Německá farmářka dohnala spor o kokrhání před soud. Zvuky venkova chce prohlásit za národní dědictví

Německá farmářka se rozhodla sousedský spor o příliš hlasitě kokrhajícího kohouta dohnat až před soud, protože zvuky vydávané zvířaty podle ní k venkovu patří a nemají být důvodem ke stížnostem. Chovatelka kohouta Karin Pfeiferová-Rockenfellerová rozlítila svého souseda, který požadoval, aby byl pták na noc zavřený uvnitř, a nerušil tak noční klid. To ale farmářka odmítá, a dokonce spustila petici, kterou chce dosáhnout prohlášení zvuků venkova za národní dědictví, které je třeba chránit, napsal deník The Times.

„Chci to dotáhnout až do konce. Bydlím tady už třicet let a tohle je zemědělská oblast. Pokud je můj soused citlivý na zvuky, tak si má přestěhovat postel nebo si dát špunty do uší,“ říká farmářka z vesnice Abtweiler z německé spolkové země Porýní-Falc. Spor bude projednávat soud ve spádovém městě Bad Sobernheim.

Jádrem rozepře je kohout a jeho časně ranní kokrhání. Soused žádal, aby ho Pfeiferová-Rockenfellerová na noc zavírala do zvukotěsné místnosti, ta to ale odmítá. Pro kohouta by podle ní mohl být pobyt v místnosti nezdravý kvůli riziku přehřátí organismu.

Spor prý nehodlá vzdát i kvůli tomu, že kdyby zvuky nevydával kohout, mohl by si soused stěžovat třeba na ržání koní nebo bečení ovcí.

Farmářka na svůj pozemek pozvala televizní štáb a nechala změřit hlasitost kokrhání kohouta. Měření ukázala u hranice pozemků hlasitost asi 70 decibelů, což je o něco tišší zvuk, než vydává vysavač.

Po vzoru Francie

Pfeiferová-Rockenfellerová dokonce plánuje bojovat za zákon o ochraně zvuků venkova po vzoru Francie. Francouzský parlament takový zákon schválil letos v lednu, a to na základě několika soudních sporů z minulých let, které vedli rekreanti či přistěhovalci z měst s původními obyvateli francouzského venkova. 

Asi nejvíce pozornosti se dostalo kauze kohouta Maurice. Ranní kokrhání hřebenáče z francouzského ostrova Oléron rušilo pár penzistů při pobytu na jejich venkovském sídle. Obrátili se proto na soud. Ten však předloni rozhodl, že Maurice smí dál kokrhat.

Podobné rozepře zažilo i Německo. V roce 2019 například po pěti letech skončil spor bavorské farmářky s obyvatelem městečka Holzkirchen, který si stěžoval na příliš hlučné zvonce jejích krav. Soud jeho stížnost nakonec zamítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 29 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...