Musíme se demonstrující proti opatřením snažit pochopit, jinak rozdělení společnosti skončí tragédií, říká sociolog

Za nedělní demonstrací proti koronavirovým opatřením na Staroměstském náměstí v Praze nestojí pouze fotbaloví chuligáni. Svůj podíl má i frustrace z omezování svobody nebo strach z budoucnosti. „Byla tam i silná skupina těch, kteří třeba přišli o práci nebo dlouhodobě nedůvěřují vládě,“ zamyslel se v Událostech, komentářích ředitel společnosti STEM Martin Buchtík.

Video Události komentáře
video

Události, komentáře: Sociolog Martin Buchtík o společenském aspektu demonstrace na Staroměstském náměstí

„Bylo by velmi chybné házet ty lidi do jednoho pytle, je spíš potřeba porozumět jednotícím motivům. Jedním z těch společných byla určitě frustrace, která měla různé kořeny,“ myslí si Buchtík. Máme podle něj tendenci odsuzovat ty, kterým nerozumíme nebo nevěříme, kteří mají jiný názor, a tento názor pak jako lidé převádíme do teoretického nejextrémnějšího chování, za které potom dále odsuzujeme.

„Byli tam opravdu lidé, kteří přišli o práci nebo jejich živnost krachuje a oni mají pocit, že nemají možnost, jak jinak vyjádřit svůj názor. Když se zamyslíme, můžeme přijít na příčinu a zároveň jim podat pomocnou ruku. Pokud ve společnosti nebude fungovat dialog, budeme vést zákopovou válku a to by byla v této situaci tragédie,“ popisuje sociolog.

V demokratické společnosti je podle Buchtíka vždy určitá skupina lidí, která bude svůj názor projevovat radikálně a bude tak přitahovat zájem médií. Dělicí linie jsou ve společnosti přirozené. „Nemyslím si, že je pravda vždy uprostřed, v tuto chvíli určitě neuškodí, když člověk, který má strach o svoje blízké, zůstane doma,“ vysvětluje sociolog.

Společnost teď není ve velkém konfliktu

Skupina lidí, kteří vyloženě odmítají opatření proti koronaviru, je podle něj malá. „Jsou to možná statisíce lidí, ale pořád jsou to jednotky procent dospělé populace,“ myslí si Buchtík. Problémy ve společnosti ale podle něj nevznikly s koronavirem, jsou tu dlouhodobě a prohlubují se. „Pokud se společnost vůbec odhodlá je řešit, tak to může trvat dost možná dvě generace,“ komentuje.

Kdyby zchudnutí populace po krizi vedlo k nástupu autoritářství, nebude mít podobu jako ve 20. století. „Ty tendence tady rozhodně budou, uvidíme, jak budou úspěšné, v České republice zatím na rozdíl od jiných zemí ve světě a v Evropě nezapustily kořeny, nepředpokládám velký nárůst vlády pevné ruky,“ předvídá Buchtík. Populismus se ale podle něj bude orientovat na tady a teď a tím znemožňovat kvalitní život budoucím generacím.