Středozemní moře strana 3 z 5

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.

Pondělní katastrofa v Turecku a v Sýrii se zapíše jako jedno z nejsilnějších zemětřesení za posledních sto let. Zabila tisíce lidí a jen v Sýrii připravila o přístřeší nejméně tři sta tisíc lidí. Podle Ankary zničily otřesy v Turecku na šest tisíc budov. V zasažených oblastech natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Turecko a Sýrii v pondělí zasáhla série masivních otřesů. Obě země leží v tektonicky velmi aktivní oblasti. Ani ta nejlepší opatření je nedokáží úplně ochránit. Tření tektonických desek představuje hrozbu hlavně pro zalidněné oblasti, zejména Istanbul.

Podmořská sopka Kolumbo se možná probouzí. Vulkán poblíž řeckého ostrova Santorini je klidný už čtyři sta let, vědci ale upozorňují, že se zaplňuje dosud neznámá magmatická komora. Doporučují proto sopku sledovat v reálném čase. Zároveň uklidňují, že v tuto chvíli ničivý výbuch nehrozí.

Evropská unie chce efektivněji a rychleji vracet odmítnuté žadatele o azyl do zemí jejich původu. V době rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy hledá způsob, jak přesvědčit africké či asijské země k lepší spolupráci při návratech jejich občanů. Podle Evropské komise se v současnosti do své vlasti vrací jen 21 procent těch, jejichž žádosti úředníci členských států vyhodnotí jako neopodstatněné. Loni se počet žadatelů o azyl v Evropské unii zvýšil o polovinu, na více než 920 tisíc.

Starověká společnost na Krétě se v mnohém lišila nejen od těch moderních, ale i od soudobých. Nový výzkum například ukázal, že sňatky se tam významně často uzavíraly v rámci blízké rodiny.

Itálie se snaží omezit počet přijímaných běženců – koncem roku proto zavedla přísnější opatření pro záchranné lodě neziskových organizací. Její snaha o urychlenou změnu evropské migrační politiky však v Bruselu narazila. Předsedající Švédsko oznámilo, že nová pravidla se podaří dohodnout nejdřív za rok. K břehům Apeninského poloostrova nyní připlula první letošní loď se zachráněnými migranty.

U Bosporského průlivu a Dardanel se v posledních dnech hromadí několik desítek tankerů s ropou. Příčinou jsou přísnější pravidla pro tranzit, která schválilo Turecko v souvislosti se zákazem dovozu ruské ropy do Evropské unie a stanovením maximální nákupní ceny této ropy.

Evropská komise přijde s akčním plánem, který pomůže řešit problémy spojené s rostoucím počtem migrantů mířících do Evropy přes západní Balkán. V pátek to řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová, která se účastnila mimořádného jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie. Podle ní lze efektivněji bránit příchodům migrantů bez nároku na azyl. Český ministr Vít Rakušan (STAN) prohlásil, že se musí EU zabývat novou migrační vlnou ve všech regionech a nikoli jen v centrálním Středomoří, na které se soustředila pozornost v minulých dnech.

Velká Británie a Francie uzavřely dohodu o boji proti nelegální migraci přes Lamanšský průliv. Londýn podle dohody poskytne 72,2 milionu eur (1,75 miliardy korun) na období let 2022 až 2023. Paříž na oplátku zvýší o čtyřicet procent počet hlídek u francouzských břehů, jejich činnost uhradí z britských prostředků. Obě země se touto cestou snaží zamezit prudkému náporu migrantů, kteří se pokoušejí vodní plochu mezi těmito státy překonat nejčastěji na malých lodích, které mnohdy ztroskotávají. Dohoda není spásným řešením, uvedl britský premiér Rishi Sunak.

Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Uvádí to výzkum, o kterém napsal britský list The Times.

Po poměrně chladném září se do Česka s říjnem vrátily nadprůměrně teplé dny. Rekordy pro 27. říjen padly na 12 ze zhruba 160 meteorologických stanic, které fungují alespoň 30 let. Letošní říjen má dokonce našlápnuto stát se jedním ze tří nejteplejších v historii Česka. A to i díky velmi teplým dnům, které nás – alespoň na většině území – čekají až do konce měsíce. Podobně jsou na tom v sousedních zemích, například v Německu čekají vůbec nejteplejší říjen od začátku měření, v Rakousku jde o jeden z nejteplejších za 250 let a minimálně od roku 1864 nezažili teplejší desátý měsíc ani ve Švýcarsku.

Libanonský prezident Michel Aún podepsal dopis schvalující přelomovou dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou pomohly dojednat Spojené státy. Úmluvu následně v Jeruzalémě stvrdil podpisem i izraelský premiér Jair Lapid. Smlouva řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu.

Libanonský prezident Michel Aún v televizním projevu oznámil, že jeho země schválila dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou jako prostředník pomohly dojednat USA. Dohoda řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu. Dohodu už ve středu schválila izraelská vláda a dostal ji k posouzení parlament. Po jeho rozhodnutí pak čeká izraelskou vládu ještě nové hlasování.

Libanon a Izrael obdržely konečný návrh dohody o námořní hranici zprostředkovaný Spojenými státy, který splňuje všechny jejich požadavky, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjednavače obou zemí. Izraelský premiér Jair Lapid později oznámil, že oba státy dospěly k „historické dohodě“ a že ji má ve středu schválit izraelská vláda. Za historický průlom označil text americký prezident Joe Biden. Libanonský prezident Michel Aún uvedl, že návrh dohody je uspokojivý a doufá, že ji země stvrdí co nejdříve. Finální stanovisko hodlá konzultovat s premiérem a předsedou parlamentu.

Francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps v roce 1869 nechal otevřít Suezský průplav mezi Rudým a Středozemním mořem. Tuto cestu otevřel nejen lodní dopravě, ale také mořským živočichům. O 150 let později vlivem globálního oteplování stoupá každoročně teplota vody ve Středozemním moři a do francouzských vod míří v hojném počtu invazivní druhy, které zásadně narušily místní ekosystém.

Libanon jedná s Izraelem o vedení mořské hranice kvůli rozdělení ložisek zemního plynu. Oba státy přitom neudržují oficiální diplomatické styky. Prezident Libanonu Michel Aoun se nechal v pondělí slyšet, že rozhovory vstoupily do finální fáze. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek podotkl, že velice záleží na tom, jak k problému přistoupí libanonská radikální strana Hizballáh. Její místopředseda Naím Kásim totiž před pár dny poznamenal, že si šíitská organizace vyhrazuje právo využít i vojenské prostředky k podpoře libanonských zájmů.

Od půlky června jsou na plážích Azurového pobřeží i Korsiky vidět fialové medúzy, jejichž žahnutí je nesmírně bolestivé. Představa, že se jich dá v mořích zbavit, je klamná. Medúzy jsou na planetě 600 milionů let a byly mezi jejími prvními obyvateli. A nejsou jenom k tomu, aby trápily plavce, poznamenává agentura AFP.

Izraelská armáda oznámila, že sestřelila tři neozbrojené bezpilotní letouny, které vyslalo libanonské militantní hnutí Hizballáh směrem k oblasti ve Středozemním moři. Jedná se o místo, kde byla nedávno instalována izraelská plošina na těžbu plynu, infomovala agentura AP a stanice BBC. Hizballáh podle agentury Reuters potvrdil vyslání dronů, byly podle něj na průzkumné misi. Libanon se zatím nevyjádřil.

Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž bude voda proudit do Galilejského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Jezero je největším sladkovodním v Izraeli a významnou zásobárnou vody. Podle serveru The Times of Israel budou odborníci sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody.

Blíží se prázdniny a s nimi hlavní doba dovolených, kterou řada lidí stráví ve Středomoří. Tedy v oblasti, kde se většinou lze spolehnout na slunečné a teplé až horké počasí, ideální ke koupání v moři. Jenže ne všude a ne vždy turisty na jihu Evropy doprovází právě ideální letní počasí. Občas se může objevit dost nepříjemný a silný vítr, který dokáže dovolenou znepříjemnit, v některých případech ale i zkomplikovat.

Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.

Kodaň vyjednává s vládou Rwandy o přebírání uprchlíků. Přestože je Dánsko členem EU, v oblasti vnitřních záležitostí má výjimku, a severské království tak následuje Velkou Británii, která se na přemisťování migrantů s africkou zemí už domluvila zkušebně na pět let. Jen letos přeplulo přes vody Lamanšského průlivu z Francie do Anglie na šest a půl tisíce běženců.

Nová rozsáhlá studie zjistila, že chemické látky, které běžně obsahují opalovací krémy, masivně unikají do vody a akumulují se v mořské trávě.