Česko chystá novou družici, druhou největší po Magionu

Česká družice SOVA by měla od roku 2027 pomáhat upřesnit klimatické modely, které používají meteorologové. Ti by díky tomu mohli přesněji předpovídat extrémní jevy počasí, jako jsou přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda.

Misi vede brněnská společnost OHB Czechspace, ale podílet se na ní budou i další české společnosti a vědci. SOVA bude s váhou nad 100 kilogramů největším českým satelitem letícím do vesmíru od startu družice Magion 5 v roce 1996, uvedl projektový manažer mise Jakub Ševeček.

S Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) už firma podepsala smlouvu na první fázi mise. „Satelit bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly dostatečně studovány a popsány,“ uvedl Ševeček. „Naším plánem je vyslat ji do vesmíru v roce 2027,“ doplnil.

Až vzlétne SOVA

Název mise SOVA je zkratkou pro družicové pozorování vln v atmosféře (anglicky Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Družice má být na oběžné dráze nejméně dva roky. Jejím hlavním vědeckým cílem bude zkoumat procesy v atmosféře Země ve výšce od 60 do 300 kilometrů. „Hlavním cílem mise je lepší pochopení procesů v atmosféře, které povede k přesnějším klimatickým modelům a zlepšení předpovědi extrémních jevů počasí, jako jsou silné deště nebo bouře, ovlivňující zemědělství, záplavy nebo eroze půdy. SOVA přispěje také ke zlepšení předpovědi turbulencí v letectví,“ uvedl hlavní architekt mise Adam Čuda.

SOVA ponese do vesmíru optický přístroj, který vyvíjí OHB Czechspace ve spolupráci s českou společností Meopta a německými partnery z OHB System. Vědeckou část mise povede tým z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky s podporou německého národního výzkumného centra pro letectví a kosmonautiku DLR. SOVA bude pod jejich vedením zkoumat specifický jev v atmosféře, takzvané gravitační vlny.

Vedle toho má SOVA pomoci odpovědět na otázku zhoršeného šíření elektrického signálu v ionosféře, které je důležité pro řadu technologických aplikací, jako jsou rádiové komunikace a globální navigační systémy. Sekundárním vědeckým cílem mise bude měřit a vyhodnocovat radiační pole v atmosféře. Umožní tím vědcům lepší pochopení radiačního prostředí, které je zásadní pro budoucí mise letů s lidskou posádkou na Měsíc a Mars.

Společnost OHB Czechspace sídlí v Brně a je členem technologické skupiny OHB SE. Zaměřuje se na dodávky satelitů, družicových adaptérů a podpůrných pozemních zařízení. Společnost získala řadu zakázek v rámci programů Evropské kosmické agentury. Spolupracuje například na misi planetární obrany Hera a misi na měření oxidu uhličitého v atmosféře CO2M.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 23 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...