Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.

Z meteorologického pohledu je změna spojena především s vytvořením výrazného hřebene vysokého tlaku vzduchu, který se z oblasti Pyrenejského poloostrova rozšířil nad západní Evropu. V následujících dnech se bude zvolna přesouvat k východu, tedy i nad střední a koncem týdne taky východní oblasti kontinentu. To souvisí i s postupným vyplněním oblasti nízkého tlaku vzduchu nad východem Evropy, která tam dlouhou dobu přinášela hodně oblaků i srážek.

Oblast vysokého tlaku vzduchu nad kontinentem bude přitom propojena s dobře vyvinutou Azorskou tlakovou výší, která se bude udržovat v obvyklé oblasti nad Atlantikem. Tím pádem bude v posledních týdnech tolik zkoušený Pyrenejský poloostrov chráněn od vlivu dalších tlakových níží, které budou z Atlantského oceánu směřovat spíše k severovýchodu a díky tomu ani ve střední Evropě od středy už výraznější srážky minimálně do konce týdne čekat nemusíme.

Očekáváné celkové množství pevných částic (aerosolů, převážně saharského prachu a písku) v atmosféře ve čtvrtek večer podle Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: ECMWF

Hlavní příliv teplého vzduchu, jehož původ bude ležet v – na tuto roční dobu mimořádně teplé – severozápadní Africe, se bude odehrávat po zadním okraji zmíněné oblasti vysokého tlaku vzduchu, která se bude přes kontinent přesouvat k východu. V polovině pracovního týdne bude teplé počasí vrcholit v západní Evropě. Maxima v Británii včetně Londýna místy přesáhnou patnáct stupňů a ještě tepleji bude v zemích Beneluxu a ve Francii, kde se nejvyšší teplota přiblíží ke dvaceti stupňům. Ve Francii bude tato hranice místy překročena.

Nejtepleji bude na jihozápadě země, v závětří Pyrenejí (což se částečně projeví i v sousedním krajně severním Španělsku), kde díky závětrnému fénovému proudění teploty zřejmě lokálně vyšplhají k letním pětadvaceti stupňům. Ostatně na zbylém území Pyrenejského poloostrova bude s teplotami mezi dvaceti a pětadvaceti stupni na únor taky docela teplo.

V Česku zřejmě padne patnáct stupňů

Ve střední Evropě se teplý vzduch projeví nejprve v západních oblastech, tedy především v Německu a Švýcarsku, kde maxima ve čtvrtek a v pátek často přesáhnou patnáct stupňů a výjimečně můžou – zejména na horním Rýnu – vyšplhat ke dvacítce. V Česku budou středeční maxima ještě pod hranicí patnácti stupňů, ve čtvrtek a zejména v pátek se ale nad tuto hodnotu místy dostanou, zejména v Čechách. V nejteplejších lokalitách není vyloučeno ani naměření osmnácti stupňů Celsia.

A to už jsou hodnoty na úrovni minimálně denních, výjimečně i měsíčních rekordů. Například v pražském Klementinu činí nejvyšší únorová teplota 18,5 stupně (naměřena byla 25. února 1990), nicméně třeba pro pátek 27. 2. je denní rekord nižší, na úrovni 15,5 stupně, a ten by překonán být mohl. Výši maxim by ale mohla místy ovlivnit vysoká oblačnost tvořící se ve spojení se saharským prachem, který by teplý vzduch měl částečně doprovázet.

Teplé počasí samozřejmě povede k dalšímu tání sněhu, který ještě na horách zbývá. V českých pohořích už sice část roztála, ale například v Alpách je po sněžení z minulého týdne sněhu stále dost. Tam proto hrozí i lokální zvýšení hladin toků s možným překročením stupňů povodňové aktivity.

Na přelomu pracovního týdne a víkendu se teplý vzduch projeví i ve východní a severovýchodní Evropě, což bude pro tamní obyvatele po týdnech urputných celodenních mrazů vítaná úleva – třeba v Helsinkách se oteplí o deset stupňů, z minus šesti na plus čtyři, a nad nulu se o víkendu dostanou maxima prakticky na celém území Ukrajiny. A konečně, koncem týdne se teplý vzduch projeví i na Balkáně, který v minulém týdnu opakovaně zasáhly přívaly sněhu a mrazivé počasí.

Začátek března bude nadprůměrně teplý

Během víkendu příliv teplého vzduchu ve střední Evropě sice naruší rozpadající se studená fronta, ta ale přinese jen mírné ochlazení. Maxima v neděli i tak v Česku vesměs přesáhnou deset stupňů. Začátkem příštího týdne by se příliv teplého vzduchu zejména do střední Evropy měl zase obnovit, teploty tak zřejmě opět tu a tam pokoří patnáctistupňovou hranici. A nadprůměrně teplo by mělo na našem území být zřejmě po celý příští týden.

Očekáváná odchylka teploty vzduchu od dlouhodobého průměru pro příští týden podle Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: ECMWF

Ostatně ani výhledy na vzdálenější období v březnu zatím žádné delší teplotně podprůměrné období nesignalizují. Na druhou stranu, vpády studeného vzduchu se sněžením i v nížinách jsou pro střední Evropu během jara typické, a je tedy třeba počítat s tím, že se i letos můžou vyskytnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Jih Prahy zasáhly přívalové srážky. Jižní Morava řeší následky podvečerní bouřky

Jihozápadně od Prahy se od jedné hodiny ráno vyskytovaly přívalové srážky a dle radarových odhadů napršelo i kolem 60 milimetrů srážek, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Bouřky se následně přesouvaly na jih a jihovýchod Prahy, kde lokálně spadlo až 50 milimetrů. Jihem Moravy se bouřka prohnala už v podvečer. Největší škody napáchala v Prušánkách na Hodonínsku, kde poničila střechy domů a školy. Ve Velkých Bílovicích kroupy poničily až čtyři pětiny vinohradů.
10:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 4 hhodinami

V pátek mohou přijít silné bouřky, o víkendu se ochladí

V Česku se budou v následujících dnech vyskytovat bouřky, v pátek mohou být i silné. Teploty budou ve čtvrtek a v pátek stoupat ke třiceti stupňům Celsia, na Moravě a ve Slezsku meteorologové v pátek očekávají až 33 stupňů. Na víkend se ochladí a počasí bude proměnlivé s přeháňkami, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 12 hhodinami

Přes Brno prošla menší supercela

Přes Brno se ve středu odpoledne prohnala bouřka, podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) i menší supercela s kroupami. Hasiči hlásili několik výjezdů. Výstraha před silnými bouřkami platila do středečních 22 hodin zejména pro oblast jižních Čech. V platnosti je ale až do čtvrtečního odpoledne výstraha před vysokými teplotami, která platí pro většinu území Moravy, Slezska a v Polabí. V pátek meteorologové čekají na jižní Moravě teploty až 34 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Noční déšť částečně ochladil hořící budovu ve Zlíně, hašení pokračuje

Hasiči sedmým dnem likvidují rozsáhlý požár výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Noční déšť požářiště částečně ochladil. Hasiči však nadále prolévají vodou sutiny objektu, jehož část se minulý týden zřítila. Kvůli bouřkám, které v úterý večer a v noci na středu zasáhly region, se obávali silného větru. Mohl by mít vliv na stabilitu budovy. Neměl však takovou rychlost, aby bylo nutné evakuovat okolní stavby, řekl ve středu krajský mluvčí sboru Kamil Tlušťák. Kvůli bouřkám však hasiči v regionu zasahovali u dalších událostí.
včeraAktualizovánovčera v 15:23

Výstraha před silnými bouřkami se nenaplnila, uvedl ČHMÚ

Výstraha před velmi silnými bouřkami, kterou na úterý vydali meteorologové, se zatím nenaplnila. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v podvečer na síti X informoval, že předpověď nevyšla, situace byla podle meteorologů složitá. Následně meteorologové výstrahu před velmi silnými bouřkami zrušili. Bouře, které měly zasáhnout celé území, působily odpoledne problémy pouze ve středních Čechách, hasiči tam měli více výjezdů. Na Příbramsku meteorologové zaznamenali supercelu.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
14. 7. 2026

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.