Izraelské síly ohlásily zabití několika polních velitelů Hamásu v Gaze

Nahrávám video

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než čtyři sta cílů teroristického palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Při úderech prý zabila několik polních velitelů i „teroristických operativců“ Hamásu, píše list The Times of Israel. Podle armádního mluvčího byl jedním z cílů také uprchlický tábor v Gaze. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena je nutné zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do Gazy. Americký prezident to sdělil v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Izraelský armádní mluvčí uvedl, že terčem úderu bylo místo v táboře Šatí, odkud Hamás plánoval útoky. Bližší podrobnosti podle agentury Reuters nesdělil. Tábor Šatí u pobřeží Středozemního moře je velmi hustě osídlený a jedná se o třetí největší tábor v Pásmu Gazy.

Mluvčí Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy Ašraf Kudra dříve na Facebooku napsal, že terčem náletu byl tábor Šatí. Podle ministerstva byly zraněny nebo přišly o život desítky lidí, podle palestinských médií v táboře přišlo o život pět lidí. Tato čísla však nelze nezávisle ověřit.

Celkem izraelská armáda uskutečnila v posledním dni údery proti přibližně 400 cílům Hamásu v Pásmu Gazy a zabila hned několik velitelů a dalších agentů této teroristické organizace. Obranné síly cílily i na mešity, kde měl Hamás stanoviště, stejně jako na vchod do tunelu na pobřeží Gazy.

Do Pásma Gazy, které čelí od 7. října masivnímu izraelskému bombardování a totální izraelské blokádě v odvetě za krvavý útok Hamásu na Izrael, vjelo od soboty z Egypta 54 kamionů s humanitární pomocí. Dodávky pomoci přes přechod Rafáh na hranici s Egyptem byly zahájeny v sobotu.

Přelidněné přístřešky v Gaze

Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvedl, že z 2,3 milionu obyvatel Gazy je nyní vysídleno asi 1,4 milionu. Podle organizace je teď „velkým problémem“ nedostatek čisté pitné vody a přelidněnost. V mnoha přístřešcích, které jsou často uvnitř škol, určených pro jeden a půl až dva tisíce osob, se nyní nachází více než čtyři tisíce lidí.

Přeplněnost a nedostatky vyvolávají napětí a také násilí související s pohlavím, uvedl OCHA. Aby bylo zajištěno bezpečnější prostředí, zůstávají ženy a děti v noci ve třídách, zatímco muži a dospívající chlapci venku na školním dvoře.

Úřad uvedl, že podle neoficiálních údajů se stovky a možná tisíce lidí „kvůli neustálému bombardování jihu a nemožnosti najít odpovídající přístřeší“ vracejí na sever Pásma Gazy, přestože Izrael chystající pozemní operaci požaduje, aby se lidé přestěhovali na jih.

Nahrávám video

Izrael nechce odkládat ofenzivu kvůli rukojmím

Hamás v pondělí uvedl, že propustil dvě izraelské seniorky ze zajetí a zveřejnil video, jak je předává pracovníkům Červeného kříže. Izrael později propuštění žen potvrdil a poděkoval Egyptu a Červenému kříži za pomoc. V pátek Hamás ze zajetí propustil dvě Američanky – matku s dcerou. Teroristé tvrdí, že drží 200 rukojmí a 50 dalších je v rukách jiných ozbrojených skupin. Přes dvacet rukojmí podle Hamásu zabily izraelské nálety.

Izraelský ministr energetiky Jisrael Kac řekl německému listu Bild, že Izrael ale nebude odkládat pozemní ofenzivu do Pásma Gazy kvůli rukojmím. Židovský stát podle Kace dělá vše pro to, aby dosáhl propuštění zadržovaných. „Nemůže to však zabránit našim akcím, včetně pozemní ofenzivy, pokud se pro ni rozhodneme, protože to je to, co Hamás chce,“ řekl Kac, který by se měl od ledna příštího roku stát izraelským ministrem zahraničí.

Propuštění dalších dvou unesených mezitím uvítal Bílý dům. „Prezident uvítal propuštění dalších dvou rukojmí z Gazy, k němuž došlo dnes (v pondělí), a potvrdil svůj závazek pokračovat ve snahách o propuštění všech zbývajících rukojmí zajatých Hamásem,“ reagoval Bílý dům s tím, že mezi rukojmími jsou další Američané.

Biden také v pondělním telefonátu Netanjahuovi řekl, že „je do Pásma Gazy třeba udržet nepřetržitý přísun naléhavě potřebné humanitární pomoci“. Zároveň zopakoval, že USA podporují Izrael ve snaze odstrašit možné agresory v regionu.

Spojené státy podle zpravodajského webu Axios poslaly do Izraele své vojenské poradce. Jejich úkolem podle serveru nebude řídit pozemní operaci izraelské armády, mají ale během ofenzivy radit izraelské straně. Podle listu The New York Times Američané posilují i obranu svých vlastních zařízení na Blízkém východě poté, co se v pondělí staly terčem dronů americké jednotky v Sýrii.

Kontroverze ohledně vystoupení jedné z propuštěných

Některá izraelská média nicméně kritizují organizátory úterní tiskové konference s jednou z propuštěných Izraelek. Pětaosmdesátiletá Jocheved Lifšicová totiž před novináři řekla, že se Hamás o rukojmí dobře staral.

Podle veřejnoprávní stanice Kan nyní mezinárodní média píší zprávy o „laskavé péči Hamásu o rukojmí“. Eddie Rothstein z deníku Israel Hajom označil tiskovou konferenci za „propagandistické vítězství Hamásu“. Také například reportérka televize Channel 12 Daphna Lielová uvedla, že vystoupení Lifšicové před novináři mohlo být „lépe zorganizováno“.

Deník Ha'arec v úterý citoval také z kritiky, kterou unesená a v pondělí večer propuštěná žena adresovala izraelské armádě a tajné službě Šin Bet. Podle ní prokázaly „nedostatek znalostí“ a nebraly vážně signály přicházející z Pásma Gazy. „Odpálili elektronický plot, jehož stavba stála 2,5 miliardy dolarů, ale byl k ničemu,“ uvedla také Lifšicová. Nicméně podle dřívějších zpráv serveru The Times of Israel přišla stavba plotu v přepočtu na 1,1 miliardy dolarů (asi 25 miliard korun).

Žena také popsala, jak hrozný byl útok teroristů Hamásu ze 7. října na jejich kibuc. Únosci ji prý bili holemi a „prošla si peklem“. Rovněž uvedla, že jim každé dva až tři dny posílali lékaře a že zdravotník jim přinesl potřebné léky. Reportérka Lielová však k lékařské péči uvedla, že ji únosci poskytovali proto, aby „udrželi naživu a v pořádku své trumfy pro jednání“, a nikoli proto, že „mají laskavá srdce“. 

Čína se chce zasadit o mírové řešení

O krizi v regionu má v úterý opět jednat Rada bezpečnosti OSN, na níž by měl tentokrát vystoupit izraelský ministr zahraničí Eli Kohen. Čínský ministr zahraniční Wang I při telefonátu s Kohenem řekl, že Čína udělá maximum pro to, aby přispěla k palestinsko-izraelskému usmíření.

„Čína silně podpoří jakékoli řešení, pokud přispěje k míru,“ řekl ministr zahraničí Wang Kohenovi a označil konflikt za „významnou volbu mezi válkou a mírem“.

Čína a Rusko zastávají odlišný pohled na nynější konflikt než Spojené státy. Zatímco USA útok Hamásu silně odsoudily a podporují právo Izraele na sebeobranu, Peking a Moskva zastávají postoj, že nebyla naplněna legitimní národní práva palestinského lidu.

Nahrávám video

Izrael v OSN kritizoval Guterrese

Generální tajemník OSN António Guterres během úterý v Radě bezpečnosti OSN opět hovořil o porušování mezinárodního humanitárního práva v Pásmu Gazy. Řekl také, že útok Hamásu na Izrael „nevznikl ve vakuu“ a že Palestinci trpěli 56 let „dusivou okupací“ ze strany židovského státu.

„Je důležité přiznat, že útoky Hamásu se nestaly ve vzduchoprázdnu. Palestinci byli 56 let vystaveni dusivé okupaci. Viděli, jak jim neustále zabírají půdu osadníci, a byli sužováni násilím, jejich ekonomika byla utlumená, byli vysídlováni a jejich domy byly ničeny,“ pronesl během úterý Guterres.

Za tyto výroky ho vzápětí zkritizoval izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan, podle něhož šéf OSN ospravedlňuje terorismus. „Jeho výroky jsou ospravedlňováním terorismu a vražd. Je smutné, že člověk s takovým názory vede organizaci, která vznikla po holocaustu,“ dodal velvyslanec.

„Pane generální tajemníku, v jakém světě to žijete? Evidentně ne v tom našem. Zatímco tady sedíme, malé děti jsou drženy s dalšími rukojmími v Gaze. Tyto děti byly svědky hrůz, které nelze popsat slovy. Tento masakr se do historie zapíše jako brutálnější než masakry ISIS. Hamás jsou noví nacisté,“ pronesl izraelský ministr zahraničí Eli Kohen na adresu Guterrese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled