Musíme se demonstrující proti opatřením snažit pochopit, jinak rozdělení společnosti skončí tragédií, říká sociolog

Nahrávám video

Za nedělní demonstrací proti koronavirovým opatřením na Staroměstském náměstí v Praze nestojí pouze fotbaloví chuligáni. Svůj podíl má i frustrace z omezování svobody nebo strach z budoucnosti. „Byla tam i silná skupina těch, kteří třeba přišli o práci nebo dlouhodobě nedůvěřují vládě,“ zamyslel se v Událostech, komentářích ředitel společnosti STEM Martin Buchtík.

„Bylo by velmi chybné házet ty lidi do jednoho pytle, je spíš potřeba porozumět jednotícím motivům. Jedním z těch společných byla určitě frustrace, která měla různé kořeny,“ myslí si Buchtík. Máme podle něj tendenci odsuzovat ty, kterým nerozumíme nebo nevěříme, kteří mají jiný názor, a tento názor pak jako lidé převádíme do teoretického nejextrémnějšího chování, za které potom dále odsuzujeme.

„Byli tam opravdu lidé, kteří přišli o práci nebo jejich živnost krachuje a oni mají pocit, že nemají možnost, jak jinak vyjádřit svůj názor. Když se zamyslíme, můžeme přijít na příčinu a zároveň jim podat pomocnou ruku. Pokud ve společnosti nebude fungovat dialog, budeme vést zákopovou válku a to by byla v této situaci tragédie,“ popisuje sociolog.

V demokratické společnosti je podle Buchtíka vždy určitá skupina lidí, která bude svůj názor projevovat radikálně a bude tak přitahovat zájem médií. Dělicí linie jsou ve společnosti přirozené. „Nemyslím si, že je pravda vždy uprostřed, v tuto chvíli určitě neuškodí, když člověk, který má strach o svoje blízké, zůstane doma,“ vysvětluje sociolog.

Společnost teď není ve velkém konfliktu

Skupina lidí, kteří vyloženě odmítají opatření proti koronaviru, je podle něj malá. „Jsou to možná statisíce lidí, ale pořád jsou to jednotky procent dospělé populace,“ myslí si Buchtík. Problémy ve společnosti ale podle něj nevznikly s koronavirem, jsou tu dlouhodobě a prohlubují se. „Pokud se společnost vůbec odhodlá je řešit, tak to může trvat dost možná dvě generace,“ komentuje.

Kdyby zchudnutí populace po krizi vedlo k nástupu autoritářství, nebude mít podobu jako ve 20. století. „Ty tendence tady rozhodně budou, uvidíme, jak budou úspěšné, v České republice zatím na rozdíl od jiných zemí ve světě a v Evropě nezapustily kořeny, nepředpokládám velký nárůst vlády pevné ruky,“ předvídá Buchtík. Populismus se ale podle něj bude orientovat na tady a teď a tím znemožňovat kvalitní život budoucím generacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Správa železnic představila své plány na modernizaci tratí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších pět set kilometrů českých tratí, uvedl na pátečním brífinku generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 21 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 35 mminutami

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 50 mminutami

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 57 mminutami

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 1 hhodinou

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 5 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 13 hhodinami

Pavel potvrdil, že podá kompetenční žalobu, pokud mu vláda zamezí v účasti na summitu NATO

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.
před 14 hhodinami
Načítání...