Dvakrát to nevyšlo. Vědci popsali, jak Homo sapiens dobýval Evropu

Tři samostatné migrační vlny byly zapotřebí ke kolonizaci Evropy moderními lidmi před zhruba 54 tisíci až 42 tisíci lety, kdy vytlačili neandertálce. To je klíčový závěr vědců, kteří zkoumali jeskyně v údolí řeky Rhony. V této oblasti objevili důkazy o tom, že druh Homo sapiens musel podniknout trojici pokusů o výpravy ze západní Asie směrem na západ a sever, než se na kontinentu usadil.

„První dvě z těchto vln selhaly, ale třetí se podařila zhruba před 42 tisíci lety,“ uvedl Ludovic Slimak z univerzity v Toulouse, který vede vykopávky ve Francii. „Poté v Evropě převzali vládu moderní lidé. Neandertálci, kteří se na kontinentu vyvinuli, vymřeli,“ dodal.

Výzkum, publikovaný v časopise Plos One, je podle deníku kontroverzní, protože z něj vyplývá, že usazení moderního člověka v Evropě trvalo přibližně 12 tisíc let. Zdaleka se nejednalo o rychlé ovládnutí kontinentu, ale zdlouhavou záležitost, která zahrnovala cestu podél Středozemního moře, než se předkové současných lidí vydali na sever údolím řeky Rhony.

Práce je podle listu sporná také proto, že zpochybňuje původ jedněch z klíčových pravěkých kamenných nástrojů, které byly objeveny ve střední Francii. Jedná se o nástroje takzvané chatelperronské kultury pojmenované podle vesnice, kde byly v 19. století poprvé nalezeny.

Zásadní je, že tyto nástroje, které se vyznačují elegantními, štíhlými čepelemi a důmyslnou konstrukcí, byly od té doby připisovány – mnohými, ale ne všemi vědci – neandertálcům. Podle těchto odborníků se jednalo o důkaz, že neandertálci byli schopni pokročilé výroby a komplexního chování.

Slimak však tento názor odmítá. „Chatelperronské nástroje jsou rukodělnou prací moderních lidí a vzhledem k jejich podobnosti s kamennými nástroji, které se vyráběly na Blízkém východě, usuzujeme, že je tam přinesl Homo sapiens, když se stěhoval do Evropy,“ uvedl.

Podle profesora Chrise Stringera z londýnského Přírodopisného muzea je to tvrzení, které jistě vyvolá kontroverzi. „Je to provokativní a ambiciózní práce,“ řekl listu Observer.

Malá migrace nefunguje

Proč ale moderní lidé potřebovali tři pokusy, než se jim v Evropě podařilo usadit? Zřejmě kvůli nedostatečným počtům v prvních dvou migračních vlnách.

Pak přišla třetí vlna a tentokrát se zdá, že předkové dnešních lidí skutečně měli početní převahu, dodal Slimak. „Když přišli potřetí, moderní lidé tak učinili s opravdu obrovskou vlnou a začali budovat sociální sítě nikoli s neandertálci, ale s jednotlivými malými oddělenými skupinami Homo sapiens, aby vybudovali obrovskou síť po celé Evropě. A to nakonec odstartovalo úpadek neandertálců v Evropě,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 1 hhodinou

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 4 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 7 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
včera v 16:43‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
včera v 13:31‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
včera v 10:14‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
včera v 08:55‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.