Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.

Z meteorologického pohledu je změna spojena především s vytvořením výrazného hřebene vysokého tlaku vzduchu, který se z oblasti Pyrenejského poloostrova rozšířil nad západní Evropu. V následujících dnech se bude zvolna přesouvat k východu, tedy i nad střední a koncem týdne taky východní oblasti kontinentu. To souvisí i s postupným vyplněním oblasti nízkého tlaku vzduchu nad východem Evropy, která tam dlouhou dobu přinášela hodně oblaků i srážek.

Oblast vysokého tlaku vzduchu nad kontinentem bude přitom propojena s dobře vyvinutou Azorskou tlakovou výší, která se bude udržovat v obvyklé oblasti nad Atlantikem. Tím pádem bude v posledních týdnech tolik zkoušený Pyrenejský poloostrov chráněn od vlivu dalších tlakových níží, které budou z Atlantského oceánu směřovat spíše k severovýchodu a díky tomu ani ve střední Evropě od středy už výraznější srážky minimálně do konce týdne čekat nemusíme.

Očekáváné celkové množství pevných částic (aerosolů, převážně saharského prachu a písku) v atmosféře ve čtvrtek večer podle Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: ECMWF

Hlavní příliv teplého vzduchu, jehož původ bude ležet v – na tuto roční dobu mimořádně teplé – severozápadní Africe, se bude odehrávat po zadním okraji zmíněné oblasti vysokého tlaku vzduchu, která se bude přes kontinent přesouvat k východu. V polovině pracovního týdne bude teplé počasí vrcholit v západní Evropě. Maxima v Británii včetně Londýna místy přesáhnou patnáct stupňů a ještě tepleji bude v zemích Beneluxu a ve Francii, kde se nejvyšší teplota přiblíží ke dvaceti stupňům. Ve Francii bude tato hranice místy překročena.

Nejtepleji bude na jihozápadě země, v závětří Pyrenejí (což se částečně projeví i v sousedním krajně severním Španělsku), kde díky závětrnému fénovému proudění teploty zřejmě lokálně vyšplhají k letním pětadvaceti stupňům. Ostatně na zbylém území Pyrenejského poloostrova bude s teplotami mezi dvaceti a pětadvaceti stupni na únor taky docela teplo.

V Česku zřejmě padne patnáct stupňů

Ve střední Evropě se teplý vzduch projeví nejprve v západních oblastech, tedy především v Německu a Švýcarsku, kde maxima ve čtvrtek a v pátek často přesáhnou patnáct stupňů a výjimečně můžou – zejména na horním Rýnu – vyšplhat ke dvacítce. V Česku budou středeční maxima ještě pod hranicí patnácti stupňů, ve čtvrtek a zejména v pátek se ale nad tuto hodnotu místy dostanou, zejména v Čechách. V nejteplejších lokalitách není vyloučeno ani naměření osmnácti stupňů Celsia.

A to už jsou hodnoty na úrovni minimálně denních, výjimečně i měsíčních rekordů. Například v pražském Klementinu činí nejvyšší únorová teplota 18,5 stupně (naměřena byla 25. února 1990), nicméně třeba pro pátek 27. 2. je denní rekord nižší, na úrovni 15,5 stupně, a ten by překonán být mohl. Výši maxim by ale mohla místy ovlivnit vysoká oblačnost tvořící se ve spojení se saharským prachem, který by teplý vzduch měl částečně doprovázet.

Teplé počasí samozřejmě povede k dalšímu tání sněhu, který ještě na horách zbývá. V českých pohořích už sice část roztála, ale například v Alpách je po sněžení z minulého týdne sněhu stále dost. Tam proto hrozí i lokální zvýšení hladin toků s možným překročením stupňů povodňové aktivity.

Na přelomu pracovního týdne a víkendu se teplý vzduch projeví i ve východní a severovýchodní Evropě, což bude pro tamní obyvatele po týdnech urputných celodenních mrazů vítaná úleva – třeba v Helsinkách se oteplí o deset stupňů, z minus šesti na plus čtyři, a nad nulu se o víkendu dostanou maxima prakticky na celém území Ukrajiny. A konečně, koncem týdne se teplý vzduch projeví i na Balkáně, který v minulém týdnu opakovaně zasáhly přívaly sněhu a mrazivé počasí.

Začátek března bude nadprůměrně teplý

Během víkendu příliv teplého vzduchu ve střední Evropě sice naruší rozpadající se studená fronta, ta ale přinese jen mírné ochlazení. Maxima v neděli i tak v Česku vesměs přesáhnou deset stupňů. Začátkem příštího týdne by se příliv teplého vzduchu zejména do střední Evropy měl zase obnovit, teploty tak zřejmě opět tu a tam pokoří patnáctistupňovou hranici. A nadprůměrně teplo by mělo na našem území být zřejmě po celý příští týden.

Očekáváná odchylka teploty vzduchu od dlouhodobého průměru pro příští týden podle Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: ECMWF

Ostatně ani výhledy na vzdálenější období v březnu zatím žádné delší teplotně podprůměrné období nesignalizují. Na druhou stranu, vpády studeného vzduchu se sněžením i v nížinách jsou pro střední Evropu během jara typické, a je tedy třeba počítat s tím, že se i letos můžou vyskytnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

USA v půlce března zažijí nevídané červnové počasí

Takový březen zatím Spojené státy nezažily. Pokud se vyplní předpovědi na nejbližší dny, padnou nejen březnové, ale zřejmě i dubnové teplotní rekordy.
před 2 hhodinami

V týdnu bude panovat náladové počasí, tvrdí meteorologové

V nadcházejícím týdnu čeká Česko proměnlivé počasí. Týden začal zataženou oblohou a na horách sněžením, od středy se vyjasní a teploty vyšplhají až k 15 stupňům Celsia, pátek pak přinese další mraky a také sníh, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Z následujících čtyř týdnů se teploty začnou dostávat opět do nadprůměrných hodnot až během první dubnové dekády. Srážkově bude období od poloviny března do 12. dubna pravděpodobně průměrné, uvedli meteorologové v měsíčním výhledu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 20 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026
Načítání...