Jako kdyby hořel oceán. Nevídaná tepelná anomálie u Británie a Irska ohrožuje mořský život

Bezprecedentní vlna mořských veder u pobřeží Spojeného království a Irska představuje vážnou hrozbu pro živočišné druhy. Přetrvávající vysoké teploty by v létě mohly vést k masovému úhynu ryb a ústřic, varují vědci.

Teploty moře, zejména u severovýchodního pobřeží Anglie a na západě Irska, jsou o několik stupňů vyšší než normálně a překonávají zaznamenané rekordy.

Globální povrchová teplota moře v dubnu a květnu dosáhla historického maxima pro tyto měsíce od začátku vedení záznamů v roce 1850, upozornila britská meteorologická služba Met Office. V červnu podle předpovědí také padnou rekordní teploty.

Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) zařadil části Severního moře do čtvrté kategorie mořských veder, která je považována za „extrémní“, přičemž v oblastech u pobřeží Anglie je teplota až o pět stupňů Celsia vyšší než obvykle. Teploty pravděpodobně zůstanou vysoké kvůli meteorologickému jevu El Niño, který již začal.

„Extrémní a bezprecedentní teploty ukazují sílu kombinace oteplování způsobeného člověkem a přirozené proměnlivosti klimatu, jako je El Niño,“ poznamenala Daniela Schmidtová z Bristolské univerzity. „I když se v teplejších mořích, jako je Středozemní moře, vyskytují vlny mořských veder, anomální teploty v této části severního Atlantiku jsou neslýchané,“ dodala.

Když je horko, život v moři umírá

„Teplo, stejně jako na pevnině, stresuje mořské organismy. V jiných částech světa jsme byli svědky několika hromadných úhynů mořských rostlin a živočichů způsobených vlnou veder v oceánech. Dokud nezačneme dramaticky snižovat emise, budou tyto vlny nadále ničit naše ekosystémy, protože se tak děje pod hladinou oceánů, a zůstane to bez povšimnutí,“ dodala.

Mořský biolog Dan Smale z neziskové organizace Marine Biological Association, který se vlnami mořských veder zabývá již přes deset let, uvedl, že jej vysoké teploty překvapily.

„Vždycky jsem si myslel, že v chladných vodách kolem Británie a Irska nikdy nebudou mít ekologický dopad, ale tohle je bezprecedentní a možná i ničivé. Současné teploty jsou příliš vysoké, i když pro většinu druhů ještě nejsou smrtelné, jsou pro ně stresující. Pokud to bude pokračovat i v létě, mohli bychom být svědky masového úhynu chaluh, mořské trávy, ryb a ústřic,“ řekl.

Statistika mluví jasně

Od roku 1986 do roku 2016 vzrostl počet dnů, během nichž moře zachvátila vedra, o padesát procent ve srovnání s lety 1925 až 1954. Vědci tehdy uvedli, že horko zničilo rozsáhlé oblasti plné mořských živočichů „podobně, jako lesní požáry spalují obrovské plochy lesa“.

Tyto škody mají dopady i na lidstvo, které je na oceánech závislé kvůli kyslíku, potravě, ochraně před bouřemi a odstraňování oxidu uhličitého, který ohřívá klima v atmosféře. Vysoké teploty také přispívají k úbytku mořského ledu, jehož množství je nyní výrazně pod průměrem pro toto roční období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 11 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 13 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...