Budeme při vás stát v „nejtemnější hodině“, řekl Sunak v Izraeli Netanjahuovi

Britský premiér Rishi Sunak slíbil svému izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi, že Spojené království bude při Izraeli v jeho „nejtemnější hodině“ stát. Předseda britské vlády to řekl při návštěvě Jeruzaléma. Sunak ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby.

„Vím, že přijímáte všechna preventivní opatření pro to, abyste se vyhnuli ublížení civilistům. To je v přímém kontrastu s tím, co dělá Hamás,“ řekl Sunak Netanjahuovi a ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby. 

„Jsem hrdý, že tu s vámi mohu stát. V nejtemnější hodině Izraele jako váš přítel. Budeme při vás solidárně stát. Budeme stát při vašem lidu a také chceme, abyste vyhráli.“

Netanjahu po jednání se Sunakem prohlásil, že jedním z cílů krvavého útoku hnutí Hamás na Izrael 7. října bylo zhatit mírové snahy Izraele v regionu. Netanjahu hovořil o „dlouhé válce“ s Hamásem, při které bude Izrael podle něj potřebovat britskou podporu i jednotu vlastních obyvatel. „Nikdy jsem neviděl Izraelce jednotnější než nyní,“ poznamenal Netanjahu.

Sunak: Obětí Hamásu je i palestinský lid

Jednání izraelské diplomacie v poslední době, konkrétně snahy normalizovat vztahy s arabskými státy, uvedl také americký ministr zahraničí Antony Blinken jako jednu z možných motivací Hamásu pro útok na Izrael. Údajně blízko dohody o formálním zahájení diplomatických vztahů byl Izrael se Saúdskou Arábií.

Saúdská Arábie se nepřipojila k takzvaným Abrahámovým dohodám zprostředkovaným Spojenými státy, na jejichž základě s Izraelem normalizovaly diplomatické vztahy například Spojené arabské emiráty nebo Bahrajn. V posledních měsících nicméně Rijád a Jeruzalém o normalizaci vztahů jednaly, a to údajně úspěšně. Izrael podle zářijového prohlášení očekával uzavření dohody „v první čtvrtině roku 2024“.

„Obětí Hamásu je i palestinský lid,“ podotkl taktéž britský premiér, který totéž řekl i prezidentu Jicchaku Herzogovi, s nímž se setkal před Netanjahuem a kterého rovněž ujistil o britské solidaritě. „Byli jste s námi od prvního momentu, jsme ohromně vděční za váš respekt, vítáme vás s otevřeným srdcem,“ řekl Sunakovi Herzog.

Downing Street už minulý týden oznámila, že britské námořnictvo na východ Středozemního moře vyšle dvě lodě a několik helikoptér k „posílení regionální stability“, například aby „zamezily dodávkám zbraní teroristickým skupinám“.

Herzog kritizoval BBC

Kromě vřelých slov si izraelský prezident, stejně jako jiní izraelští představitelé, ovšem postěžoval na způsob, jakým britská veřejnoprávní stanice BBC informuje o konfliktu. „Způsob, kterým BBC popisuje Hamás, je zkreslením reality. Vím, že sám se angažovat nemůžete, ale musí se zdvihnout nějaká nevole veřejnosti, která docílí nápravy,“ poznamenal Herzog.

Sunak se ke způsobu práce BBC šířeji nevyjadřoval, řekl však, že „činy Hamásu bychom měli nazývat hrůzným terorismem“. Ačkoliv Velká Británie považuje Hamás za teroristickou organizaci, BBC v redakčních projevech a textech toto označení nepoužívá, jelikož jej považuje za sugestivní. 

Sunak je po německém kancléři Olafu Scholzovi a americkém prezidentovi Joeovi Bidenovi třetím lídrem ze skupiny vyspělých ekonomik G7, který od začátku války Izraele a Hamásu navštívil Izrael. O cestě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona do Izraele média spekulují.

Nahrávám video
Žantovský o návštěvě britského premiéra v Izraeli
Zdroj: ČT24

Žantovský: Civilizovaný svět stojí za Izraelem

„Tyto návštěvy jsou nesmírně důležité. Dávají najevo, že civilizovaný svět proti tomuto barbarství musí stát na straně Izraele a podpoří ho v jeho úsilí se té hrozbě ubránit,“ uvedl pro ČT bývalý diplomat a zahraničněpolitický poradce prezidenta Petra Pavla Michael Žantovský. Zmínil také, že je rád, že se první v této řadě objevil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Dodal, že státy dávají najevo podporu i v praktické rovině. „K břehům Středomoří se přiblížilo uskupení americké páté flotily v čele s letadlovou lodí Gerard Ford, což je nejsilnější, největší a nejmodernější plavidlo tohoto druhu na světě. A v médiích nebylo tolik zaznamenáno, že  v tom uskupení jsou i britská plavidla. Není to jen výraz britské solidarity, ale širší výraz toho, že západ stojí za Izraelem,“ podotkl Žantovský. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...