U Kanárských ostrovů Španělé zachránili přes osmdesát migrantů, dalších tři sta stále pohřešují

Nahrávám video

Nejméně tři sta migrantů, včetně rodin s malými dětmi, kteří na třech lodích vypluli v uplynulých týdnech ze Senegalu na Kanárské ostrovy, se pohřešuje. Uvedla to v neděli organizace Walking Borders. Španělská pobřežní stráž ovšem zachránila 86 migrantů při původní pátrací akci, uvedla o den později agentura AFP.  Španělské úřady se domnívaly, že může jít o loď se zhruba dvěma sty migranty, ale to se nepotvrdilo.

Všechny tři lodě vyrazily z přístavu Kafountine na jihu Senegalu, který je vzdálen asi 1700 kilometrů od Tenerife, jednoho z Kanárských ostrovů.

Dva čluny, jeden s asi 65 lidmi a druhý s padesáti až šedesáti lidmi na palubě, které se snažily dostat ze Senegalu do Španělska, se pohřešují už patnáct dní, řekla agentuře Reuters Helena Malenová z organizace Walking Borders. Třetí loď opustila Senegal 27. června s přibližně dvěma stovkami lidí na palubě.

Omyl, že se našlo plavidlo s dvěma stovkami lidí, pobřežní stráž vysvětlila tím, že ho poprvé zaznamenalo průzkumné letadlo, pro které je obtížné určit počet cestujících. Při záchranné akci se zjistilo, že jich bylo podstatně méně, než se původně předpokládalo, a to 80 mužů a šest žen. Následně zamířili na ostrov Gran Canaria.

„Letoun Sasemar 101 našel plavidlo v oblasti, kde hledal loď, která opustila Senegal před dvěma týdny. Je asi 132 kilometrů jižně od Gran Canaria,“ znělo prohlášení španělské námořní záchranné služby.

Senegalci odchází kvůli nestabilitě v zemi

Rodiny osob na palubě tří lodí o nich podle Malenové od vyplutí nemají žádné zprávy. „Mají velké obavy. Je tam asi tři sta lidí ze stejné oblasti Senegalu. Odešli kvůli nestabilitě v zemi,“ dodala. Po zbývajících dvou plavidlech hlídky dále pátrají.  

Kanárské ostrovy u pobřeží západní Afriky se staly hlavním cílem migrantů, kteří se snaží dostat z Afriky do Španělska. Přes Středozemní moře se přesouvá na španělskou pevninu mnohem menší počet. Léto je nejrušnějším obdobím pro všechny pokusy o nelegální překročení hranice. „Od roku 2018 přišlo na této trase o život více než sedm tisíc lidí. Ze všech tras do Španělska umírá na této nejvíce lidí,“ prohlásila Malenová.

Takzvanou atlantickou migrační trasu, která je jednou z nejsmrtelnějších na světě, obvykle využívají běženci ze subsaharské Afriky. Loni na ní podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zemřelo 599 lidí. Letos organizace, jako je Walking Borders, informovaly už o stovkách pohřešovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 59 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 5 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 9 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.