Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.

Začátkem května 1953 u nás panovalo poměrně slunečné a teplé počasí, maxima 3. května vyšplhala i k letním 25 stupňům. Situace nad Evropou se ale kolem 5. května začala měnit – nad severovýchod kontinentu pronikl studený arktický vzduch původem ze severní Sibiře.

V následujících dnech se mezi tlakovou výší nad Norským mořem a tlakovou níží nad severovýchodem Evropy uvolnila cesta tomuto studenému vzduchu, který se vydal k jihu. Na českém území se výrazněji projevil 8. května, kdy na Lysé hoře panoval už víceméně celodenní mráz.

Ještě o něco chladněji ale bylo následující den. Ráno 9. května na většině území mrzlo, v Pohořelicích na jižní Moravě klesla teplota téměř na minus čtyři stupně, v Přerově k minus třem. Je zřejmé, že tak nízké teploty po předchozích už relativně teplých týdnech vedly k masivním škodám na úrodě. Jabloně a třešně byly tehdy v květu, ozimy rozvinuté a rašila už taky vinná réva. 

Kalamita

To ale nebylo všechno – následující den se nad Česko nasunula tlaková níže, vyjádřená dobře především ve vyšších hladinách atmosféry, která se postarala o sněhovou kalamitu. Vzhledem k nízkým teplotám ve výšce padal i v nížinách sníh, šlo přitom o opravdu vydatné srážky. Jejich denní úhrny dosahovaly často pěti až patnácti milimetrů, ve východních oblastech Česka to bylo lokálně i přes dvacet a na horách až 35 milimetrů.

Sněžilo prakticky na celém území, i když v nížinách – zejména v Čechách – jen přechodně a sněhová pokrývka se tam nevytvořila. Zato na Moravě a ve Slezsku měli bílo téměř všude s výjimkou Znojemska. Většinou napadlo od jednoho do deseti centimetrů sněhu, od středních poloh to na severovýchodě bylo často deset až třicet centimetrů, v Jeseníkách až kolem 35 centimetrů a v Beskydech a jejich podhůří kolem čtyřiceti centimetrů (včetně Frenštátu pod Radhoštěm).

Mimo Moravu a Slezsko stojí za zmínku zejména dvacet centimetrů, které naměřili v Březnici na Příbramsku. Sněžilo ještě i během 11. května, ale už ne tak vydatně. Celková výška sněhu na Lysé hoře 12. května dosáhla osmdesáti centimetrů, přičemž souvislá sněhová pokrývka tam tehdy ležela deset dnů, od 7. do 16. května. Těžký a mokrý sníh lámal větve stromů, někde dokonce celé kmeny, což vedlo k přerušení dodávek elektřiny. A sníh samozřejmě značně zkomplikoval dopravu v zasažených oblastech.

Teplotně šlo o mimořádně studené období i z pohledu nejvyšších denních teplot – například v pražském Klementinu naměřili 9. května pouhých 7,1 stupně – což je nejnižší hodnota pro tento den od začátku měření. A v moravském Přerově o den později vyšplhala teplota maximálně na hodnotu kolem dvou stupňů Celsia.

Studené počasí přetrvalo do 13. května, pak se začalo oteplovat, od poloviny měsíce teploty šplhaly nad letních 25 stupňů, výjimečně i k tropické třicítce. Nicméně zvrat teplot už nedokázal zachránit škody, které předchozí studená epizoda se sněhem a mrazy napáchala.

Evropa pod sněhem

Studený vzduch a sněhová kalamita v květnu 1953 samozřejmě nezasáhly jen české území, ale velkou část střední Evropy. Jedním z nejvíce zasažených států bylo Polsko, které leželo v trase zmiňovaného arktického vzduchu a kde též sněžilo i v nížinách a mrazy poškodily úrodu.

Na Slovensku napadlo v Rajecké dolině v Žilinském kraji úctyhodných 40 až 45 centimetrů nového sněhu, což bylo mimochodem více než během předchozí zimní sezony 1952/53 – tedy vrchol zimy z pohledu sněhu nastal až v květnu. V okolí Žiliny a Bytče naměřili dvacet až 35 centimetrů sněhu, podobné to bylo taky na Oravě. Sněžilo i v Bratislavě, i když tam se sníh neudržel.

Značné škody mrazivé počasí napáchalo nejen na ovocných stromech, ale i ořešácích či vinné révě. A podobné dopady na úrodě byly zaznamenány rovněž v Maďarsku a Rakousku, kde v Alpách také vydatně nasněžilo (na Arlbergském průsmyku napadlo 48 centimetrů).

Kalamitní sněžení v květnu 1953 bylo vskutku výjimečné, od té doby se už podobně vydatné sněhové srážky v nižších polohách u nás v pátém měsíci nevyskytly. Na druhou stranu, pozdní jarní mrazy zažíváme v posledních dekádách opakovaně. Jejich ničivost je zesílena zejména tehdy, pokud dorazí po předchozím nadprůměrně teplém období.

Taková situace se vyskytla například před dvěma lety, kdy škody jen v Česku na mrazem zničené úrodě vinné révy a ovoci dosáhly několika miliard korun. Ani letos jsme jarních mrazů nebyli ušetřeni a podobné zkušenosti mají i naši východní sousedé, ale z posledního týdne rovněž obyvatelé především východního Balkánu nebo severního Turecka.

Zvyšující se dopady jarních mrazů velice dobře zapadají od už dříve předpovídaných scénářů projevů změny klimatu – oteplování klimatu totiž místo nižšího rizika výskytu jarních mrazů naopak často významně urychluje vývoj vegetace, takže případný pozdější vpád studeného vzduchu může být ještě nebezpečnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy hlásí desítky stanic. Sledujte na mapě, jak přibývají

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne, a to na stanici Rýmařov, kde naměřili 30,3 stupně Celsia, což je o desetinu víc, než dosavadní nejvyšší hodnota z roku 1965. Ještě před polednem naměřili další na stanici Luká a vyrovnání loňského rekordu 30,5 stupně Celsia v Protivanově. Do 13. hodiny padly na dvacítce stanic na Moravě, pak začaly přibývat i v Čechách.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 2 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 3 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 4 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 4 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 8 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 23 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
včera v 13:44
Načítání...