Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.

Začátkem května 1953 u nás panovalo poměrně slunečné a teplé počasí, maxima 3. května vyšplhala i k letním 25 stupňům. Situace nad Evropou se ale kolem 5. května začala měnit – nad severovýchod kontinentu pronikl studený arktický vzduch původem ze severní Sibiře.

V následujících dnech se mezi tlakovou výší nad Norským mořem a tlakovou níží nad severovýchodem Evropy uvolnila cesta tomuto studenému vzduchu, který se vydal k jihu. Na českém území se výrazněji projevil 8. května, kdy na Lysé hoře panoval už víceméně celodenní mráz.

Ještě o něco chladněji ale bylo následující den. Ráno 9. května na většině území mrzlo, v Pohořelicích na jižní Moravě klesla teplota téměř na minus čtyři stupně, v Přerově k minus třem. Je zřejmé, že tak nízké teploty po předchozích už relativně teplých týdnech vedly k masivním škodám na úrodě. Jabloně a třešně byly tehdy v květu, ozimy rozvinuté a rašila už taky vinná réva. 

Kalamita

To ale nebylo všechno – následující den se nad Česko nasunula tlaková níže, vyjádřená dobře především ve vyšších hladinách atmosféry, která se postarala o sněhovou kalamitu. Vzhledem k nízkým teplotám ve výšce padal i v nížinách sníh, šlo přitom o opravdu vydatné srážky. Jejich denní úhrny dosahovaly často pěti až patnácti milimetrů, ve východních oblastech Česka to bylo lokálně i přes dvacet a na horách až 35 milimetrů.

Sněžilo prakticky na celém území, i když v nížinách – zejména v Čechách – jen přechodně a sněhová pokrývka se tam nevytvořila. Zato na Moravě a ve Slezsku měli bílo téměř všude s výjimkou Znojemska. Většinou napadlo od jednoho do deseti centimetrů sněhu, od středních poloh to na severovýchodě bylo často deset až třicet centimetrů, v Jeseníkách až kolem 35 centimetrů a v Beskydech a jejich podhůří kolem čtyřiceti centimetrů (včetně Frenštátu pod Radhoštěm).

Mimo Moravu a Slezsko stojí za zmínku zejména dvacet centimetrů, které naměřili v Březnici na Příbramsku. Sněžilo ještě i během 11. května, ale už ne tak vydatně. Celková výška sněhu na Lysé hoře 12. května dosáhla osmdesáti centimetrů, přičemž souvislá sněhová pokrývka tam tehdy ležela deset dnů, od 7. do 16. května. Těžký a mokrý sníh lámal větve stromů, někde dokonce celé kmeny, což vedlo k přerušení dodávek elektřiny. A sníh samozřejmě značně zkomplikoval dopravu v zasažených oblastech.

Teplotně šlo o mimořádně studené období i z pohledu nejvyšších denních teplot – například v pražském Klementinu naměřili 9. května pouhých 7,1 stupně – což je nejnižší hodnota pro tento den od začátku měření. A v moravském Přerově o den později vyšplhala teplota maximálně na hodnotu kolem dvou stupňů Celsia.

Studené počasí přetrvalo do 13. května, pak se začalo oteplovat, od poloviny měsíce teploty šplhaly nad letních 25 stupňů, výjimečně i k tropické třicítce. Nicméně zvrat teplot už nedokázal zachránit škody, které předchozí studená epizoda se sněhem a mrazy napáchala.

Evropa pod sněhem

Studený vzduch a sněhová kalamita v květnu 1953 samozřejmě nezasáhly jen české území, ale velkou část střední Evropy. Jedním z nejvíce zasažených států bylo Polsko, které leželo v trase zmiňovaného arktického vzduchu a kde též sněžilo i v nížinách a mrazy poškodily úrodu.

Na Slovensku napadlo v Rajecké dolině v Žilinském kraji úctyhodných 40 až 45 centimetrů nového sněhu, což bylo mimochodem více než během předchozí zimní sezony 1952/53 – tedy vrchol zimy z pohledu sněhu nastal až v květnu. V okolí Žiliny a Bytče naměřili dvacet až 35 centimetrů sněhu, podobné to bylo taky na Oravě. Sněžilo i v Bratislavě, i když tam se sníh neudržel.

Značné škody mrazivé počasí napáchalo nejen na ovocných stromech, ale i ořešácích či vinné révě. A podobné dopady na úrodě byly zaznamenány rovněž v Maďarsku a Rakousku, kde v Alpách také vydatně nasněžilo (na Arlbergském průsmyku napadlo 48 centimetrů).

Kalamitní sněžení v květnu 1953 bylo vskutku výjimečné, od té doby se už podobně vydatné sněhové srážky v nižších polohách u nás v pátém měsíci nevyskytly. Na druhou stranu, pozdní jarní mrazy zažíváme v posledních dekádách opakovaně. Jejich ničivost je zesílena zejména tehdy, pokud dorazí po předchozím nadprůměrně teplém období.

Taková situace se vyskytla například před dvěma lety, kdy škody jen v Česku na mrazem zničené úrodě vinné révy a ovoci dosáhly několika miliard korun. Ani letos jsme jarních mrazů nebyli ušetřeni a podobné zkušenosti mají i naši východní sousedé, ale z posledního týdne rovněž obyvatelé především východního Balkánu nebo severního Turecka.

Zvyšující se dopady jarních mrazů velice dobře zapadají od už dříve předpovídaných scénářů projevů změny klimatu – oteplování klimatu totiž místo nižšího rizika výskytu jarních mrazů naopak často významně urychluje vývoj vegetace, takže případný pozdější vpád studeného vzduchu může být ještě nebezpečnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 3 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 21 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...