U Kanárských ostrovů Španělé zachránili přes osmdesát migrantů, dalších tři sta stále pohřešují

2 minuty
Události: Pohřešovaní migranti
Zdroj: ČT24

Nejméně tři sta migrantů, včetně rodin s malými dětmi, kteří na třech lodích vypluli v uplynulých týdnech ze Senegalu na Kanárské ostrovy, se pohřešuje. Uvedla to v neděli organizace Walking Borders. Španělská pobřežní stráž ovšem zachránila 86 migrantů při původní pátrací akci, uvedla o den později agentura AFP.  Španělské úřady se domnívaly, že může jít o loď se zhruba dvěma sty migranty, ale to se nepotvrdilo.

Všechny tři lodě vyrazily z přístavu Kafountine na jihu Senegalu, který je vzdálen asi 1700 kilometrů od Tenerife, jednoho z Kanárských ostrovů.

Dva čluny, jeden s asi 65 lidmi a druhý s padesáti až šedesáti lidmi na palubě, které se snažily dostat ze Senegalu do Španělska, se pohřešují už patnáct dní, řekla agentuře Reuters Helena Malenová z organizace Walking Borders. Třetí loď opustila Senegal 27. června s přibližně dvěma stovkami lidí na palubě.

Omyl, že se našlo plavidlo s dvěma stovkami lidí, pobřežní stráž vysvětlila tím, že ho poprvé zaznamenalo průzkumné letadlo, pro které je obtížné určit počet cestujících. Při záchranné akci se zjistilo, že jich bylo podstatně méně, než se původně předpokládalo, a to 80 mužů a šest žen. Následně zamířili na ostrov Gran Canaria.

„Letoun Sasemar 101 našel plavidlo v oblasti, kde hledal loď, která opustila Senegal před dvěma týdny. Je asi 132 kilometrů jižně od Gran Canaria,“ znělo prohlášení španělské námořní záchranné služby.

Senegalci odchází kvůli nestabilitě v zemi

Rodiny osob na palubě tří lodí o nich podle Malenové od vyplutí nemají žádné zprávy. „Mají velké obavy. Je tam asi tři sta lidí ze stejné oblasti Senegalu. Odešli kvůli nestabilitě v zemi,“ dodala. Po zbývajících dvou plavidlech hlídky dále pátrají.  

Kanárské ostrovy u pobřeží západní Afriky se staly hlavním cílem migrantů, kteří se snaží dostat z Afriky do Španělska. Přes Středozemní moře se přesouvá na španělskou pevninu mnohem menší počet. Léto je nejrušnějším obdobím pro všechny pokusy o nelegální překročení hranice. „Od roku 2018 přišlo na této trase o život více než sedm tisíc lidí. Ze všech tras do Španělska umírá na této nejvíce lidí,“ prohlásila Malenová.

Takzvanou atlantickou migrační trasu, která je jednou z nejsmrtelnějších na světě, obvykle využívají běženci ze subsaharské Afriky. Loni na ní podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zemřelo 599 lidí. Letos organizace, jako je Walking Borders, informovaly už o stovkách pohřešovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...