Ve čtvrtek to budou dva týdny, co Rusko vojensky napadlo Ukrajinu a rozpoutalo na jeho území agresivní válku. Západ s ním v odvetě přerušuje obchodní styky a ruská společnost je v názorech na konflikt rozdělená. Státní propaganda se ji snaží informačně izolovat, oponenti režimu Vladimira Putina se navíc bojí kvůli nové ruské legislativě situaci na Ukrajině vůbec komentovat.
Válka na Ukrajině ruskou společnost rozděluje, lidé se ale bojí Putinovu režimu oponovat
Když Rusové projevili stud a zármutek kvůli agresi prezidenta Vladimira Putina vůči Ukrajině, státní propagandistka a šéfredaktorka státní televize RT Margarita Simonyanová se rozohnila. „Jestli se teď stydíte, že jste Rus, tak se nebojte, nejste Rus,“ vzkázala na Twitteru.
V ruských státních médiích se diváci dozvědí pouze to co, co si přeje Kreml; videa šířená k televiznímu publiku tak ukazují ruskou armádu, která rozdává balíčky s humanitární pomocí a Ukrajincům umožňuje „bezpečný průchod“ z území sužovaného válkou. Realitu brutálního konfliktu, kterou vidí ve zprávách zbytek světa, ale Rusové ve vysílání státních médií nepotkají. Mnoho občanů i proto stále věří své vládě, která tvrdí, že zemi do konfliktu zatáhla Ukrajina – za podpory NATO.
„Putin by to neudělal“
„Znám pravdu. Rusko do toho bylo zataženo. Po událostech z druhé světové války je šílené si myslet, že bychom sami chtěli válku,“ říká obyvatelka Moskvy, kterou štáb CNN zastavil na ulici metropole. Další poznamenává: „Podle mého názoru do toho konfliktu Rusko nechce příliš zasahovat, protože máme svých problémů dost.“
Štáb americké televize následně ukazoval Moskvanům fotografie z bojišť a z bombardování Kyjeva a Charkova. „Pojď pryč,“ vzal za ruku manželku jeden Rus a odtáhl ji, aby na fotky nereagovala a rozhovoru se dále neúčastnila. Jiná žena ve středním věku na kameru prohlásila: „Jsem s Putinem, ve všem vždy s Putinem. Na ty fotky se dívat nebudu, já jsem Putinova stoupenkyně.“ Starší pán kroutil na fotkami nevěřícně hlavou. „Nikdo Kyjev nebombarduje, nevěřím tomu.“
„Putin by tohle neudělal. Proč by to dělal? Vždyť tam máme svoje lidi, lidi mluvíci rusky. V Bělorusku, na Ukrajině,“ říká odmítavě další respondent. „Ale děje se to,“ odvětí mu reportér. „No nevím, tohle nám ve zprávách neříkají. Nikdo nám v televizi neříkal, že by Putin vyslal vojska, aby začal válku.“
Nesouhlas s jednáním svého prezidenta častěji projevuje mladší generace, podporu Ukrajině ale vyjadřuje opatrně. „Radši se o tom nebudu bavit, tady to může být nebezpečné. Ale jsem pro mír, válku nechci,“ říká mladý, zhruba dvacetiletý Rus. Jsou však i případy, kdy mladí Rusové vyjádří podporu Putinovi veřejně, jako to udělal třeba gymnasta Ivan Kuljak.
Do Finska
Invaze, která sjednotila NATO a Evropu v otázce sankcí, ruskou společnost z části rozdělila. Na jedné straně jsou Putinovi věrní, mnohokrát méně vzdělaní Rusové nebo starší lidé vychovaní sovětskou propagandou. Na straně druhé stojí vně orientovaná městská střední třída, která rádá tráví dovolenou v Evropě, používá západní aplikace na svých iPhonech a děti posílá na zahraniční univerzity. A právě tito lidé nyní volí odchod ze země.
Stovky Rusů denně se v současnosti vydávají na cestu vlakem nebo auty z Petrohradu do Helsinek, a překračují tak hranici do Evropské unie. Zatímco před začátkem války jezdily vlaky z Petrohradu do Helsinek poloprázdné, nyní jsou oba spoje každý den vyprodané, uvedl Reuters s odvoláním na finského železničního dopravce VR. V každém vlaku je sedm set míst. Cestou do Finska jsou naprosto plné, cestou do Ruska bývá obsazena necelá čtvrtina míst.
Zájem o pozemní spojení výrazně vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu 24. února a po uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla. Lidé opouštějí Rusko v obavách, že by se válka na Ukrajině mohla proměnit ve střet jejich země se Západem, píše Reuters.
Z jako Za vítězství
Častým důvodem toho, proč řada Rusů (mnohdy teď považovaných za „mlčící většinu“) invazi podporuje, jsou dezinformace. Zejména v posledních dnech v Rusku mnozí lidé začali dávat najevo podporu ruským vojskům pomocí písmena „Z“, které umisťují například na své automobily, domy nebo i oblečení.
Písmeno z latinské abecedy označuje tanky a další ruskou techniku, které Vladimir Putin poslal na Ukrajinu, a i když v azbuce neexistuje, stal se z něj propagandistický symbol všech, kteří podporují Putinovu okupaci.
Z písmene Z se v Rusku stal symbol stoupenců invaze. Proč je v latince, se spekuluje (zdroj: ČT24)
V ruském veřejném prostoru se objevuje jako protiváha hesla „nět vojně“ („ne válce“), které používají odpůrci války. O původu a vzniku symbolu se vedou spekulace, avšak obecně nejuznávanější varianta se přiklání k tomu, že symbol pochází z ruského „За победу“ (za pobedu), tedy „za vítězství“ - myšleno vítězství ruských sil.
Dalším vysvětlením je, že znak „Z“ mají na sobě ruské jednotky proto, aby se tak odlišily od ukrajinských jednotek a předešlo se palbě do vlastních řad. Jiné varianty připouští i vysvětlení, že „Z“ je ze slova „Zapad“ (západ) a označuje jednotky ze západu Ruska, zatímco jednotky z východu mají na sobě V jako „Vostok“ – rusky východ.
Příběh, který vystihuje situaci v Rusku
Zatímco vyjádření podpory se v Rusku nijak nelimituje, nesouhlas s jednáním vlastní vlády může přinést člověku problémy. Poznal to i sedmačtyřicetiletý Alexej Safonov z vesnice Kamenka v jižní části ruské Rostovské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou.
Jedno ráno se probudil a byl zděšen zprávou, že Rusko minulý týden zahájilo útok. V práci pak znechuceně zjistil, že jeho kolegové oslavují. „Měli jsme (v Rusku) pocit, že je nejvyšší čas těm 'náckům' ukázat, a že nastal čas zahájit tuto operaci,“ řekl s odkazem na Putinovo tvrzení, že „denacifikuje“ Ukrajinu a její vedení. „To ve mně vyvolalo pocit skutečné sklíčenosti a deprese. Lidé kolem mě jsou z toho nadšení. Když se na ně podívám, nevidím světlo na konci tunelu.“
Ještě ten večer napsal na sociální sítě rozhořčený příspěvek, v němž naříkal nad „hrůzou a hanbou“ války, která „bude mít katastrofální následky“. Zpočátku obdržel 19 komentářů, přičemž většina z nich byly útoky a urážky. Jeho kamarád, místní policista, ho varoval, aby příspěvek smazal, Alexej však odmítl.
Druhý den v práci vtrhl do kanceláře generální ředitel, na Safonova křičel a častoval ho nadávkami. „Řekl: 'Buď ten příspěvek odstraníš, nebo tady takové lidi, jako jsi ty, nepotřebujeme'. Řekl mi, abych podepsal výpověď, ale já jsem se prostě sbalil a odešel,“ vypráví Safonov. Později k němu domů přišli tři policisté ozbrojení samopaly, zatkli ho a obvinili z projevu neúcty ke společnosti a Ruské federaci. Nyní ho čeká soud.
Seismické dopady války na mnoho Rusů teprve začínají doléhat, patrné je to i v ruských obchodech, z nichž kvůli sankcím mizí zboží i celé západní značky. Moderátoři státní televize říkají divákům, že sankce dokazují, že Západ nenávidí Rusy. Spousta z nich s válkou nesouhlasí, ale obávají se perzekuce ze strany státu, jako tomu bylo se Safonovem. A spousta z nich stále ani neví, že je Rusko ve válce.
Linka pro příbuzné ruských vojáků
Na sociálních sítích se v poslední době objevila řada videí, jak ruští vojáci zajatí na Ukrajině tvrdí, že nevěděli kam je vedení armády vysílá, nebo se domnívali, že jsou na vojenském cvičení. Někteří z nich rovněž horlivě přijímali od obyvatel Ukrajiny nabídku zatelefonovat svým blízkým do Ruska.
Ukrajinské úřady provozují speciální telefonní linku určenou Rusům snažícím se zjistit osud svých blízkých z ruské armády, kteří odešli do jejich země bojovat. Linku nazvanou „Vraťte se z Ukrajiny živí“ vytvořilo ukrajinské ministerstvo vnitra, které veřejně uznává, že jde jak o humanitární, tak o propagandistický nástroj.
„Především pomáháme najít příbuzné (ruským vojákům), kteří byli klamáni a aniž věděli kam a proč jdou, ocitli se v naší zemi,“ řekla CNN jedna z operátorek linky. „Zadruhé, pomůžeme celkově zastavit tuto válku,“ dodala.
Nahrávky některých rozhovorů podle CNN totiž znovu podporují dosavadní informace o tom, že ruští vojáci před invazí velmi často nevěděli kam a proč je velení ozbrojených sil posílá a že po překročení ukrajinských hranic nemají možnost komunikovat se svými blízkými.