Čím častěji jsou na internetu, tím jsou nešťastnější. Velká studie popsala stav 30 tisíc teenagerů

Průzkum provedený mezi necelými třiceti tisíci středoškoláky v Jižní Koreji odhalil souvislost mezi délkou času stráveného na internetu mimo výuku a duševním zdravím. Studie odhalila, že dospívající, kteří trávili více času na internetu, měli vyšší míru stresu a také častěji pociťovali smutek a měli sebevražedné myšlenky.

Výsledky vyšly tento týden v odborném časopise PLOS ONE a ukazují, že používání internetu v dospívání je spojeno s emocionálními a fyzickými problémy, ale zatím ještě není úplně jasné, jaké faktory v tom hrají zásadní roli.

Předchozí studie až doposud špatně rozlišovaly mezi jednotlivými typy používání internetu, což ztěžovalo interpretaci jejich výsledků – nový výzkum se pokusil toto omezení překonat.

Vědci analyzovali údaje od 29 811 středoškoláků ve věku 16 až 18 let, kteří v roce 2018 vyplnili Korejský průzkum rizikového chování mládeže – tento dotazník probíhal přes internetové rozhraní. K dispozici měli přitom autoři také informace o neakademickém používání internetu, duševním zdraví a obecných charakteristikách studentů.

Studenti ve studii popsali, že strávili na internetu pro jiné než školní účely v průměru více než tři hodiny denně. Internet nejvíce využívali žáci nižších ročníků, studentky a studenti s nízkým ekonomickým statusem a studenti s nízkými studijními výsledky a další skupiny.

Ti, kteří internet využívali méně, se podle autorů jevili v řadě ukazatelů lépe; i po kontrole všech dostupných demografických charakteristik uváděli lepší zdravotní stav, menší míru stresu, méně smutku a méně sebevražedných myšlenek než skupina, která internet využívala pro neškolní účely intenzivněji. 

Aktivní podpora

Přestože tato zjištění nemohou prokázat žádnou příčinnou souvislost mezi používáním internetu a duševním zdravím, autoři se domnívají, že ke snížení pocitů stresu a smutku u dospívajících je zapotřebí aktivní podpory. 

Významnou roli by mohly hrát programy, které podporují zdravé používání internetu, nahrazují používání internetu společenskými a fyzickými aktivitami a pomáhají dospívajícím udržovat dobré sociální vztahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 2 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 4 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 5 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 6 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.