Středozemní moře strana 3 z 5

Libanonský prezident Michel Aún podepsal dopis schvalující přelomovou dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou pomohly dojednat Spojené státy. Úmluvu následně v Jeruzalémě stvrdil podpisem i izraelský premiér Jair Lapid. Smlouva řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu.

Libanonský prezident Michel Aún v televizním projevu oznámil, že jeho země schválila dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou jako prostředník pomohly dojednat USA. Dohoda řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu. Dohodu už ve středu schválila izraelská vláda a dostal ji k posouzení parlament. Po jeho rozhodnutí pak čeká izraelskou vládu ještě nové hlasování.

Libanon a Izrael obdržely konečný návrh dohody o námořní hranici zprostředkovaný Spojenými státy, který splňuje všechny jejich požadavky, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjednavače obou zemí. Izraelský premiér Jair Lapid později oznámil, že oba státy dospěly k „historické dohodě“ a že ji má ve středu schválit izraelská vláda. Za historický průlom označil text americký prezident Joe Biden. Libanonský prezident Michel Aún uvedl, že návrh dohody je uspokojivý a doufá, že ji země stvrdí co nejdříve. Finální stanovisko hodlá konzultovat s premiérem a předsedou parlamentu.

Francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps v roce 1869 nechal otevřít Suezský průplav mezi Rudým a Středozemním mořem. Tuto cestu otevřel nejen lodní dopravě, ale také mořským živočichům. O 150 let později vlivem globálního oteplování stoupá každoročně teplota vody ve Středozemním moři a do francouzských vod míří v hojném počtu invazivní druhy, které zásadně narušily místní ekosystém.

Libanon jedná s Izraelem o vedení mořské hranice kvůli rozdělení ložisek zemního plynu. Oba státy přitom neudržují oficiální diplomatické styky. Prezident Libanonu Michel Aoun se nechal v pondělí slyšet, že rozhovory vstoupily do finální fáze. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek podotkl, že velice záleží na tom, jak k problému přistoupí libanonská radikální strana Hizballáh. Její místopředseda Naím Kásim totiž před pár dny poznamenal, že si šíitská organizace vyhrazuje právo využít i vojenské prostředky k podpoře libanonských zájmů.

Od půlky června jsou na plážích Azurového pobřeží i Korsiky vidět fialové medúzy, jejichž žahnutí je nesmírně bolestivé. Představa, že se jich dá v mořích zbavit, je klamná. Medúzy jsou na planetě 600 milionů let a byly mezi jejími prvními obyvateli. A nejsou jenom k tomu, aby trápily plavce, poznamenává agentura AFP.

Izraelská armáda oznámila, že sestřelila tři neozbrojené bezpilotní letouny, které vyslalo libanonské militantní hnutí Hizballáh směrem k oblasti ve Středozemním moři. Jedná se o místo, kde byla nedávno instalována izraelská plošina na těžbu plynu, infomovala agentura AP a stanice BBC. Hizballáh podle agentury Reuters potvrdil vyslání dronů, byly podle něj na průzkumné misi. Libanon se zatím nevyjádřil.

Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž bude voda proudit do Galilejského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Jezero je největším sladkovodním v Izraeli a významnou zásobárnou vody. Podle serveru The Times of Israel budou odborníci sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody.

Blíží se prázdniny a s nimi hlavní doba dovolených, kterou řada lidí stráví ve Středomoří. Tedy v oblasti, kde se většinou lze spolehnout na slunečné a teplé až horké počasí, ideální ke koupání v moři. Jenže ne všude a ne vždy turisty na jihu Evropy doprovází právě ideální letní počasí. Občas se může objevit dost nepříjemný a silný vítr, který dokáže dovolenou znepříjemnit, v některých případech ale i zkomplikovat.

Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.

Kodaň vyjednává s vládou Rwandy o přebírání uprchlíků. Přestože je Dánsko členem EU, v oblasti vnitřních záležitostí má výjimku, a severské království tak následuje Velkou Británii, která se na přemisťování migrantů s africkou zemí už domluvila zkušebně na pět let. Jen letos přeplulo přes vody Lamanšského průlivu z Francie do Anglie na šest a půl tisíce běženců.

Nová rozsáhlá studie zjistila, že chemické látky, které běžně obsahují opalovací krémy, masivně unikají do vody a akumulují se v mořské trávě.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Na trajektu plujícím z Řecka do Itálie vypukl nad ránem požár, na palubě bylo 239 cestujících a 51 členů posádky. Téměř všechny se již podařilo evakuovat. Dva muži zůstali uvězněni v lodní garáži, operace na jejich záchranu pokračuje, uvedly agentury Reuters a AFP odpoledne. Záchranáři po setmění přerušili pátrání po několika pohřešovaných, hašení požáru bude ale pokračovat i v noci.

Vědci, kteří studují mořské trávy, se pomalu mění v podmořské zahrádkáře. Ukazuje se totiž, že ochrana těchto výjimečných rostlin se lidstvu extrémně vyplácí. Jejich budoucnost ale ohrožují klimatické změny, znečištění a další dopady lidské činnosti.

Nový objev mezinárodního vědeckého týmu změnil představu o tom, kdo byli první inteligentní obyvatelé Evropy. V jeskyni s výhledem na malebné údolí Rhôny v jižní Francii se totiž našly přesvědčivé důkazy o tom, že moderní lidé tuto lokalitu obývali ještě před neandertálci.

Spojené státy a jejich partneři v NATO uskuteční ve Středozemním moři dvanáctidenní cvičení. Začne v pondělí a potrvá do 4. února. Zúčastní se ho i letadlová loď Harry S. Truman. Rusko v lednu a únoru uspořádá manévry ve Středozemním moři, severním Atlantiku, Ochotském moři a dalších částech Tichého oceánu.

Světové oceány přijaly v roce 2021 rekordní množství tepla, upozorňuje rozsáhlá vědecká studie. Autoři výzkumu objem této „dodatečné“ energie přirovnali k situaci, jako by v oceánech po celý rok každou sekundu explodovalo třicet jaderných bomb o síle té hirošimské.

Archeologové objevili na tureckém pobřeží pozůstatky muže se psem, které před asi 3600 lety připravila o život vlna tsunami. Způsobila ji slavná erupce sopky Théra, která patří v dějinách k těm vůbec nejničivějším.

Mikroplasty jsou všude, od nejvyšší hory světa Mount Everestu až po Mariánský příkop. Nacházejí se i vysoko v troposféře, tedy vrstvě atmosféry nejblíže zemskému povrchu, kde jim rychlost větru umožňuje cestovat na velké vzdálenosti, ukazuje nová studie.

Italské Benátky vynaložily miliardy eur na vybudování tří bariér, které mohou dočasně oddělit lagunu obklopující město od Středozemního moře. Cílem bylo, aby tento systém nazvaný MOSE zastavil rostoucí riziko povodní. Vědci teď ale upozornili, že bariéry blokující přílivovou vodu, která způsobuje záplavy, brání také tomu, aby slané bažiny v laguně dostávaly životně důležité sedimenty. A to může v důsledku způsobit, že se historická metropole neudrží nad stále stoupající hladinou moře.

Papež František se po pěti letech vrátil na řecký ostrov Lesbos. V tamním táboře se setkal s migranty a nabídl jim útěchu. Ve svém projevu opět zkritizoval lhostejnost a sobeckost Evropy, která podle něj „odsuzuje k smrti ty, kteří se ocitli na okraji společnosti“, uvedla agentura AP.

Papež František vyzval státy, aby nevracely migranty do zemí, kde není bezpečno. Zmínil přitom Libyi s tím, že tam mnoho migrantů čelí násilí a nelidským podmínkám v zařízeních, jež se podobají koncentračním táborům. Informuje o tom agentura Reuters.

Mezinárodní vědecký tým našel na ostrově Kréta ve Středozemním moři stopy primáta, který chodil po dvou zadních končetinách. Jsou staré nejméně šest milionů let, tvrdí výzkumníci, jejichž práce vyšla v odborném časopise Scientific Reports.