Česko chystá novou družici, druhou největší po Magionu

Česká družice SOVA by měla od roku 2027 pomáhat upřesnit klimatické modely, které používají meteorologové. Ti by díky tomu mohli přesněji předpovídat extrémní jevy počasí, jako jsou přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda.

Misi vede brněnská společnost OHB Czechspace, ale podílet se na ní budou i další české společnosti a vědci. SOVA bude s váhou nad 100 kilogramů největším českým satelitem letícím do vesmíru od startu družice Magion 5 v roce 1996, uvedl projektový manažer mise Jakub Ševeček.

S Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) už firma podepsala smlouvu na první fázi mise. „Satelit bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly dostatečně studovány a popsány,“ uvedl Ševeček. „Naším plánem je vyslat ji do vesmíru v roce 2027,“ doplnil.

Až vzlétne SOVA

Název mise SOVA je zkratkou pro družicové pozorování vln v atmosféře (anglicky Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Družice má být na oběžné dráze nejméně dva roky. Jejím hlavním vědeckým cílem bude zkoumat procesy v atmosféře Země ve výšce od 60 do 300 kilometrů. „Hlavním cílem mise je lepší pochopení procesů v atmosféře, které povede k přesnějším klimatickým modelům a zlepšení předpovědi extrémních jevů počasí, jako jsou silné deště nebo bouře, ovlivňující zemědělství, záplavy nebo eroze půdy. SOVA přispěje také ke zlepšení předpovědi turbulencí v letectví,“ uvedl hlavní architekt mise Adam Čuda.

SOVA ponese do vesmíru optický přístroj, který vyvíjí OHB Czechspace ve spolupráci s českou společností Meopta a německými partnery z OHB System. Vědeckou část mise povede tým z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky s podporou německého národního výzkumného centra pro letectví a kosmonautiku DLR. SOVA bude pod jejich vedením zkoumat specifický jev v atmosféře, takzvané gravitační vlny.

Vedle toho má SOVA pomoci odpovědět na otázku zhoršeného šíření elektrického signálu v ionosféře, které je důležité pro řadu technologických aplikací, jako jsou rádiové komunikace a globální navigační systémy. Sekundárním vědeckým cílem mise bude měřit a vyhodnocovat radiační pole v atmosféře. Umožní tím vědcům lepší pochopení radiačního prostředí, které je zásadní pro budoucí mise letů s lidskou posádkou na Měsíc a Mars.

Společnost OHB Czechspace sídlí v Brně a je členem technologické skupiny OHB SE. Zaměřuje se na dodávky satelitů, družicových adaptérů a podpůrných pozemních zařízení. Společnost získala řadu zakázek v rámci programů Evropské kosmické agentury. Spolupracuje například na misi planetární obrany Hera a misi na měření oxidu uhličitého v atmosféře CO2M.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 14 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...