Náklady na bydlení rostou. Domácnosti žijící pod hranicí chudoby za ně dokonce utratí až šestačtyřicet procent svých příjmů, říká v pořadu Interview ČT24 sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop. O příspěvek ale přitom žádá mnohem méně lidí, než kolik jich na něj má nárok.
O příspěvky na bydlení nežádají všichni, kteří mají nárok, říká sociolog Prokop
Interview ČT24 - Daniel Prokop (16. 8. 2022) (zdroj: ČT24)
Ze sociologického měření na začátku června vyplývá, že nejvíce rostou náklady na bydlení, čili souhrn nájmu, plateb za energie nebo splácení hypoték. Zatímco v listopadu loňského roku dávala průměrná domácnost na bydlení třiadvacet procent svých příjmů, nyní zaplatí osmadvacet procent, říká Prokop.
Výzkum, který provádí PAQ Research s Českých rozhlasem, odhalil, že lidé žijící pod hranicí chudoby v současnosti za bydlení zaplatí dokonce až šestačtyřicet procent svých příjmů, loni v listopadu to bylo devětatřicet. „Domácnostem nad mediánem, to jsou ty nadstandardně příjmové, výdaje vzrostly z devatenácti na dvaadvacet procent,“ porovnává sociolog.
Kolik procent příjmů dávají domácnosti na bydlení?
Na jaře se navíc k rostoucím cenám bydlení přidalo i zdražování potravin, které podle sociologa zatěžuje opět především chudé domácnosti. „Dávají za ně mnohem větší část rozpočtu, nemůžou si je odpustit. Chudší domácnosti na nich často nemůžou ani moc šetřit. To je zásadní problém, který by měl stát řešit,“ hodnotí Prokop.
„Třeba samostatně žijící důchodci dávají za potraviny v našem výzkumu od podzimu stejně, ačkoliv roste inflace. Takže pravděpodobně kupují horší potraviny a jde to bohužel na úkor jejich životní úrovně,“ upozorňuje sociolog.
Dva pilíře pomoci
Smysl podle Prokopa dává, aby stát v současné situaci podpořil chudší část obyvatelstva, pomoc by měla mít dva pilíře.
„Jeden je dávkový, počítám do toho energetický tarif. Finanční podpora by měla směrovat ke spodní třetině, maximálně polovině domácností. Druhá podpora je, aby si domácnosti pořizovaly úspornější bydlení, tepelná čerpadla, fotovoltaiku a zateplovaly. A to je věc, která má smysl pro střední třídu, pro tu bohatší polovinu,“ navrhuje Prokop.
Domácnosti, které ze měsíčního příjmu neušetří ani 500 Kč (v %)
Domácnosti řazené do střední třídy jsou podle něj stále schopné měsíčně ušetřit z příjmu pět až patnáct tisíc korun a nemá smysl, aby jim stát posílal další peníze. „Těm má smysl dávat podporu jak legislativní, tak finanční s tím, aby si na další zimy, na dalších dvacet let, zefektivnily bydlení,“ doporučuje.
Prokop ale připomíná, že státní podporu Češi málo využívají, protože ji považují za stigma. „Příspěvek na bydlení by mohlo podle výzkumu pobírat patnáct, dvacet procent domácností a využívá ho asi čtyři, pět procent. Důchodci o tom často ani neví, pro rodiny s dětmi je velmi těžké o to požádat – teď se to zjednodušilo. Hodně to naráží na nízkou informovanost.“