Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky

Vlastnosti blesků, které způsobují hvízdavé tóny v okolí Země, prozkoumali dva čeští vědci ve spolupráci s finským kolegou. Zvláštní druh rádiových vln na slyšitelných kmitočtech zachytila finská polární observatoř před sedmi lety. Toto hvízdání tehdy způsobily tři rozdílné bouřky na africkém pobřeží Středozemního moře a v Norsku. Výzkum pomůže s pokrokem při zkoumání takzvaných hustotních trubic, které obklopují magnetickou siločáru propojující obě polokoule.

Zemi v pátek zasáhla geomagnetická bouře nejvyššího stupně. Způsobují ji solární erupce, kterých bylo v uplynulých dnech neobvykle mnoho. A právě kvůli tomu byla na severní polokouli mimořádně dobře viditelná polární záře. Erupce na Slunci budou pravděpodobně pokračovat i během víkendu. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) v souvislosti s tím varuje před výpadky systému satelitní navigace nebo distribuce elektřiny.

Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským, ukazují nová data sondy Juno. Studii mezinárodního týmu pod vedením vědců z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK vydal časopis Nature Communications.

V pátek z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5 s obří sondou Juice, která se tak vydala na osm let dlouhou cestu k Jupiteru. Úkolem sondy je kromě zkoumání systému největší planety Sluneční soustavy také prostudovat trojici jejích ledových měsíců: Callisto, Europu, a zejména největší měsíc Ganymedes. Mimo jiné se pokusí zjistit, jestli se na nich může vyskytovat život. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští vědci.

Vědci zjistili, že kosmické počasí může zapříčinit například výpadky navigací na Zemi. Pomalé kmitání takzvaného slunečního větru se podle nich šíří právě až ke sto tisíc kilometrů vzdálené Zemi, kde ovlivňuje její geomagnetické pole. Na mezinárodním výzkumu, který vyšel v odborném časopis Nature Physics, se podílel také Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV).

Česká družice SOVA by měla od roku 2027 pomáhat upřesnit klimatické modely, které používají meteorologové. Ti by díky tomu mohli přesněji předpovídat extrémní jevy počasí, jako jsou přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda.