Ve sněmovně prošla novela pandemického zákona. Ta dráždí část společnosti, která hlasitě protestuje v ulicích i na sociálních sítích. Před radikalizací a například postáváním před domy lidí či poslanců a pokřikováním varuje i sociolog, ředitel agentury STEM a člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace Martin Buchtík. Společnost ale není rozdělená, řekl v Interview ČT24.
Kdy někdo z řvoucího davu hodí kamenem? Sociolog Buchtík varuje před radikalizací covidových protestů
Interview s Martinem Buchtíkem o covidu a radikalizaci ve společnosti (zdroj: ČT24)
Nálada ve společnosti je podle Buchtíka nervózní, ale různí se podle jednotlivých skupin. Část lidí už dle šetření ani nesleduje covidová opatření či aktuální zpravodajství k tématu. „Ta situace trvá dlouho, je těžko předvídatelná a pořád nám zasahuje do životů. Snažíme se vrátit do původního stavu, ale je otázka, jak moc to půjde,“ předesílá sociolog.
Problém a nedůvěru ve společnosti podle Buchtíka vytváří, když stát nedostatečně kontroluje opatření, která sám zavádí. V minulém roce dle něj některá rozhodnutí byla motivována tím, aby politici následně měli dobrý zisk ve volbách. „Tím, že se stát nepřipravuje dopředu a řeší věci, až když je problém, tak často stojí mezi dvěma špatnými rozhodnutími. Musíte si vybrat, jestli spíš necháte lidi umřít, nebo ekonomicky zkrachovat,“ kritizuje Buchtík.
Protesty kvůli pandemickému zákonu
Přijímání novely pandemického zákona provázely v posledních týdnech protesty před Poslaneckou sněmovnou. „Protestní skupiny se lépe zformovaly. Společnost se během roku také více polarizovala na tématu očkování,“ vyhodnocuje vyhrocení protestů Buchtík.
Skupiny jsou podle něj velice různorodé a mezi protestující se tak řadí lidé, kteří například během pandemie přišli o živobytí, dlouhodobě nedůvěřují systému, podléhají dezinformacím nebo věří alternativním léčebným metodám. „Epidemie ty věci často nasvítila. Jak kdyby na vás příliš dlouho mířil reflektor,“ ilustruje.
Upozorňuje, že i lidé, kteří se například očkovali, tak udělali z různých důvodů. „Nejde o to, že by se radikalizovala celá společnost, ale malé skupiny, které jsou hodně vidět. Není to poprvé, varovné ale je, že radikalizace eskaluje,“ připomíná sociolog a zmiňuje časté urážky ve společnosti nebo to, že lidé chodí křičet před dům těch, se kterými nesouhlasí.
„Kdy se objeví ve skupině lidí s megafonem, kteří pořvávají, někdo, kdo hodí kámen do okna?“ ptá se Buchtík a vysvětluje tak nutnost společnosti vymezit se proti této radikalizaci. Stejně hledí například na kauzu zveřejnění adres poslanců iniciativou Chcípl PES, to podle něj nepatří do žádné společnosti.
Rozdělená společnost?
„Příkopy ve společnosti nejsou hluboké, česká společnost není rozdělená, je rozdělovaná v jednotlivých tématech. Lidé se přesouvají, málokterý občan je čistý archetyp socialisty nebo komunisty. Směřujeme spíš k fragmentizaci společnosti na jednotlivé střípky,“ vyhodnocuje sociolog. Jednotlivé střípky společnosti se pak postaví vůči konkrétní změně. „Všechny změny, které pak budeme potřebovat udělat, budou hrozně těžké,“ varuje.
Většina lidí podle něj ale chce, aby covidová krize přešla, nevidí ji jako příležitost. Riziko pak předpokládá v tom, že organizované skupiny, které protestují proti covidovým opatřením, se postupem času přesunou k jiným tématům. Buchtík upozorňuje, že právě i koronavirová krize jednou skončí, a doporučuje politikům, aby se dívali dále, i za horizont toho, co bude na konci měsíce.