Středozemní moře strana 5 z 5

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Archeologové v Libanonu našli velmi zachovalý lis na víno, který se používal už v 7. století před naším letopočtem. Jde o nejstarší nález tohoto druhu v zemi a historici jej spojují s Féničany. Součásti lisu se našly v Tall Buráku, zhruba sedm kilometrů od pobřežního města Sajdá, kde vykopávky prováděla Americká univerzita v Bejrútu (AUB) spolu s univerzitou v Tübingenu. Informace byla tento týden publikována v odborném časopise Antiquity.

Řecko se potýká s bouří Janos, kterou meteorologové označují za takzvaný medikán, tedy středomořský hurikán. Živel způsobil hmotné škody, oběti ani zraněné úřady nehlásí. Očekává se, že bouře se přes Řecko bude přesouvat do konce víkendu.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil posílení řecké armády o patnáct tisíc vojáků. Vojsko rovněž nakoupí osmnáct francouzských stíhaček Rafale a čtyři fregaty. Důvodem je rostoucí napětí ve vztazích s Tureckem, které zahájilo průzkum ropných ložisek v mořských vodách, na něž si dělá nárok Řecko. Mitsotakis také oznámil sociální opatření reagující na koronavirovou krizi.

Turecko už není ve východním Středomoří partnerem, s nímž by se dal vést plodný dialog, přesto se ale jihoevropské země budou dál pokoušet takový dialog navázat. Během summitu zemí jižní části Evropské unie na Korsice to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém závěrečném prohlášení státy Ankaru varovaly, že EU bude uvažovat o sankcích, pokud Turci budou dál narušovat suverenitu Řecka a Kypru průzkumem ropných ložisek ve Středomoří.

Řecko posílí svou armádu v reakci na chování Turecka. Uvedl to v pondělí vládní mluvčí Stelios Petsas. Podle něj Turecko téměř denně zostřuje výpady a hrozí válkou. Detaily k záměru navýšit bojovou sílu podle Petsase oznámí premiér Kyriakos Mitsotakis ve svém sobotním projevu o stavu řecké ekonomiky.

Namísto slibovaných rozhovorů mezi Tureckem a Řeckem přichází další konfrontace. Ankara o necelý týden prodloužila misi těžební lodi ve vodách jihozápadně od Kypru, které si na základě nedávné dohody s Egyptem nárokují Athény. Řecký parlament krátce po tureckém kroku zmíněnou dohodu ratifikoval. Turecko ji označuje za nelegitimní. Evropská unie připravuje protiturecké sankce.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo navštívil Rakousko, kde mimo jiné jedná s řeckým ministrem zahraničí o vyhrocené situaci v Egejském moři. Řecko si stěžuje na turecké operace v takzvaném kontinentálním šelfu, protože podle něj ohrožují bezpečnost v regionu. Společně s dalšími státy vyzvalo Řecko OSN, aby tato organizace nerespektovala dohodu o územích možné těžby, kterou Turecko s Libyí podepsalo minulý rok.

Italský senátor Matteo Salvini může být souzen v další kauze týkající se jeho protiimigrační politiky, kterou prosazoval jako ministr vnitra od června 2018 do září 2019. Horní komora parlamentu ho ve čtvrtek zbavila imunity pro trestní stíhání kvůli tomu, že loni v srpnu odmítl povolit vylodění migrantů z humanitární lodi Open Arms v italském přístavu. Informovala o tom agentura ANSA. V jiném podobném případu přišel Salvini o imunitu v únoru, soud byl ale kvůli covidu-19 odložen na říjen.

Státy Evropské unie vyzvaly Turecko, aby upustilo od vojenských a těžebních aktivit ve Středozemním moři, a odsoudily přeměnu istanbulského chrámu Hagia Sofia na mešitu. Na společných sankcích vůči Ankaře se však neshodly. Ministři zahraničí rovněž nepodpořili společné postihy vůči Číně, po nichž volaly některé členské země kvůli situaci v Hongkongu. Po ministerském jednání to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož některé země oznámily, že vůči Číně v nejbližších dnech zavedou vlastní opatření.

Nová studie naznačuje, že invazivní druh dravé ryby, který byl ve Středozemním moři pozorován poprvé teprve před osmi lety, se pravděpodobně stane trvalým obyvatelem této oblasti. A bude to mít vážný dopad na místní ekosystémy.

Galilejské jezero, největší sladkovodní zdroj v Izraeli, je zcela plné. V předchozích letech v něm vody neustále ubývalo, loňské a letošní deště ale byly natolik vydatné, že jeho břehy vystoupaly až na maximum. Není přitom vyloučeno, že přebytečnou vodu ještě letos vypustí směrem k Mrtvému moři, další vodní ploše, která je ohrožena vysycháním.

Po izolaci desítek milionů lidí v Číně došlo na rozsáhlou karanténu i v Evropě. Italská vláda kvůli šíření nového koronaviru uzavřela oblast s 16 miliony lidí. Jde sice o jedna z nejrozsáhlejší karanténních opatření v dějinách, ale ne první a zatím ani ne nejdelší. A i Evropa se s nimi v historii musela vypořádávat.

Mimořádný umělecký zážitek slibuje nová expozice, kterou lze od pátku zhlédnout v Paříži. Sto čtyřicet digitálních projektorů na velké ploše rozhýbalo obrazy dvaceti umělců včetně Clauda Moneta, Augusta Renoira či Marca Chagalla. K vidění jsou díla, jimiž umělci vzdali hold jihu Francie.

Francouzští přírodovědci sledovali invazivní druh predátorské ploštěnky. Zjistili, že se rychle šíří po celé zemi a může způsobit značné škody.

Turecká vláda tvrdí, že chce letos začít se stavbou obřího průplavu v Istanbulu, který má vést paralelně s Bosporem. Projekt, který sám jeho iniciátor prezident Recep Tayyip Erdogan označil za bláznivý, má podle zastánců ulehčit dopravě mezi Černým a Marmarským mořem. Řada odborníků ale varuje před fatálními dopady na životní prostředí daleko za hranicemi metropole.

Jednotky turecké armády se postupně začaly přemísťovat do Libye, kde budou podporovat mezinárodně uznávanou vládu v Tripolisu. Oznámil to podle agentur AFP a Reuters turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Prezident v rozhovoru se zpravodajskou televizí CNN Turk rovněž uvedl, že Turecko do Libye posílá také vysoce postavené vojenské důstojníky.

Řecko, Kypr a Izrael podepsaly obecnou dohodu o výstavbě plynovodu nazývaného projekt EastMed, který by měl přivádět plyn z východní části Středozemního moře do Evropy. Informovala o tom agentura DPA. Podmořský plynovod v délce 1900 kilometrů by mohl uspokojovat poptávku po plynu v Evropské unii až z deseti procent a náklady na projekt se odhadují na šest až sedm miliard dolarů (136,1 až 158,8 miliardy korun).

Proti vzestupu hladin oceánů bojovali již lidé v neolitu –  tedy v mladší době kamenné. Vyplývá to ze zjištění týmu izraelských a australských vědců, kteří na izraelském pobřeží Středozemního moře objevili 7000 let staré pozůstatky kamenné hráze, která měla ochránit město před stoupající vodou. Informoval o tom deník The Jerusalem Post s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Plos One. Podle výzkumníků jde o nejstarší dosud známou protipovodňovou hráz v lidských dějinách.

Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (IUCN) přidal kyjovku šupinatou na seznam krajně ohrožených druhů. Tento mlž, který může dorůst až do jednoho metru, se vyskytuje ve Středozemním moři. Počet jedinců se ale v posledních třech letech prudce snížil kvůli novému patogenu.

Ledovce, které dosud zabíraly desetinu zemské pevniny, postupně tají. Nejohroženější jsou ty na vrcholech tropických pohoří, v bezpečí nejsou ale ani polární. Po masivním tání v Grónsku odhalili vědci také mizení obřího ledovce na Antarktidě.

Škody způsobené nedávným požárem na jediné ruské letadlové lodi se prakticky rovnají její zbytkové hodnotě, o jejím dalším osudu není rozhodnuto. Napsal to ruský list Kommersant s odvoláním na experty ruské Severské flotily. Požár, který si minulý týden vyžádal dva mrtvé, vypukl na lodi Admirál Kuzněcov během oprav v Murmansku na severu Ruska.

U řeckého ostrova Kefalonia v Jónském moři badatelé objevili zhruba dva tisíce let starý vrak římské lodě s nákladem asi šesti tisíc velmi zachovalých amfor. Přibližně 30 metrů dlouhý vrak řečtí vědci našli s pomocí sonaru u přístavu Fiskardo. Objev, který podle archeologů pochází z období mezi 1. stoletím před naším letopočtem a 1. stoletím našeho letopočtu, by mohl přinést nové informace o římských obchodních trasách ve Středozemním moři.

V táboře Vathy na řeckém ostrově Samos se v pondělí večer střetli migranti ze Sýrie a Afghánistánu. Nejméně tři lidé utrpěli bodná zranění. Policie použila slzný plyn, aby nepokoje uklidnila. Záhy vypukl požár, jehož příčina zatím není známá. Osm osob muselo být převezeno do nemocnice poté, co se nadýchaly kouře.