení nastalo těsně před zásahem Portugalska a důsledkem byl mimořádně silný vítr. Jeho nárazy na stanici Soure nedaleko Coimbry dosáhly 208,8 kilometru za hodinu – v případě potvrzení tohoto údaje půjde o nejsilnější náraz v historii měření v Portugalsku. Na amatérské stanici Lavos byl dokonce naměřen náraz 238 kilometrů za hodinu.
Tyto silné nárazy větru byly navíc spojeny s takzvaným sting jetem. Jde o sestupné silné proudění vzduchu, které se vzácně vyskytuje blízko středu hluboké tlakové níže, přičemž zasažená oblast bývá poměrně malá. Vichřice spojená s Kristin připravila v Portugalsku milion lidí o dodávky proudu a na Pyrenejském poloostrovu si vyžádala třináct mrtvých. Materiální škody v Portugalsku přesáhly jedno procento hrubého domácího produktu.
Kromě vichřice přinesla Kristin také mimořádně intenzivní srážky, a to jak do Portugalska, tak i částí Španělska. Následně zamířila Kristin k východu a do Itálie přinesla vydatné deště, které zhoršily už tak špatnou situaci po předchozí bouři Harry. Došlo například k rozsáhlejším sesuvům půdy, hlavně na Sicílii.
Bouři Kristin následoval jen s několikadenním odstupem začátkem února Leonardo. Leonardo nebyl tak hlubokou níží jako Kristin, hlavním projevem byly velmi vydatné srážky. Ty přitom padaly do už nasycené půdy po předchozích deštích především z bouře Kristin. V Andalusii na jihu Španělska spadlo během 24 hodin dalších dvě stě až čtyři sta milimetrů vody. Stanice Grazalema ležící v horských oblastech Andalusie zaznamenala za den a půl dokonce 672 milimetrů – to je víc, než kolik spadne v Praze za celý rok. Tlaková níže Leonardo postupovala jižnější drahou, vydatné deště tak zasáhly kromě Maroka i Alžírsko a Tunisko. V posledně jmenované zemi zaznamenali dokonce nejintenzivnější srážky za posledních sedmdesát let.
A poslední z trojice pojmenovaných níží byla Marta, která oblast zasáhla během uplynulého víkendu. Ta přinesla další vlnu vydatných srážek, do hor i sněhových, mimo hory ale tyto deště dál zkomplikovaly už tak dost dramatickou povodňovou situaci. V kopcovitých oblastech navíc došlo k četným sesuvům půdy. Dopady na infrastrukturu jsou masivní, uzavřeny jsou silnice, přerušen je i provoz na řadě železničních tratí.
O mimořádné intenzitě srážek v posledních týdnech svědčí mimo jiné úhrn z už zmíněné horské stanice Grazalema. Ta je sice na jednom ze srážkově nejbohatších míst Španělska, nicméně dva tisíce milimetrů během pouhých dvaceti dnů je i na tuto stanici naprostý extrém. Mimochodem od začátku roku spadlo na této stanici výrazně více srážek, než kolik je dlouhodobý roční průměr. A to je drtivá většina roku ještě před námi. Právě mimořádně extrémní srážky jsou jedním z doprovodných jevů probíhající změny klimatu.
V posledních dnech pak jihozápad kontinentu částečně zasáhla bouře Nils. Ta přináší především silný vítr a na pobřeží vysoké, až jedenáctimetrové vlny. V dalších dnech by se nad Pyrenejský poloostrov měla konečně na několik dnů rozšířit tlaková výše a přinést tak klidnější počasí s minimem srážek. Ty se budou vyskytovat už spíše v severních, především horských oblastech. Situace by se tak měla vesměs začít uklidňovat, i když sčítání a náprava škod potrvá dlouho.
