Porodnost v Česku se podle dat porodnic ve velkých městech blíží nejslabší úrovni z druhé poloviny 90. let. V prvním letošním pololetí ubylo novorozenců ve srovnání s minulým rokem téměř o desetinu. Naopak je v republice více cizinců než kdy dříve. Jejich počet již překročil milion, což je především důsledkem ruské agrese, která vyhnala velké množství Ukrajinců. Na některých místech, kde je přírůstek obyvatel nejrychlejší, není připravena potřebná infrastruktura.
Že počet obyvatel České republiky roste jen díky migraci, se opakuje v pravidelných zprávách Českého statistického úřadu o stavu populace, ale teď je takový trend obzvláště výrazný. Cizinců je v Česku více, než bývalo, a naopak se rodí obzvláště málo dětí.
Loni zemřelo o 20 tisíc lidí víc, než se narodilo – a porodnost dál klesá. Česká televize oslovila porodnice v krajských městech, kde se rodí nejvíce dětí, a výsledkem jsou čísla podobná konci 90. let. Za šest měsíců se v krajských městech narodilo 21 189 dětí – o devět procent méně než loni, kdy počet porodů již také meziročně výrazně klesl. Vývoj směřuje k tomu, že se letos v celé republice a za celý rok narodí jen kolem 90 tisíc dětí, přičemž historickým minimem bylo 89 tisíc z roku 1999.
Pokles porodnosti je výraznější se vzdáleností od Prahy. Ve Zlíně, Olomouci nebo Ostravě poklesl počet novorozenců v prvním pololetí o 15 až 17 procent. Podle demografů není moc důvodů domnívat se, že se trend obrátí, spíše naopak. Do věku kolem třicítky přicházejí právě ony slabé ročníky z 90. let.
„Myslím, že nejnižší počet osob narozených v Česku bude kolem roku 2030 až 2032. Bude to kopírovat nejslabší generace,“ odhadl demograf Ondřej Nývl z Vysoké školy ekonomické. Míní, že by mohl počet dětí narozených za rok klesnout až na úroveň 80 tisíc.
Pokles počtu narozených dětí představuje dlouhodobý problém pro stát a firmy. Bude chybět pracovní síla a daňoví poplatníci. Naopak bude přibývat důchodců. V době, kdy budou dnešní novorozenci přicházet na pracovní trh, budou z něj odcházet ročníky, které byly dvakrát silnější – rodilo se přes 180 tisíc dětí ročně.
Vláda tvrdí, že se snaží rodiny podporovat, ačkoli opatření jako zrušení školkovného by mohla naznačovat opak. „Když se podíváme na možnosti, které měli naši rodiče nebo prarodiče, tak teď je podpora pro rodiče ze strany státu, ze strany společnosti mnohem širší. Je potřeba udělat ještě kroky, které pomohou rodičům zvládat situaci a lépe nést náklady na výchovu a vzdělání dětí,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Cizinců je v Česku přes milion
Prozatím ale musí stát sázet hlavně na cizince, kteří demografickou situaci zachraňují. Ministerstvo vnitra ve středu informovalo, že počet cizinců žijících v Česku poprvé překročil milion. Konkrétně ke konci loňského roku úřady evidovaly na území České republiky 1 116 154 cizinců s legálním pobytem povoleným na více než 90 dní. Z toho zhruba 30 procent pobývalo v Česku trvale, 31 procent přechodně a dalších 39 procent získalo dočasnou ochranu. Meziročně přibylo cizinců o 69 procent. Je to zejména důsledek ruské války proti Ukrajině.
Jsou místa, kde je cizinců ještě podstatně více než v celorepublikovém průměru. Například v Tachově je to už každý třetí – to kvůli podnikům v průmyslové zóně u dálnice D5, které jsou na zahraniční pracovní síle závislé.
Ukazuje se však, že na přírůstek obyvatel není město připraveno, například v zubních ordinacích. „Je nás tady stále jen osm stomatologů a práce je víc,“ řekl jeden z tachovských zubařů Zdeněk Brachtel. Totéž platí o dětské pohotovosti, kde podle ředitele tachovské polikliniky Petra Tuháčka stoupl loni počet ošetřených dětí na dvojnásobek oproti dřívějšímu standardu, a roste dál. „Je to obrovsky rychlý nárůst, který současný systém bude těžko zvládat,“ varoval Tuháček.
Tachovská radnice dlouhodobě usiluje o znovuzavedení institutu přechodného pobytu cizinců. Tvrdí, že bez něj nemá dostatečný přehled o situaci. Ministerstvo vnitra to ale odmítá. Argumentuje evropským právem na volný pohyb osob.
