Středozemní moře strana 2 z 5

Několikahodinové jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zatím nedokázalo vyřešit jejich neshody na téma migrace. Zatímco lídři Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snaží prosadit do závěrů summitu požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech EU, většina ostatních zemí je proti. Varšava zároveň slibuje představit plán na důslednou ochranu vnějších hranic sedmadvacítky. Nejvíc migrantů teď na kontinent přichází po moři.

Přeživší po ztroskotání lodi u řeckého poloostrova Peloponés z minulého týdne mají omezený pohyb a přístup ke komunikaci, informuje deník El Pais, který přinesl i svědectví o tom, jak tito lidé nemohou opustit tábor, ve kterém se nacházejí, a mohou hovořit pouze se svou rodinou. Svědectví některých migrantů také zpochybňují oficiální verzi neštěstí, kterou dříve poskytla řecká pobřežní stráž. U břehů Peloponésu pokračuje sedmým dnem pátrání po obětech či možných přeživších. Před soudem v úterý stanulo devět Egypťanů podezřelých z pašeráctví, kteří byli podle AFP následně vzati do vazby.

Bezprecedentní vlna mořských veder u pobřeží Spojeného království a Irska představuje vážnou hrozbu pro živočišné druhy. Přetrvávající vysoké teploty by v létě mohly vést k masovému úhynu ryb a ústřic, varují vědci.

Řecká policie zatkla ve čtvrtek večer devět Egypťanů, které viní z podílu na středečním potopení lodi s několika stovkami migrantů jihozápadně od řeckého pobřeží. Podle agentury AMNA jsou zadržení obviněni z pašeráctví a zločinného spiknutí. V oblasti, kde se přeplněná loď s migranty asi 75 kilometrů od přístavu Pylos v noci na středu potopila, i v pátek pokračovalo pátrání po možných přeživších. Neštěstí si zatím vyžádalo 78 obětí, 104 lidí se zachránilo, napsal deník Kathimerini.

Světlo světa spatřil hebrejský překlad českého cestopisu po Svaté zemi z konce 15. století – Cesta z Čech do Jeruzaléma a Káhiry. Záznam o putování Martina Kabátníka je unikátním svědectvím o životě lidí v Orientu před více než pěti sty lety. A jako takový vyvolává v Izraeli zájem historiků.

Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Stačilo několik měsíců a zdravá populace ježovek v Ejlatském zálivu zanikla. Podle ekologů to bude mít dalekosáhlé důsledky.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Tři samostatné migrační vlny byly zapotřebí ke kolonizaci Evropy moderními lidmi před zhruba 54 tisíci až 42 tisíci lety, kdy vytlačili neandertálce. To je klíčový závěr vědců, kteří zkoumali jeskyně v údolí řeky Rhony. V této oblasti objevili důkazy o tom, že druh Homo sapiens musel podniknout trojici pokusů o výpravy ze západní Asie směrem na západ a sever, než se na kontinentu usadil.

V části jižní Francie bude zakázán prodej zahradních bazénů kvůli zhoršujícímu se nedostatku vody, informoval server BBC News. Francouzský ministr pro životní prostředí Christophe Béchu uvedl, že v departementu Pyrénées-Orientales, který sousedí se španělským Katalánskem, bude od 10. května oficiálně vyhlášen „krizový“ stav sucha. Od stejného data začne platit zákaz mytí aut, zalévání zahrad i napouštění bazénů.

Při útoku na přímořské promenádě v Tel Avivu v pátek zemřel italský turista, dalších sedm lidí ze zahraničí utrpělo zranění. Národnost oběti potvrdil Řím. Izraelská policie uvedla, že zastřelila útočníka. Byl to podle ní izraelský Arab. Muž najížděl autem do chodců a střílel na ně.

Obyvatelé Česka loni meziročně odebrali o pětinu méně plynu. Jde o nejmenší spotřebu plynu za posledních osm let. Důvodem jsou vysoké ceny a nejistota. Výrazně pomohla i mírná zima, kvůli které nebylo nutné tolik topit. České zásobníky jsou tak na konci aktuální topné sezony víc než z poloviny plné.

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.

Pondělní katastrofa v Turecku a v Sýrii se zapíše jako jedno z nejsilnějších zemětřesení za posledních sto let. Zabila tisíce lidí a jen v Sýrii připravila o přístřeší nejméně tři sta tisíc lidí. Podle Ankary zničily otřesy v Turecku na šest tisíc budov. V zasažených oblastech natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Turecko a Sýrii v pondělí zasáhla série masivních otřesů. Obě země leží v tektonicky velmi aktivní oblasti. Ani ta nejlepší opatření je nedokáží úplně ochránit. Tření tektonických desek představuje hrozbu hlavně pro zalidněné oblasti, zejména Istanbul.

Podmořská sopka Kolumbo se možná probouzí. Vulkán poblíž řeckého ostrova Santorini je klidný už čtyři sta let, vědci ale upozorňují, že se zaplňuje dosud neznámá magmatická komora. Doporučují proto sopku sledovat v reálném čase. Zároveň uklidňují, že v tuto chvíli ničivý výbuch nehrozí.

Evropská unie chce efektivněji a rychleji vracet odmítnuté žadatele o azyl do zemí jejich původu. V době rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy hledá způsob, jak přesvědčit africké či asijské země k lepší spolupráci při návratech jejich občanů. Podle Evropské komise se v současnosti do své vlasti vrací jen 21 procent těch, jejichž žádosti úředníci členských států vyhodnotí jako neopodstatněné. Loni se počet žadatelů o azyl v Evropské unii zvýšil o polovinu, na více než 920 tisíc.

Starověká společnost na Krétě se v mnohém lišila nejen od těch moderních, ale i od soudobých. Nový výzkum například ukázal, že sňatky se tam významně často uzavíraly v rámci blízké rodiny.

Itálie se snaží omezit počet přijímaných běženců – koncem roku proto zavedla přísnější opatření pro záchranné lodě neziskových organizací. Její snaha o urychlenou změnu evropské migrační politiky však v Bruselu narazila. Předsedající Švédsko oznámilo, že nová pravidla se podaří dohodnout nejdřív za rok. K břehům Apeninského poloostrova nyní připlula první letošní loď se zachráněnými migranty.

U Bosporského průlivu a Dardanel se v posledních dnech hromadí několik desítek tankerů s ropou. Příčinou jsou přísnější pravidla pro tranzit, která schválilo Turecko v souvislosti se zákazem dovozu ruské ropy do Evropské unie a stanovením maximální nákupní ceny této ropy.

Evropská komise přijde s akčním plánem, který pomůže řešit problémy spojené s rostoucím počtem migrantů mířících do Evropy přes západní Balkán. V pátek to řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová, která se účastnila mimořádného jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie. Podle ní lze efektivněji bránit příchodům migrantů bez nároku na azyl. Český ministr Vít Rakušan (STAN) prohlásil, že se musí EU zabývat novou migrační vlnou ve všech regionech a nikoli jen v centrálním Středomoří, na které se soustředila pozornost v minulých dnech.

Velká Británie a Francie uzavřely dohodu o boji proti nelegální migraci přes Lamanšský průliv. Londýn podle dohody poskytne 72,2 milionu eur (1,75 miliardy korun) na období let 2022 až 2023. Paříž na oplátku zvýší o čtyřicet procent počet hlídek u francouzských břehů, jejich činnost uhradí z britských prostředků. Obě země se touto cestou snaží zamezit prudkému náporu migrantů, kteří se pokoušejí vodní plochu mezi těmito státy překonat nejčastěji na malých lodích, které mnohdy ztroskotávají. Dohoda není spásným řešením, uvedl britský premiér Rishi Sunak.

Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Uvádí to výzkum, o kterém napsal britský list The Times.

Po poměrně chladném září se do Česka s říjnem vrátily nadprůměrně teplé dny. Rekordy pro 27. říjen padly na 12 ze zhruba 160 meteorologických stanic, které fungují alespoň 30 let. Letošní říjen má dokonce našlápnuto stát se jedním ze tří nejteplejších v historii Česka. A to i díky velmi teplým dnům, které nás – alespoň na většině území – čekají až do konce měsíce. Podobně jsou na tom v sousedních zemích, například v Německu čekají vůbec nejteplejší říjen od začátku měření, v Rakousku jde o jeden z nejteplejších za 250 let a minimálně od roku 1864 nezažili teplejší desátý měsíc ani ve Švýcarsku.