U Kanárských ostrovů Španělé zachránili přes osmdesát migrantů, dalších tři sta stále pohřešují

Nahrávám video

Nejméně tři sta migrantů, včetně rodin s malými dětmi, kteří na třech lodích vypluli v uplynulých týdnech ze Senegalu na Kanárské ostrovy, se pohřešuje. Uvedla to v neděli organizace Walking Borders. Španělská pobřežní stráž ovšem zachránila 86 migrantů při původní pátrací akci, uvedla o den později agentura AFP.  Španělské úřady se domnívaly, že může jít o loď se zhruba dvěma sty migranty, ale to se nepotvrdilo.

Všechny tři lodě vyrazily z přístavu Kafountine na jihu Senegalu, který je vzdálen asi 1700 kilometrů od Tenerife, jednoho z Kanárských ostrovů.

Dva čluny, jeden s asi 65 lidmi a druhý s padesáti až šedesáti lidmi na palubě, které se snažily dostat ze Senegalu do Španělska, se pohřešují už patnáct dní, řekla agentuře Reuters Helena Malenová z organizace Walking Borders. Třetí loď opustila Senegal 27. června s přibližně dvěma stovkami lidí na palubě.

Omyl, že se našlo plavidlo s dvěma stovkami lidí, pobřežní stráž vysvětlila tím, že ho poprvé zaznamenalo průzkumné letadlo, pro které je obtížné určit počet cestujících. Při záchranné akci se zjistilo, že jich bylo podstatně méně, než se původně předpokládalo, a to 80 mužů a šest žen. Následně zamířili na ostrov Gran Canaria.

„Letoun Sasemar 101 našel plavidlo v oblasti, kde hledal loď, která opustila Senegal před dvěma týdny. Je asi 132 kilometrů jižně od Gran Canaria,“ znělo prohlášení španělské námořní záchranné služby.

Senegalci odchází kvůli nestabilitě v zemi

Rodiny osob na palubě tří lodí o nich podle Malenové od vyplutí nemají žádné zprávy. „Mají velké obavy. Je tam asi tři sta lidí ze stejné oblasti Senegalu. Odešli kvůli nestabilitě v zemi,“ dodala. Po zbývajících dvou plavidlech hlídky dále pátrají.  

Kanárské ostrovy u pobřeží západní Afriky se staly hlavním cílem migrantů, kteří se snaží dostat z Afriky do Španělska. Přes Středozemní moře se přesouvá na španělskou pevninu mnohem menší počet. Léto je nejrušnějším obdobím pro všechny pokusy o nelegální překročení hranice. „Od roku 2018 přišlo na této trase o život více než sedm tisíc lidí. Ze všech tras do Španělska umírá na této nejvíce lidí,“ prohlásila Malenová.

Takzvanou atlantickou migrační trasu, která je jednou z nejsmrtelnějších na světě, obvykle využívají běženci ze subsaharské Afriky. Loni na ní podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zemřelo 599 lidí. Letos organizace, jako je Walking Borders, informovaly už o stovkách pohřešovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled