Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.

Začátkem května 1953 u nás panovalo poměrně slunečné a teplé počasí, maxima 3. května vyšplhala i k letním 25 stupňům. Situace nad Evropou se ale kolem 5. května začala měnit – nad severovýchod kontinentu pronikl studený arktický vzduch původem ze severní Sibiře.

V následujících dnech se mezi tlakovou výší nad Norským mořem a tlakovou níží nad severovýchodem Evropy uvolnila cesta tomuto studenému vzduchu, který se vydal k jihu. Na českém území se výrazněji projevil 8. května, kdy na Lysé hoře panoval už víceméně celodenní mráz.

Ještě o něco chladněji ale bylo následující den. Ráno 9. května na většině území mrzlo, v Pohořelicích na jižní Moravě klesla teplota téměř na minus čtyři stupně, v Přerově k minus třem. Je zřejmé, že tak nízké teploty po předchozích už relativně teplých týdnech vedly k masivním škodám na úrodě. Jabloně a třešně byly tehdy v květu, ozimy rozvinuté a rašila už taky vinná réva. 

Kalamita

To ale nebylo všechno – následující den se nad Česko nasunula tlaková níže, vyjádřená dobře především ve vyšších hladinách atmosféry, která se postarala o sněhovou kalamitu. Vzhledem k nízkým teplotám ve výšce padal i v nížinách sníh, šlo přitom o opravdu vydatné srážky. Jejich denní úhrny dosahovaly často pěti až patnácti milimetrů, ve východních oblastech Česka to bylo lokálně i přes dvacet a na horách až 35 milimetrů.

Sněžilo prakticky na celém území, i když v nížinách – zejména v Čechách – jen přechodně a sněhová pokrývka se tam nevytvořila. Zato na Moravě a ve Slezsku měli bílo téměř všude s výjimkou Znojemska. Většinou napadlo od jednoho do deseti centimetrů sněhu, od středních poloh to na severovýchodě bylo často deset až třicet centimetrů, v Jeseníkách až kolem 35 centimetrů a v Beskydech a jejich podhůří kolem čtyřiceti centimetrů (včetně Frenštátu pod Radhoštěm).

Mimo Moravu a Slezsko stojí za zmínku zejména dvacet centimetrů, které naměřili v Březnici na Příbramsku. Sněžilo ještě i během 11. května, ale už ne tak vydatně. Celková výška sněhu na Lysé hoře 12. května dosáhla osmdesáti centimetrů, přičemž souvislá sněhová pokrývka tam tehdy ležela deset dnů, od 7. do 16. května. Těžký a mokrý sníh lámal větve stromů, někde dokonce celé kmeny, což vedlo k přerušení dodávek elektřiny. A sníh samozřejmě značně zkomplikoval dopravu v zasažených oblastech.

Teplotně šlo o mimořádně studené období i z pohledu nejvyšších denních teplot – například v pražském Klementinu naměřili 9. května pouhých 7,1 stupně – což je nejnižší hodnota pro tento den od začátku měření. A v moravském Přerově o den později vyšplhala teplota maximálně na hodnotu kolem dvou stupňů Celsia.

Studené počasí přetrvalo do 13. května, pak se začalo oteplovat, od poloviny měsíce teploty šplhaly nad letních 25 stupňů, výjimečně i k tropické třicítce. Nicméně zvrat teplot už nedokázal zachránit škody, které předchozí studená epizoda se sněhem a mrazy napáchala.

Evropa pod sněhem

Studený vzduch a sněhová kalamita v květnu 1953 samozřejmě nezasáhly jen české území, ale velkou část střední Evropy. Jedním z nejvíce zasažených států bylo Polsko, které leželo v trase zmiňovaného arktického vzduchu a kde též sněžilo i v nížinách a mrazy poškodily úrodu.

Na Slovensku napadlo v Rajecké dolině v Žilinském kraji úctyhodných 40 až 45 centimetrů nového sněhu, což bylo mimochodem více než během předchozí zimní sezony 1952/53 – tedy vrchol zimy z pohledu sněhu nastal až v květnu. V okolí Žiliny a Bytče naměřili dvacet až 35 centimetrů sněhu, podobné to bylo taky na Oravě. Sněžilo i v Bratislavě, i když tam se sníh neudržel.

Značné škody mrazivé počasí napáchalo nejen na ovocných stromech, ale i ořešácích či vinné révě. A podobné dopady na úrodě byly zaznamenány rovněž v Maďarsku a Rakousku, kde v Alpách také vydatně nasněžilo (na Arlbergském průsmyku napadlo 48 centimetrů).

Kalamitní sněžení v květnu 1953 bylo vskutku výjimečné, od té doby se už podobně vydatné sněhové srážky v nižších polohách u nás v pátém měsíci nevyskytly. Na druhou stranu, pozdní jarní mrazy zažíváme v posledních dekádách opakovaně. Jejich ničivost je zesílena zejména tehdy, pokud dorazí po předchozím nadprůměrně teplém období.

Taková situace se vyskytla například před dvěma lety, kdy škody jen v Česku na mrazem zničené úrodě vinné révy a ovoci dosáhly několika miliard korun. Ani letos jsme jarních mrazů nebyli ušetřeni a podobné zkušenosti mají i naši východní sousedé, ale z posledního týdne rovněž obyvatelé především východního Balkánu nebo severního Turecka.

Zvyšující se dopady jarních mrazů velice dobře zapadají od už dříve předpovídaných scénářů projevů změny klimatu – oteplování klimatu totiž místo nižšího rizika výskytu jarních mrazů naopak často významně urychluje vývoj vegetace, takže případný pozdější vpád studeného vzduchu může být ještě nebezpečnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.