Čím častěji jsou na internetu, tím jsou nešťastnější. Velká studie popsala stav 30 tisíc teenagerů

Průzkum provedený mezi necelými třiceti tisíci středoškoláky v Jižní Koreji odhalil souvislost mezi délkou času stráveného na internetu mimo výuku a duševním zdravím. Studie odhalila, že dospívající, kteří trávili více času na internetu, měli vyšší míru stresu a také častěji pociťovali smutek a měli sebevražedné myšlenky.

Výsledky vyšly tento týden v odborném časopise PLOS ONE a ukazují, že používání internetu v dospívání je spojeno s emocionálními a fyzickými problémy, ale zatím ještě není úplně jasné, jaké faktory v tom hrají zásadní roli.

Předchozí studie až doposud špatně rozlišovaly mezi jednotlivými typy používání internetu, což ztěžovalo interpretaci jejich výsledků – nový výzkum se pokusil toto omezení překonat.

Vědci analyzovali údaje od 29 811 středoškoláků ve věku 16 až 18 let, kteří v roce 2018 vyplnili Korejský průzkum rizikového chování mládeže – tento dotazník probíhal přes internetové rozhraní. K dispozici měli přitom autoři také informace o neakademickém používání internetu, duševním zdraví a obecných charakteristikách studentů.

Studenti ve studii popsali, že strávili na internetu pro jiné než školní účely v průměru více než tři hodiny denně. Internet nejvíce využívali žáci nižších ročníků, studentky a studenti s nízkým ekonomickým statusem a studenti s nízkými studijními výsledky a další skupiny.

Ti, kteří internet využívali méně, se podle autorů jevili v řadě ukazatelů lépe; i po kontrole všech dostupných demografických charakteristik uváděli lepší zdravotní stav, menší míru stresu, méně smutku a méně sebevražedných myšlenek než skupina, která internet využívala pro neškolní účely intenzivněji. 

Aktivní podpora

Přestože tato zjištění nemohou prokázat žádnou příčinnou souvislost mezi používáním internetu a duševním zdravím, autoři se domnívají, že ke snížení pocitů stresu a smutku u dospívajících je zapotřebí aktivní podpory. 

Významnou roli by mohly hrát programy, které podporují zdravé používání internetu, nahrazují používání internetu společenskými a fyzickými aktivitami a pomáhají dospívajícím udržovat dobré sociální vztahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 18 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 21 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...