Mikroplasty se valí po planetě atmosférickými dálnicemi, popsala studie z Francie

Mikroplasty jsou všude, od nejvyšší hory světa Mount Everestu až po Mariánský příkop. Nacházejí se i vysoko v troposféře, tedy vrstvě atmosféry nejblíže zemskému povrchu, kde jim rychlost větru umožňuje cestovat na velké vzdálenosti, ukazuje nová studie.

Mikroplasty měří méně než pět milimetrů a pocházejí z obalů, oblečení či automobilů. Zachyceny byly na zemi, ve vodě i ve vzduchu blízko země. Vědci z francouzského Národního výzkumného centra CNRS se ve svém výzkumu zaměřili na vzduch u observatoře na hoře Pic du Midi v Pyrenejích ve výšce 2877 metrů nad mořem, která je díky omezenému vlivu zdrojů znečištění považována za nedotčenou.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Od června do října 2017 tam testovali deset tisíc krychlových metrů vzduchu týdně a zjistili, že všechny vzorky obsahovaly mikroplasty. Pomocí dat o počasí pak vypočítali trajektorie proudění vzduchu a přišli na to, že mikroplasty pocházely z tak vzdálených míst, jako je sever Afriky nebo Severní Amerika.

Dálnice pro mikroplasty

Podle Stevea Allena z kanadské Dalhousieovy univerzity, který je hlavním autorem studie, byly částice schopny překonat obrovské vzdálenosti, protože se dostaly do velkých výšek. „Jakmile se dostanou do troposféry, je to jako superrychlá dálnice,“ uvedl Allen.

Výzkum rovněž upozornil na zdroje mikroplastů ve Středozemním moři nebo Atlantickém oceánu. „Mořský zdroj je nejzajímavější,“ uvedl Allen. Plasty, které se z oceánu dostávají vysoko do vzduchu, podle něj svědčí o tom, že se nepotápějí jednou provždy, ale „pohybují se pořád dokola v nekonečném cyklu“.

Přestože množství mikroplastů ve vzorcích z Pic du Midi nepředstavuje zdravotní riziko, spoluautorka studie Deonie Allenová upozorňuje, že částice jsou dostatečně malé na to, aby je člověk mohl vdechnout. Jejich přítomnost v oblasti, která je považována za chráněnou před zdroji znečištění, by podle ní měla být důvodem k zamyšlení. Poukazuje také na to, že likvidace plastů jejich převozem do zahraničí je chybná strategie. „Stejně se nám vrátí zpátky,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 2 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 5 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 12 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...