Středozemní moře strana 5 z 5

Německá nevládní organizace Sea-Watch uvedla, že ve Středozemním moři zachránila v pátek přes noc téměř sto migrantů, z nichž mnozí byli zraněni a popáleni po požáru na jejich plavidle. Situace se opakovala i v sobotu a neděli, kdy záchranáři pomohli dalším 394 lidem. Organizace uvedla, že v posledních dnech specialisté ze záchranných týmů nachází více lidí vyplouvajících hlavně z Tuniska a Libye. Podle Mezinárodní organizace pro migraci zahynulo letos ve Středomoří více než 1100 lidí prchajících před konflikty, diktaturou a chudobou v Africe a na Blízkém východě.

Diplomaté se opět pokouší o urovnání konfliktu v Libyi. Na mírovou konferenci do Berlína se sjeli už podruhé. Severoafrická země představuje jednu z hlavních výchozích zemí pro nekontrolovatelnou migraci do Evropy a také dějiště velmocenských sporů.

Litva i Evropská unie obviňují Bělorusko, že používá nelegální migraci jako formu nátlaku na sedmadvacítku. Migrace běženců z Blízkého východu směrem do Litvy prudce vzrostla po vynuceném přistání letadla Ryanair a odvetných sankcích ze strany Bruselu. V tomto roce hranici překročilo pětkrát víc migrantů než za celý rok 2020. Jedná se hlavně o Iráčany a Syřany. Běloruské úřady podezření odmítají.

Z výroční zprávy o vodách ke koupání vyplývá, že v roce 2020 splňovalo téměř 83 % evropských lokalit ke koupání ty nejpřísnější normy Evropské unie, které zajišťují výbornou kvalitu vody. Poslední posouzení, které vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve spolupráci s Evropskou komisí, vychází z monitorování 22 276 lokalit v celé Evropě. Nejčistší vodu na koupání má ze zemí Evropské unie Kypr, za ním skončily Rakousko, Řecko a Malta.

Migrace se opět stává jedním z hlavních témat italské politiky. Může za to zvyšující se počet běženců, kteří připlouvají na malý ostrov Lampedusa z Afriky. Letos už jde o více než třináct tisíc lidí, což je třikrát víc než za stejné období loňského roku. Většina se k italským břehům dostává nelegálně. Existují ale i výjimky.

Elektroinženýr z Pásma Gazy Loay Elbasyouni pracoval v týmu americké vesmírné agentury NASA, která se tento měsíc zapsala do historie, když provedla let helikoptéry na Marsu. Paradoxně ale Elbasyouni říká, že jeho rodné město v Pásmu Gazy, kde nyní plakáty oslavují jeho úspěchy, mu připadá ještě vzdálenější než rudá planeta kvůli izraelským a egyptským omezením, napsala agentura AP.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Oceány se stávají stále kyselejšími, což poškozuje křehkou stabilitu tamních ekosystémů. Hlavním viníkem jsou změny klimatu. Vědci teď přišli s nápadem, jak tento stav zvrátit.

Vévoda z Edinburghu strávil po boku britské královny Alžběty II. dlouhých 73 let. Jejich manželství bylo jedním z mála stabilních prvků života britské královské rodiny a nedostižným vzorem pro jejich potomky. I když musel princ Philip svou panovnici vždy následovat s uctivým odstupem, byl to právě on, kdo uvnitř paláce prosazoval změny, které měly monarchii zmodernizovat a pomoct jí tak přežít až do 21. století.

Evropská unie je ochotna posílit obchodní spolupráci s Tureckem, pokud bude Ankara pokračovat v současném vstřícném přístupu k partnerům v oblasti východního Středomoří. Po jednání s tamním prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to prohlásili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle nich je nicméně Unie znepokojena tureckým odstoupením od Istanbulské úmluvy a omezováním svobody slova nebo politické konkurence. Michel zdůraznil, že v „upřímné“ debatě s Erdoganem hrála velkou roli právě otázka lidských práv.

Asi 80 procent všeho zboží se podle dat OSN převáží po moři, kolem 12 miliard tun ročně. Většina se plaví po širokých vodách otevřeného moře. Existuje však několik úžin, jejichž zablokování může způsobit rozsáhlé problémy, jak ukázala Ever Given v Suezu. Organizace Geopolitické zpravodajské služby (GIS) identifikovala osm primárních a 14 sekundárních úzkých hrdel.

Suezský průplav v Egyptě zablokovala brzy ráno nákladní loď, která najela na mělčinu. Na místo zamířilo osm vlečných člunů, kterým se po poledni podařilo plavidlo o délce 400 metrů a šířce 59 metrů částečně vyprostit. K obnovení plného provozu ale zatím nedošlo.

Izraelský soud vydal zákaz publikovat informace o vyšetřování úniku ropy, která zamořila pobřeží Středozemního moře od jižního Libanonu po jih židovského státu. Izraelská média hovoří o nejhorším znečištění moře za několik desítek let. V pondělí o tom informovalo izraelské ministerstvo životního prostředí, podle nějž má vyšetřování mezinárodní charakter. Do čištění pobřeží se mají zároveň zapojit tisíce dobrovolníků.

Na 160 kilometrů izraelského pobřeží zamořily tento týden zbytky ropy, která vytekla asi před týdnem ze zatím nezjištěného plavidla ve východním Středomoří. Podle místních expertů jde o jednu z nejhorších ekologických katastrof tohoto druhu v Izraeli za několik desetiletí.

Přírodovědci poprvé popsali, jak se může plastový odpad přirozeně dostat z mořských ekosystémů. Ve Středozemním moři začal jeden druh mořské trávy v pobřežních oblastech zachycovat plastové znečištění v přírodních svazcích vláken známých jako „Neptunovy koule“.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že jeho země vyzvala Řecko k obnově rozhovorů o geologických průzkumech ve východním Středomoří. Řecká diplomacie potvrdila, ze jednání začnou v pondělí 25. ledna v Istanbulu. Poslední jednání o sporech o námořní zóny ve Středozemním moři se uskutečnila v roce 2016, uvedla agentura Reuters.

Před 80 lety se na dohled od Haify utopilo 270 židovských uprchlíků z Evropy. Britské úřady nechtěly loď s běženci, včetně mnohých z bývalého Československa, vpustit do tehdejší Palestiny. Židovská odbojová organizace se proto pokusila loď poškodit, tak aby nemohla být odtažena z přístavu. Nálož ale plavidlo poškodila víc, než bylo v plánu, a Patria šla ke dnu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že Řecko a Turecko zruší námořní cvičení, která měly obě země v plánu příští týden ve Středozemním moři. Píše o tom agentura AFP. Krok může vést k snížení napětí, které vzrostlo poté, co Turecko zahájilo v srpnu geologický výzkum poblíž řeckého ostrova Kastellorizo.

Do sporné oblasti ve Středozemním moři se vrátila turecká průzkumná loď Oruç Reis, která hledá ložiska ropy. Krok vadí nejen dotčeným Řekům, ale ohradily se i další státy Evropské unie. Německý ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že počínání Ankary je „víc než jen nepříjemnost“. Šéf evropské rady Charles Michel chování Turecka odsoudil a dal mu ultimátum do prosince. Pokud země přístup nezmění, EU na ni může uvalit sankce.

Ministři vnitra zemí EU zahájili vyjednávání o návrhu společné migrační a azylové politiky, kterým chce Evropská komise (EK) nahradit současná pravidla. Balíček počítající s urychlením návratů neúspěšných žadatelů i s povinnou solidaritou všech členských zemí vyvolal hned po zářijovém zveřejnění kritiku zvláště ze států východní části Unie. Německý ministr vnitra Horst Seehofer po videokonferenci prohlásil, že všechny státy ukázaly vůli k dohodě. Přes různé postoje proto vidí šanci na shodu na základních principech ještě letos.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Archeologové v Libanonu našli velmi zachovalý lis na víno, který se používal už v 7. století před naším letopočtem. Jde o nejstarší nález tohoto druhu v zemi a historici jej spojují s Féničany. Součásti lisu se našly v Tall Buráku, zhruba sedm kilometrů od pobřežního města Sajdá, kde vykopávky prováděla Americká univerzita v Bejrútu (AUB) spolu s univerzitou v Tübingenu. Informace byla tento týden publikována v odborném časopise Antiquity.

Řecko se potýká s bouří Janos, kterou meteorologové označují za takzvaný medikán, tedy středomořský hurikán. Živel způsobil hmotné škody, oběti ani zraněné úřady nehlásí. Očekává se, že bouře se přes Řecko bude přesouvat do konce víkendu.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil posílení řecké armády o patnáct tisíc vojáků. Vojsko rovněž nakoupí osmnáct francouzských stíhaček Rafale a čtyři fregaty. Důvodem je rostoucí napětí ve vztazích s Tureckem, které zahájilo průzkum ropných ložisek v mořských vodách, na něž si dělá nárok Řecko. Mitsotakis také oznámil sociální opatření reagující na koronavirovou krizi.