Společnost strana 5 z 5

Nakolik může koronavirová epidemie ovlivnit společnost, svobodu a také duši a přinesla lidem i něco pozitivního? Nad tím se ve čtvrtečních Událostech, komentářích zamýšlel sociolog a právník Jiří Přibáň a také psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor.

Již zhruba tři měsíce víme o tom, že se na světě objevila nová nemoc s podivně technicky vypadajícím jménem COVID-19, kterou způsobuje nový, dosud málo prozkoumaný koronavir. První zprávy o její existenci se dostaly do médií někdy na počátku ledna, zprvu jako spíše taková trochu exotická zajímavost z většině lidí neznámé provincie kdesi v daleké Číně. Když byly v polovině února ohlášeny první případy onemocnění z Itálie, začínalo být jasné, že COVID-19 je nemoc, která by se nás také mohla přímo týkat.

Všechny bez rozdílu věku, pohlaví, vzdělání či sociálního postavení spojuje v této době jedna věc. Neodmyslitelnou součástí našich životů se stala rouška. Práce, soukromí, výuka dětí nebo obyčejný nákup má jiná pravidla, na která nebyl skoro nikdo připravený. Naopak pro někoho se současný stav stal novou výzvou. Unikátním projektem „Životy pod rouškou“ vám dáváme možnost nahlédnout do soukromí osob, které by v běžné situaci zůstalo utajeno. Lidé v něm mohou takříkajíc nalézt svého souseda, kolegu v práci, člena rodiny nebo sami sebe.

V únoru začali statistici opět zkoumat, jak se žije různým českým domácnostem. Lidí se ptají třeba na výši příjmů nebo typ bydlení. Český statistický úřad (ČSÚ) tak získá možnost srovnávat Česko s dalšími evropskými zeměmi. Průzkum probíhá od roku 2005.

Proč se lidé dělí na chudé a bohaté a proč se propast mezi nimi stále zvětšuje? Odpovědi hledal Fokus Václava Moravce s podtitulem „Chudá bohatá planeta“. Pozvání k diskusi tentokrát přijali evangelický farář Miloš Rejchrt, lékařka Kristina Höschlová, ekonomové Filip Matějka a Zuzana Šmídová, rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.

Nejméně jsou muži vystresovaní, když jejích ženy vydělávají do 40 procent rodinných příjmů. Pokud ale manželky překonají tuto hranici, pak se muži cítí méně komfortně. Úplně nejvíc duševně vyčerpávající pro muže ale je, když jsou jedinými živiteli celé rodiny. Ukázal to rozsáhlý výzkum na šesti tisících amerických heterosexuálních párech – vědci je sledovali po dobu 15 let.

Česko je stále na cestě k vytvoření občanské společnosti, která je základem ústavní demokracie. Někdejší disident, bývalý český premiér a expředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) to uvedl v sídle horní komory parlamentu na konferenci věnované třicetiletému vývoji po pádu komunistického režimu v Československu.

Velké problémy má Česko po revoluci v morálce, míní polovina lidí oslovených v exkluzivním průzkumu, který si nechala zpracovat Česká televize společně s Rozhlasem a televízií Slovenska. Třetina respondentů za velmi problematický označila politický systém a každý třetí dotázaný vnímá velké problémy také ve zdravotnictví a v oblasti životního prostředí.

V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127 tisíc lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok. Vychází z odhadů krajských koordinátorů a romských poradců a v pondělí by ji měla projednat vláda. V roce 2015 bylo v Česku podle odborné analýzy 606 vyloučených lokalit s asi 115 tisíc obyvateli a v roce 2006 kolem tří set ghett s 80 tisíci obyvateli.

Není pravda, že by tu ani vteřinu nebyla ústavní krize, jak říká premiér. Prezident porušoval ústavu dlouhodobě, zjevně a intenzivně, je přesvědčen ústavní právník Jan Kysela. Miloš Zeman chce podle Tomáše Lebedy přeměnit český systém na poloprezidentský. Politolog také upozorňuje na to, že společnost je netečná k prohřeškům proti pravidlům. Zeman ani Babiš nejsou první, kdo se pokouší deformovat systém, míra útoků na demokracii je ale poslední dobou nebývalá, domnívá se právník Ondřej Závodský. O ústavě, demokracii a úctě k pravidlům hovořili v Otázkách Václava Moravce.