Čím častěji jsou na internetu, tím jsou nešťastnější. Velká studie popsala stav 30 tisíc teenagerů

Průzkum provedený mezi necelými třiceti tisíci středoškoláky v Jižní Koreji odhalil souvislost mezi délkou času stráveného na internetu mimo výuku a duševním zdravím. Studie odhalila, že dospívající, kteří trávili více času na internetu, měli vyšší míru stresu a také častěji pociťovali smutek a měli sebevražedné myšlenky.

Výsledky vyšly tento týden v odborném časopise PLOS ONE a ukazují, že používání internetu v dospívání je spojeno s emocionálními a fyzickými problémy, ale zatím ještě není úplně jasné, jaké faktory v tom hrají zásadní roli.

Předchozí studie až doposud špatně rozlišovaly mezi jednotlivými typy používání internetu, což ztěžovalo interpretaci jejich výsledků – nový výzkum se pokusil toto omezení překonat.

Vědci analyzovali údaje od 29 811 středoškoláků ve věku 16 až 18 let, kteří v roce 2018 vyplnili Korejský průzkum rizikového chování mládeže – tento dotazník probíhal přes internetové rozhraní. K dispozici měli přitom autoři také informace o neakademickém používání internetu, duševním zdraví a obecných charakteristikách studentů.

Studenti ve studii popsali, že strávili na internetu pro jiné než školní účely v průměru více než tři hodiny denně. Internet nejvíce využívali žáci nižších ročníků, studentky a studenti s nízkým ekonomickým statusem a studenti s nízkými studijními výsledky a další skupiny.

Ti, kteří internet využívali méně, se podle autorů jevili v řadě ukazatelů lépe; i po kontrole všech dostupných demografických charakteristik uváděli lepší zdravotní stav, menší míru stresu, méně smutku a méně sebevražedných myšlenek než skupina, která internet využívala pro neškolní účely intenzivněji. 

Aktivní podpora

Přestože tato zjištění nemohou prokázat žádnou příčinnou souvislost mezi používáním internetu a duševním zdravím, autoři se domnívají, že ke snížení pocitů stresu a smutku u dospívajících je zapotřebí aktivní podpory. 

Významnou roli by mohly hrát programy, které podporují zdravé používání internetu, nahrazují používání internetu společenskými a fyzickými aktivitami a pomáhají dospívajícím udržovat dobré sociální vztahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 19 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 21 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...