Tři samostatné migrační vlny byly zapotřebí ke kolonizaci Evropy moderními lidmi před zhruba 54 tisíci až 42 tisíci lety, kdy vytlačili neandertálce. To je klíčový závěr vědců, kteří zkoumali jeskyně v údolí řeky Rhony. V této oblasti objevili důkazy o tom, že druh Homo sapiens musel podniknout trojici pokusů o výpravy ze západní Asie směrem na západ a sever, než se na kontinentu usadil.
Dvakrát to nevyšlo. Vědci popsali, jak Homo sapiens dobýval Evropu
„První dvě z těchto vln selhaly, ale třetí se podařila zhruba před 42 tisíci lety,“ uvedl Ludovic Slimak z univerzity v Toulouse, který vede vykopávky ve Francii. „Poté v Evropě převzali vládu moderní lidé. Neandertálci, kteří se na kontinentu vyvinuli, vymřeli,“ dodal.
Výzkum, publikovaný v časopise Plos One, je podle deníku kontroverzní, protože z něj vyplývá, že usazení moderního člověka v Evropě trvalo přibližně 12 tisíc let. Zdaleka se nejednalo o rychlé ovládnutí kontinentu, ale zdlouhavou záležitost, která zahrnovala cestu podél Středozemního moře, než se předkové současných lidí vydali na sever údolím řeky Rhony.
Práce je podle listu sporná také proto, že zpochybňuje původ jedněch z klíčových pravěkých kamenných nástrojů, které byly objeveny ve střední Francii. Jedná se o nástroje takzvané chatelperronské kultury pojmenované podle vesnice, kde byly v 19. století poprvé nalezeny.
Zásadní je, že tyto nástroje, které se vyznačují elegantními, štíhlými čepelemi a důmyslnou konstrukcí, byly od té doby připisovány – mnohými, ale ne všemi vědci – neandertálcům. Podle těchto odborníků se jednalo o důkaz, že neandertálci byli schopni pokročilé výroby a komplexního chování.
Slimak však tento názor odmítá. „Chatelperronské nástroje jsou rukodělnou prací moderních lidí a vzhledem k jejich podobnosti s kamennými nástroji, které se vyráběly na Blízkém východě, usuzujeme, že je tam přinesl Homo sapiens, když se stěhoval do Evropy,“ uvedl.
Podle profesora Chrise Stringera z londýnského Přírodopisného muzea je to tvrzení, které jistě vyvolá kontroverzi. „Je to provokativní a ambiciózní práce,“ řekl listu Observer.
Malá migrace nefunguje
Proč ale moderní lidé potřebovali tři pokusy, než se jim v Evropě podařilo usadit? Zřejmě kvůli nedostatečným počtům v prvních dvou migračních vlnách.
Pak přišla třetí vlna a tentokrát se zdá, že předkové dnešních lidí skutečně měli početní převahu, dodal Slimak. „Když přišli potřetí, moderní lidé tak učinili s opravdu obrovskou vlnou a začali budovat sociální sítě nikoli s neandertálci, ale s jednotlivými malými oddělenými skupinami Homo sapiens, aby vybudovali obrovskou síť po celé Evropě. A to nakonec odstartovalo úpadek neandertálců v Evropě,“ řekl.
