Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.

Z meteorologického pohledu je změna spojena především s vytvořením výrazného hřebene vysokého tlaku vzduchu, který se z oblasti Pyrenejského poloostrova rozšířil nad západní Evropu. V následujících dnech se bude zvolna přesouvat k východu, tedy i nad střední a koncem týdne taky východní oblasti kontinentu. To souvisí i s postupným vyplněním oblasti nízkého tlaku vzduchu nad východem Evropy, která tam dlouhou dobu přinášela hodně oblaků i srážek.

Oblast vysokého tlaku vzduchu nad kontinentem bude přitom propojena s dobře vyvinutou Azorskou tlakovou výší, která se bude udržovat v obvyklé oblasti nad Atlantikem. Tím pádem bude v posledních týdnech tolik zkoušený Pyrenejský poloostrov chráněn od vlivu dalších tlakových níží, které budou z Atlantského oceánu směřovat spíše k severovýchodu a díky tomu ani ve střední Evropě od středy už výraznější srážky minimálně do konce týdne čekat nemusíme.

Očekáváné celkové množství pevných částic (aerosolů, převážně saharského prachu a písku) v atmosféře ve čtvrtek večer podle Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: ECMWF

Hlavní příliv teplého vzduchu, jehož původ bude ležet v – na tuto roční dobu mimořádně teplé – severozápadní Africe, se bude odehrávat po zadním okraji zmíněné oblasti vysokého tlaku vzduchu, která se bude přes kontinent přesouvat k východu. V polovině pracovního týdne bude teplé počasí vrcholit v západní Evropě. Maxima v Británii včetně Londýna místy přesáhnou patnáct stupňů a ještě tepleji bude v zemích Beneluxu a ve Francii, kde se nejvyšší teplota přiblíží ke dvaceti stupňům. Ve Francii bude tato hranice místy překročena.

Nejtepleji bude na jihozápadě země, v závětří Pyrenejí (což se částečně projeví i v sousedním krajně severním Španělsku), kde díky závětrnému fénovému proudění teploty zřejmě lokálně vyšplhají k letním pětadvaceti stupňům. Ostatně na zbylém území Pyrenejského poloostrova bude s teplotami mezi dvaceti a pětadvaceti stupni na únor taky docela teplo.

V Česku zřejmě padne patnáct stupňů

Ve střední Evropě se teplý vzduch projeví nejprve v západních oblastech, tedy především v Německu a Švýcarsku, kde maxima ve čtvrtek a v pátek často přesáhnou patnáct stupňů a výjimečně můžou – zejména na horním Rýnu – vyšplhat ke dvacítce. V Česku budou středeční maxima ještě pod hranicí patnácti stupňů, ve čtvrtek a zejména v pátek se ale nad tuto hodnotu místy dostanou, zejména v Čechách. V nejteplejších lokalitách není vyloučeno ani naměření osmnácti stupňů Celsia.

A to už jsou hodnoty na úrovni minimálně denních, výjimečně i měsíčních rekordů. Například v pražském Klementinu činí nejvyšší únorová teplota 18,5 stupně (naměřena byla 25. února 1990), nicméně třeba pro pátek 27. 2. je denní rekord nižší, na úrovni 15,5 stupně, a ten by překonán být mohl. Výši maxim by ale mohla místy ovlivnit vysoká oblačnost tvořící se ve spojení se saharským prachem, který by teplý vzduch měl částečně doprovázet.

Teplé počasí samozřejmě povede k dalšímu tání sněhu, který ještě na horách zbývá. V českých pohořích už sice část roztála, ale například v Alpách je po sněžení z minulého týdne sněhu stále dost. Tam proto hrozí i lokální zvýšení hladin toků s možným překročením stupňů povodňové aktivity.

Na přelomu pracovního týdne a víkendu se teplý vzduch projeví i ve východní a severovýchodní Evropě, což bude pro tamní obyvatele po týdnech urputných celodenních mrazů vítaná úleva – třeba v Helsinkách se oteplí o deset stupňů, z minus šesti na plus čtyři, a nad nulu se o víkendu dostanou maxima prakticky na celém území Ukrajiny. A konečně, koncem týdne se teplý vzduch projeví i na Balkáně, který v minulém týdnu opakovaně zasáhly přívaly sněhu a mrazivé počasí.

Začátek března bude nadprůměrně teplý

Během víkendu příliv teplého vzduchu ve střední Evropě sice naruší rozpadající se studená fronta, ta ale přinese jen mírné ochlazení. Maxima v neděli i tak v Česku vesměs přesáhnou deset stupňů. Začátkem příštího týdne by se příliv teplého vzduchu zejména do střední Evropy měl zase obnovit, teploty tak zřejmě opět tu a tam pokoří patnáctistupňovou hranici. A nadprůměrně teplo by mělo na našem území být zřejmě po celý příští týden.

Očekáváná odchylka teploty vzduchu od dlouhodobého průměru pro příští týden podle Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: ECMWF

Ostatně ani výhledy na vzdálenější období v březnu zatím žádné delší teplotně podprůměrné období nesignalizují. Na druhou stranu, vpády studeného vzduchu se sněžením i v nížinách jsou pro střední Evropu během jara typické, a je tedy třeba počítat s tím, že se i letos můžou vyskytnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Tajfun si v Japonsku vyžádal oběti a způsobil dopravní chaos

Nejméně čtyři oběti si vyžádal tajfun Dujuan, který v pondělí zasáhl oblast kolem japonského hlavního města Tokia. Pohřešováno je dalších šest osob a bez elektřiny zůstává více než 45 tisíc domácností, informovala agentura AFP. Tajfun provázený silným větrem a prudkým deštěm způsobil sesuvy půdy a dopravní chaos.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Přízemní mrazíky a déšť na začátku týdne může o víkendu vystřídat babí léto

Na začátku týdne se v Česku ochladí, teploty přes den klesnou hluboko pod dvacet stupňů Celsia a v noci se objeví přízemní mrazíky, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Přeháňky čekají meteorologové zpočátku zejména na severu a východě, ve čtvrtek místy zaprší hlavně v Čechách. Víkend může přinést počasí babího léta s polojasným až jasným nebem a teplotami přes den výrazně nad dvaceti stupni Celsia.
včeraAktualizovánovčera v 19:14

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Přívalové deště zaplavily severovýchod Španělska

Severovýchod Španělska zasáhly v noci na čtvrtek přívalové deště a bleskové povodně, které si vyžádaly minimálně jednu oběť a způsobily rozsáhlé škody v celém regionu. Záplavy narušily dopravu v Katalánsku a Valencii – voda zaplavila jak silnice, tak i letiště nebo metro. Doteď se Španělsko potýká s extrémním suchem, které následky bouře jen zhoršilo. Vědci tvrdí, že klimatické změny způsobené člověkem zesilují středomořské bouře, které obvykle postihují východní Španělsko na podzim.
17. 9. 2026

Teploty budou stoupat nad dvacet stupňů. Příští týden se ochladí

V závěru týdne budou teploty v Česku dál stoupat nad dvacet stupňů Celsia, nebe bude převážně polojasné, srážek bude pomálu. Od neděle přijde déšť, na začátku příštího týdne se ochladí. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
17. 9. 2026

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
16. 9. 2026

V týdnu se očekává déšť, nejteplejší bude středa

Nebe v Česku bude v nadcházejícím týdnu většinou oblačné nebo polojasné, v pondělí, ve středu a ve čtvrtek meteorologové očekávají déšť nebo přeháňky. Teploty přes den budou stoupat nad dvacet stupňů Celsia, nejteplejší bude středa s maximy až sedmadvacet stupňů. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
14. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.