Společnost strana 4 z 5

Ve sněmovně prošla novela pandemického zákona. Ta dráždí část společnosti, která hlasitě protestuje v ulicích i na sociálních sítích. Před radikalizací a například postáváním před domy lidí či poslanců a pokřikováním varuje i sociolog, ředitel agentury STEM a člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace Martin Buchtík. Společnost ale není rozdělená, řekl v Interview ČT24.

Pokud stát bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) nějaké kompenzace vyplácet, zaměří se na podnikatele, kteří si bez takové pomoci těžko poradí. Zároveň by měli prokázat životaschopný podnikatelský model, aspoň částečně uzpůsobený na aktuální podmínky trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu za bývalého vedení Karla Havlíčka (ANO) rozdávalo podle Síkely podporu velmi neúčelně. Pokud to nebude absolutně nutné, stát už peníze nebude poskytovat plošně, oznámil.

Současnou pandemickou vlnu provází vzedmutí agrese proti zdravotníkům. Ke stupňování napětí jen přispívají sociální sítě, které konflikty ve společnosti prohlubují. Spor mezi zastánci a odpůrci vakcín na internetu teď například provází šíření příspěvků, které kritikům očkování přisuzují falešné výroky. Společnost se tak dál štěpí, uvedl komentátor Deníku N Petr Koubský. Podle přednosty Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marka Orko Váchy nemůže být lež v diskusi legitimním nástrojem. Koubský a Vácha byli hosty pořadu Události, komentáře.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Uplynulé léto bylo ve znamení rušení různých vládních opatření. Nejvyšší správní soud již v té souvislosti vyslovil stovky rozhodnutí a další případy má nyní na stole jeho soudce Josef Baxa, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Ten upozornil na fakt, že nové plošné restrikce společnost přijme jen za předpokladu, že regulace bude srozumitelně vyargumentovaná. Při dopadu na miliony občanů ji totiž kontrolovat masově prostě nepůjde.

Kvůli sílící epidemii vláda v demisi schválila další testování ve školách. S dalšími protiepidemickými opatřeními chce počkat až na názor dosavadní opozice. Uvažuje, že půjde rakouskou cestou a schválí také lockdown pro neočkované. Odborníci a politici se ale na takovém kroku neshodují, stejně jako na povinném očkování. Diskutovali o tom v Devadesátce ČT24.

Slováci si letos poprvé připomínají jako státní svátek 28. říjen, tedy vznik samostatného Československého státu. Hodnoty s první republikou spojené, jako je demokracie a pravda, jsou podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové důležitým odkazem i pro současné Čechy a Slováky. Uvedla to v mimořádném Interview ČT24.

Většina českých firem chce své zaměstnance zpátky na pracovištích, vyplývá z průzkumu mezi sedmi stovkami zaměstnavatelů. Ti často soudí, že lidé jsou doma méně produktivní nebo úplně ztrácejí pracovní návyky. Některé podniky ale i přesto připouštějí, že alespoň část práce by lidé mohli i dál dělat z domova.

Světové ceny potravin dál rostou. Během května poskočily o 4,8 procenta meziměsíčně a o 39,7 procenta meziročně. To je nejvíc za dekádu. Nejrychleji nyní zdražují obiloviny a rostlinné oleje. Agrární analytik Petr Havel, který byl hostem pořadu Události, komentáře, za tím vidí hlavně cenu práce, rostoucí byrokracii a ochranu životního prostředí.

Před areálem pražského Výstaviště se shromáždila asi osmdesátičlenná skupina mladých anarchistů, aby demonstrovala proti konání Všeobecné československé výstavy. Krátce nato však skupinu napadli přívrženci hnutí skinheads a došlo k ostré bitce. Policie, která se ke konfliktu dostala s velkým zpožděním, čelila kritice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Obyvatele japonské metropole v posledních dnech trápí názorové neshody ohledně olympijských her, které by se měly konat za dva měsíce. Zemi přitom nadále sužuje pandemie. Část obyvatel Tokia upozorňuje na fakt, že se země stále nevypořádala s covidem-19. Druhá strana zase říká, že olympiáda je šance, jak „nakopnout“ ekonomiku země. Galerie přestavuje portréty lidí „z ulice“, kteří se k tématu vyjařují prostřednictvím osobního pohledu.

Sokolovská uhelná a její dceřiné firmy se začaly transformovat do SUAS GROUP. Důvodem je zrychlený útlum těžby a zpracování hnědého uhlí, které vyvolaly politická rozhodnutí evropských zemí omezit klimatické změny, ale hlavně zvyšující se cena emisních povolenek. Nová skupina by se měla zabývat obnovitelnými zdroji energie, zpracováním a likvidací odpadu, strojírenstvím nebo dopravou. Při procesu transformace chce většinu svých zaměstnanců využít v nových společnostech skupiny.

Firmy v Česku a dalších zemích začal napadat nový vyděračský program (ransomware) Avaddon. Napadl už více než šedesát větších firem a úřadů. Specializuje se na osobní údaje zákazníků napadené firmy, například údaje o kreditních kartách. Napadené organizaci zašifruje všechny soubory včetně záloh a požaduje do deseti dní výkupné za zpřístupnění, někdy i miliony korun. V tiskové zprávě to uvedla poradenská firma BDO.

V Ústeckém kraji, stejně jako ve zbytku republiky, ovlivnila pandemie koronaviru řadu odvětví – hospodaření měst a obcí, fungování velkých i malých firem či cestovní ruch. S regionem je spjata například voda, covid ale výrazně poznamenal například fungování loděnic, které se podpory od státu dočkají až nyní, a to zhruba po tři čtvrtě roce vyjednávání. Ekonomické dopady pandemie mapuje pořad SeČTeno, tentokrát z Ústeckého kraje.

Epidemie koronaviru mění postoj velkých firem k práci v kanceláři. Spousta zaměstnanců stále zůstává doma a firmy zjišťují, že takzvaný home office se jim vyplatí. Kancelářské prostory totiž zůstávají prázdné a některé společnosti se jich tak začínají zbavovat s tím, že zaměstnanci budou i nadále pracovat z domu. Některé firmy zase kanceláře upravují tak, aby lépe vyhovovaly kombinaci práce z domova a v zaměstnání.

Je sobectví přirozené? Probouzí krize v lidech to nejlepší – nebo to nejhorší? Musíme si pomáhat? Tyto otázky se snažilo zodpovědět nové vydání Fokusu Václava Moravce z prostoru Jatka 78. Pozvání přijali lékař Tomáš Šebek, socioložka Jiřina Šiklová, etoložka Jitka Lindová, právník Petr Svoboda, bojovnice a diplomatka Martina Ptáčková a principál Rosťa Novák.

Ženy v době bronzové měly na jihovýchodě Španělska zřejmě politickou moc. Poukázal na to archeologický průzkum murcijského pohřebiště, na který upozornil odborný časopis Antiquity. Role žen byla tehdy zřejmě mnohem důležitější, než vědci předpokládali.

Před sto lety vydal spisovatel Jaroslav Hašek první díl svých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války a českou kulturu obohatil o figuru, kterou mnozí dodnes považují za inkarnaci národní povahy. Je Švejk skutečně obrazem češství? ČT24 tuto otázku položila spisovateli a nakladateli Jiřímu Padevětovi.

Odběrová místa hlásí obrovský zájem o antigenní testování. Některé společnosti, které musejí své zaměstnance nově testovat povinně, to totiž nedělají u sebe, ale posílají je tam, kam chodí veřejnost. Někde je tak problém sehnat termín. Nejméně kapacit je na Vysočině, problém je i v Olomouckém kraji nebo v Praze. Tuto praxi kritizovala například asociace krajů.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

Restrikce, které v Česku s krátkým přerušením platí již čtvrt roku, jsou problematické hlavně tím, že jsou nevyvážené a doplácejí na ně pouze školy, kultura a služby. V Interview ČT24 na to upozornil sociolog Daniel Prokop. Vláda zároveň podle něj sází pouze na restrikce, například trasování a ochotě chodit na testy by přitom pomohla spíše pozitivní motivace.

Letošní rok přinesl řadu změn, nečekanou revoluci zažila také profese kněžích. I ti se museli přizpůsobit – lidé nemohli chodit do kostelů, a tak se rozmohly on-line přenosy. Jedním z progresivních farářů je Jan Lukeš z farnosti Dolní Čermná na Orlickoústecku, který se nebál přinést do tradičně konzervativních chrámů moderní technologii.

Pohlednicová reportáž z mumraje v předvánoční Praze. Podívejte se, jaká byla atmosféra tehdejší doby.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Za nedělní demonstrací proti koronavirovým opatřením na Staroměstském náměstí v Praze nestojí pouze fotbaloví chuligáni. Svůj podíl má i frustrace z omezování svobody nebo strach z budoucnosti. „Byla tam i silná skupina těch, kteří třeba přišli o práci nebo dlouhodobě nedůvěřují vládě,“ zamyslel se v Událostech, komentářích ředitel společnosti STEM Martin Buchtík.