Izraelské síly ohlásily zabití několika polních velitelů Hamásu v Gaze

Nahrávám video

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než čtyři sta cílů teroristického palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Při úderech prý zabila několik polních velitelů i „teroristických operativců“ Hamásu, píše list The Times of Israel. Podle armádního mluvčího byl jedním z cílů také uprchlický tábor v Gaze. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena je nutné zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do Gazy. Americký prezident to sdělil v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Izraelský armádní mluvčí uvedl, že terčem úderu bylo místo v táboře Šatí, odkud Hamás plánoval útoky. Bližší podrobnosti podle agentury Reuters nesdělil. Tábor Šatí u pobřeží Středozemního moře je velmi hustě osídlený a jedná se o třetí největší tábor v Pásmu Gazy.

Mluvčí Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy Ašraf Kudra dříve na Facebooku napsal, že terčem náletu byl tábor Šatí. Podle ministerstva byly zraněny nebo přišly o život desítky lidí, podle palestinských médií v táboře přišlo o život pět lidí. Tato čísla však nelze nezávisle ověřit.

Celkem izraelská armáda uskutečnila v posledním dni údery proti přibližně 400 cílům Hamásu v Pásmu Gazy a zabila hned několik velitelů a dalších agentů této teroristické organizace. Obranné síly cílily i na mešity, kde měl Hamás stanoviště, stejně jako na vchod do tunelu na pobřeží Gazy.

Do Pásma Gazy, které čelí od 7. října masivnímu izraelskému bombardování a totální izraelské blokádě v odvetě za krvavý útok Hamásu na Izrael, vjelo od soboty z Egypta 54 kamionů s humanitární pomocí. Dodávky pomoci přes přechod Rafáh na hranici s Egyptem byly zahájeny v sobotu.

Přelidněné přístřešky v Gaze

Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvedl, že z 2,3 milionu obyvatel Gazy je nyní vysídleno asi 1,4 milionu. Podle organizace je teď „velkým problémem“ nedostatek čisté pitné vody a přelidněnost. V mnoha přístřešcích, které jsou často uvnitř škol, určených pro jeden a půl až dva tisíce osob, se nyní nachází více než čtyři tisíce lidí.

Přeplněnost a nedostatky vyvolávají napětí a také násilí související s pohlavím, uvedl OCHA. Aby bylo zajištěno bezpečnější prostředí, zůstávají ženy a děti v noci ve třídách, zatímco muži a dospívající chlapci venku na školním dvoře.

Úřad uvedl, že podle neoficiálních údajů se stovky a možná tisíce lidí „kvůli neustálému bombardování jihu a nemožnosti najít odpovídající přístřeší“ vracejí na sever Pásma Gazy, přestože Izrael chystající pozemní operaci požaduje, aby se lidé přestěhovali na jih.

Nahrávám video

Izrael nechce odkládat ofenzivu kvůli rukojmím

Hamás v pondělí uvedl, že propustil dvě izraelské seniorky ze zajetí a zveřejnil video, jak je předává pracovníkům Červeného kříže. Izrael později propuštění žen potvrdil a poděkoval Egyptu a Červenému kříži za pomoc. V pátek Hamás ze zajetí propustil dvě Američanky – matku s dcerou. Teroristé tvrdí, že drží 200 rukojmí a 50 dalších je v rukách jiných ozbrojených skupin. Přes dvacet rukojmí podle Hamásu zabily izraelské nálety.

Izraelský ministr energetiky Jisrael Kac řekl německému listu Bild, že Izrael ale nebude odkládat pozemní ofenzivu do Pásma Gazy kvůli rukojmím. Židovský stát podle Kace dělá vše pro to, aby dosáhl propuštění zadržovaných. „Nemůže to však zabránit našim akcím, včetně pozemní ofenzivy, pokud se pro ni rozhodneme, protože to je to, co Hamás chce,“ řekl Kac, který by se měl od ledna příštího roku stát izraelským ministrem zahraničí.

Propuštění dalších dvou unesených mezitím uvítal Bílý dům. „Prezident uvítal propuštění dalších dvou rukojmí z Gazy, k němuž došlo dnes (v pondělí), a potvrdil svůj závazek pokračovat ve snahách o propuštění všech zbývajících rukojmí zajatých Hamásem,“ reagoval Bílý dům s tím, že mezi rukojmími jsou další Američané.

Biden také v pondělním telefonátu Netanjahuovi řekl, že „je do Pásma Gazy třeba udržet nepřetržitý přísun naléhavě potřebné humanitární pomoci“. Zároveň zopakoval, že USA podporují Izrael ve snaze odstrašit možné agresory v regionu.

Spojené státy podle zpravodajského webu Axios poslaly do Izraele své vojenské poradce. Jejich úkolem podle serveru nebude řídit pozemní operaci izraelské armády, mají ale během ofenzivy radit izraelské straně. Podle listu The New York Times Američané posilují i obranu svých vlastních zařízení na Blízkém východě poté, co se v pondělí staly terčem dronů americké jednotky v Sýrii.

Kontroverze ohledně vystoupení jedné z propuštěných

Některá izraelská média nicméně kritizují organizátory úterní tiskové konference s jednou z propuštěných Izraelek. Pětaosmdesátiletá Jocheved Lifšicová totiž před novináři řekla, že se Hamás o rukojmí dobře staral.

Podle veřejnoprávní stanice Kan nyní mezinárodní média píší zprávy o „laskavé péči Hamásu o rukojmí“. Eddie Rothstein z deníku Israel Hajom označil tiskovou konferenci za „propagandistické vítězství Hamásu“. Také například reportérka televize Channel 12 Daphna Lielová uvedla, že vystoupení Lifšicové před novináři mohlo být „lépe zorganizováno“.

Deník Ha'arec v úterý citoval také z kritiky, kterou unesená a v pondělí večer propuštěná žena adresovala izraelské armádě a tajné službě Šin Bet. Podle ní prokázaly „nedostatek znalostí“ a nebraly vážně signály přicházející z Pásma Gazy. „Odpálili elektronický plot, jehož stavba stála 2,5 miliardy dolarů, ale byl k ničemu,“ uvedla také Lifšicová. Nicméně podle dřívějších zpráv serveru The Times of Israel přišla stavba plotu v přepočtu na 1,1 miliardy dolarů (asi 25 miliard korun).

Žena také popsala, jak hrozný byl útok teroristů Hamásu ze 7. října na jejich kibuc. Únosci ji prý bili holemi a „prošla si peklem“. Rovněž uvedla, že jim každé dva až tři dny posílali lékaře a že zdravotník jim přinesl potřebné léky. Reportérka Lielová však k lékařské péči uvedla, že ji únosci poskytovali proto, aby „udrželi naživu a v pořádku své trumfy pro jednání“, a nikoli proto, že „mají laskavá srdce“. 

Čína se chce zasadit o mírové řešení

O krizi v regionu má v úterý opět jednat Rada bezpečnosti OSN, na níž by měl tentokrát vystoupit izraelský ministr zahraničí Eli Kohen. Čínský ministr zahraniční Wang I při telefonátu s Kohenem řekl, že Čína udělá maximum pro to, aby přispěla k palestinsko-izraelskému usmíření.

„Čína silně podpoří jakékoli řešení, pokud přispěje k míru,“ řekl ministr zahraničí Wang Kohenovi a označil konflikt za „významnou volbu mezi válkou a mírem“.

Čína a Rusko zastávají odlišný pohled na nynější konflikt než Spojené státy. Zatímco USA útok Hamásu silně odsoudily a podporují právo Izraele na sebeobranu, Peking a Moskva zastávají postoj, že nebyla naplněna legitimní národní práva palestinského lidu.

Nahrávám video

Izrael v OSN kritizoval Guterrese

Generální tajemník OSN António Guterres během úterý v Radě bezpečnosti OSN opět hovořil o porušování mezinárodního humanitárního práva v Pásmu Gazy. Řekl také, že útok Hamásu na Izrael „nevznikl ve vakuu“ a že Palestinci trpěli 56 let „dusivou okupací“ ze strany židovského státu.

„Je důležité přiznat, že útoky Hamásu se nestaly ve vzduchoprázdnu. Palestinci byli 56 let vystaveni dusivé okupaci. Viděli, jak jim neustále zabírají půdu osadníci, a byli sužováni násilím, jejich ekonomika byla utlumená, byli vysídlováni a jejich domy byly ničeny,“ pronesl během úterý Guterres.

Za tyto výroky ho vzápětí zkritizoval izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan, podle něhož šéf OSN ospravedlňuje terorismus. „Jeho výroky jsou ospravedlňováním terorismu a vražd. Je smutné, že člověk s takovým názory vede organizaci, která vznikla po holocaustu,“ dodal velvyslanec.

„Pane generální tajemníku, v jakém světě to žijete? Evidentně ne v tom našem. Zatímco tady sedíme, malé děti jsou drženy s dalšími rukojmími v Gaze. Tyto děti byly svědky hrůz, které nelze popsat slovy. Tento masakr se do historie zapíše jako brutálnější než masakry ISIS. Hamás jsou noví nacisté,“ pronesl izraelský ministr zahraničí Eli Kohen na adresu Guterrese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 14 mminutami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 37 mminutami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 42 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 1 hhodinou

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 2 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 7 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...