Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.

Z meteorologického pohledu je změna spojena především s vytvořením výrazného hřebene vysokého tlaku vzduchu, který se z oblasti Pyrenejského poloostrova rozšířil nad západní Evropu. V následujících dnech se bude zvolna přesouvat k východu, tedy i nad střední a koncem týdne taky východní oblasti kontinentu. To souvisí i s postupným vyplněním oblasti nízkého tlaku vzduchu nad východem Evropy, která tam dlouhou dobu přinášela hodně oblaků i srážek.

Oblast vysokého tlaku vzduchu nad kontinentem bude přitom propojena s dobře vyvinutou Azorskou tlakovou výší, která se bude udržovat v obvyklé oblasti nad Atlantikem. Tím pádem bude v posledních týdnech tolik zkoušený Pyrenejský poloostrov chráněn od vlivu dalších tlakových níží, které budou z Atlantského oceánu směřovat spíše k severovýchodu a díky tomu ani ve střední Evropě od středy už výraznější srážky minimálně do konce týdne čekat nemusíme.

Očekáváné celkové množství pevných částic (aerosolů, převážně saharského prachu a písku) v atmosféře ve čtvrtek večer podle Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: ECMWF

Hlavní příliv teplého vzduchu, jehož původ bude ležet v – na tuto roční dobu mimořádně teplé – severozápadní Africe, se bude odehrávat po zadním okraji zmíněné oblasti vysokého tlaku vzduchu, která se bude přes kontinent přesouvat k východu. V polovině pracovního týdne bude teplé počasí vrcholit v západní Evropě. Maxima v Británii včetně Londýna místy přesáhnou patnáct stupňů a ještě tepleji bude v zemích Beneluxu a ve Francii, kde se nejvyšší teplota přiblíží ke dvaceti stupňům. Ve Francii bude tato hranice místy překročena.

Nejtepleji bude na jihozápadě země, v závětří Pyrenejí (což se částečně projeví i v sousedním krajně severním Španělsku), kde díky závětrnému fénovému proudění teploty zřejmě lokálně vyšplhají k letním pětadvaceti stupňům. Ostatně na zbylém území Pyrenejského poloostrova bude s teplotami mezi dvaceti a pětadvaceti stupni na únor taky docela teplo.

V Česku zřejmě padne patnáct stupňů

Ve střední Evropě se teplý vzduch projeví nejprve v západních oblastech, tedy především v Německu a Švýcarsku, kde maxima ve čtvrtek a v pátek často přesáhnou patnáct stupňů a výjimečně můžou – zejména na horním Rýnu – vyšplhat ke dvacítce. V Česku budou středeční maxima ještě pod hranicí patnácti stupňů, ve čtvrtek a zejména v pátek se ale nad tuto hodnotu místy dostanou, zejména v Čechách. V nejteplejších lokalitách není vyloučeno ani naměření osmnácti stupňů Celsia.

A to už jsou hodnoty na úrovni minimálně denních, výjimečně i měsíčních rekordů. Například v pražském Klementinu činí nejvyšší únorová teplota 18,5 stupně (naměřena byla 25. února 1990), nicméně třeba pro pátek 27. 2. je denní rekord nižší, na úrovni 15,5 stupně, a ten by překonán být mohl. Výši maxim by ale mohla místy ovlivnit vysoká oblačnost tvořící se ve spojení se saharským prachem, který by teplý vzduch měl částečně doprovázet.

Teplé počasí samozřejmě povede k dalšímu tání sněhu, který ještě na horách zbývá. V českých pohořích už sice část roztála, ale například v Alpách je po sněžení z minulého týdne sněhu stále dost. Tam proto hrozí i lokální zvýšení hladin toků s možným překročením stupňů povodňové aktivity.

Na přelomu pracovního týdne a víkendu se teplý vzduch projeví i ve východní a severovýchodní Evropě, což bude pro tamní obyvatele po týdnech urputných celodenních mrazů vítaná úleva – třeba v Helsinkách se oteplí o deset stupňů, z minus šesti na plus čtyři, a nad nulu se o víkendu dostanou maxima prakticky na celém území Ukrajiny. A konečně, koncem týdne se teplý vzduch projeví i na Balkáně, který v minulém týdnu opakovaně zasáhly přívaly sněhu a mrazivé počasí.

Začátek března bude nadprůměrně teplý

Během víkendu příliv teplého vzduchu ve střední Evropě sice naruší rozpadající se studená fronta, ta ale přinese jen mírné ochlazení. Maxima v neděli i tak v Česku vesměs přesáhnou deset stupňů. Začátkem příštího týdne by se příliv teplého vzduchu zejména do střední Evropy měl zase obnovit, teploty tak zřejmě opět tu a tam pokoří patnáctistupňovou hranici. A nadprůměrně teplo by mělo na našem území být zřejmě po celý příští týden.

Očekáváná odchylka teploty vzduchu od dlouhodobého průměru pro příští týden podle Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: ECMWF

Ostatně ani výhledy na vzdálenější období v březnu zatím žádné delší teplotně podprůměrné období nesignalizují. Na druhou stranu, vpády studeného vzduchu se sněžením i v nížinách jsou pro střední Evropu během jara typické, a je tedy třeba počítat s tím, že se i letos můžou vyskytnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

První teplotní rekordy padly už dopoledne. Sledujte v mapě, jak přibývají

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne, a to na stanici Rýmařov, kde naměřili 30,3 stupně Celsia, což je o desetinu víc, než dosavadní nejvyšší hodnota z roku 1965. Ještě před polednem naměřili další na stanici Luká a vyrovnání loňského rekordu 30,5 stupně Celsia v Protivanově.
11:36Aktualizovánopřed 53 mminutami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 1 hhodinou

Městům chybí krizové plány pro vlny veder, říká architektka

Městům a obcím v Česku podle architektky Magdaleny Macekové z Nadace Partnerství chybí krizové plány pro postup během vln veder. Nedostatečná je podle ní také osvěta, která by lidem poradila, jak ochladit byty a domy. Odborníci i města se v posledních letech snaží zmírnit efekt takzvaných městských tepelných ostrovů, podle Macekové je ale celý proces velmi pomalý, stejně jako řada dalších stavebních opatření.
před 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Teplotní rekordy padly na půlce stanic v Česku, podívejte se na mapu

Na více než polovině dlouhodobě měřících stanic v Česku ve čtvrtek teplota překonala rekord pro 25. červen. Nejvyšší odpolední teploty se na řadě míst pohybovaly kolem hranice supertropického dne, tedy 35 stupňů. Nejvíc naměřili stejně jako ve středu v Doksanech na Litoměřicku, kde bylo 37,5 stupně Celsia, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebooku. Vlna extrémních veder bude vrcholit o víkendu, kdy se teploty dle předpovědi přiblíží čtyřiceti stupňům.
před 18 hhodinami

V neděli může být přes 40 stupňů, ČHMÚ varuje před přehřátím

Slunečné počasí s tropickými teplotami vydrží v Česku do konce týdne. Teploty v sobotu v severozápadní polovině Čech a na jihu Moravy přesáhnou 37 stupňů. V neděli bude 35 až 40 stupňů, zejména v dolním Polabí a Poohří mohou být teploty výjimečně i vyšší. Vedra budou znamenat extrémní zátěž pro lidský organismus. Zároveň mohou nastat komplikace v energetice, dopravě, službách a živočišné výrobě, varoval ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánovčera v 12:40

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
včera v 11:20

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
včera v 11:10
Načítání...