Česko chystá novou družici, druhou největší po Magionu

Česká družice SOVA by měla od roku 2027 pomáhat upřesnit klimatické modely, které používají meteorologové. Ti by díky tomu mohli přesněji předpovídat extrémní jevy počasí, jako jsou přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda.

Misi vede brněnská společnost OHB Czechspace, ale podílet se na ní budou i další české společnosti a vědci. SOVA bude s váhou nad 100 kilogramů největším českým satelitem letícím do vesmíru od startu družice Magion 5 v roce 1996, uvedl projektový manažer mise Jakub Ševeček.

S Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) už firma podepsala smlouvu na první fázi mise. „Satelit bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly dostatečně studovány a popsány,“ uvedl Ševeček. „Naším plánem je vyslat ji do vesmíru v roce 2027,“ doplnil.

Až vzlétne SOVA

Název mise SOVA je zkratkou pro družicové pozorování vln v atmosféře (anglicky Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Družice má být na oběžné dráze nejméně dva roky. Jejím hlavním vědeckým cílem bude zkoumat procesy v atmosféře Země ve výšce od 60 do 300 kilometrů. „Hlavním cílem mise je lepší pochopení procesů v atmosféře, které povede k přesnějším klimatickým modelům a zlepšení předpovědi extrémních jevů počasí, jako jsou silné deště nebo bouře, ovlivňující zemědělství, záplavy nebo eroze půdy. SOVA přispěje také ke zlepšení předpovědi turbulencí v letectví,“ uvedl hlavní architekt mise Adam Čuda.

SOVA ponese do vesmíru optický přístroj, který vyvíjí OHB Czechspace ve spolupráci s českou společností Meopta a německými partnery z OHB System. Vědeckou část mise povede tým z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky s podporou německého národního výzkumného centra pro letectví a kosmonautiku DLR. SOVA bude pod jejich vedením zkoumat specifický jev v atmosféře, takzvané gravitační vlny.

Vedle toho má SOVA pomoci odpovědět na otázku zhoršeného šíření elektrického signálu v ionosféře, které je důležité pro řadu technologických aplikací, jako jsou rádiové komunikace a globální navigační systémy. Sekundárním vědeckým cílem mise bude měřit a vyhodnocovat radiační pole v atmosféře. Umožní tím vědcům lepší pochopení radiačního prostředí, které je zásadní pro budoucí mise letů s lidskou posádkou na Měsíc a Mars.

Společnost OHB Czechspace sídlí v Brně a je členem technologické skupiny OHB SE. Zaměřuje se na dodávky satelitů, družicových adaptérů a podpůrných pozemních zařízení. Společnost získala řadu zakázek v rámci programů Evropské kosmické agentury. Spolupracuje například na misi planetární obrany Hera a misi na měření oxidu uhličitého v atmosféře CO2M.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 2 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 5 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 10 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...