Opozice strana 2 z 5

K sedmatřiceti návrhům na podporu českého hospodářství se už vyjádřila všechna ministerstva. Opatření doporučila Národní ekonomická rada vlády. Teď čeká, kolik z nich získá podporu všech vládních stran. Jejich definitivní seznam by mohl být hotový do několika týdnů.

Rusko pořádá od pátku do neděle hlasování, které režim nazývá prezidentskými volbami. O volby ale vzhledem k absenci skutečné opozice nejde. I tak ale toto inscenované představení doprovází nátlak na voliče a čekají se manipulace a podvody, neboť šéf Kremlu musí „vyhrát“ dostatečně výrazným způsobem. Jde totiž o rituál, jehož opakování udržuje iluzi demokratičnosti a na základě jehož „správných“ výsledků může Vladimir Putin tvrdit, že je legitimním vládcem země. Kromě toho se tak testuje i loajálnost úřadů a dalších mocenských hráčů, kteří mají žádoucí výsledek zajistit, shodují se odborníci na ruskou politiku.

Ve Frýdku-Místku se rozpadla koalice hnutí Naše Město F-M a hnutí ANO, která ve 44členném zastupitelstvu měla převahu 24 hlasů. Z rady města byli odvoláni zástupci hnutí ANO. Návrh na změnu ve vedení města podal primátor Petr Korč (Naše Město F-M). Naše Město F-M, které v roce 2022 vyhrálo komunální volby, se spojilo s uskupením SPOLU, dohromady ale mají 18 hlasů, tedy o čtyři méně, než je nadpoloviční většina. Ve městě tak vznikla menšinová vláda. Opozice kritizovala, že se koalice bude muset opřít o hlasy SPD.

Zastupitelé města Brna v úterý schválili prodej pozemků minimálně za 154 milionů korun, další desítky nemovitostí město k prodeji výhledově chystá. Podle vedení Brna jde o pozemky a domy, které krajské město nepotřebuje, případně pro něj nebudou v budoucnu mít žádnou hodnotu. Opozice s prodejem části majetku nesouhlasí, zejména pokud jde o bytové domy. Většinu nemovitostí ze seznamu zbytného majetku chce město prodávat transparentně, tedy formou veřejné dražby.

Prezident Petr Pavel chce najít prostor pro společné jednání vlády a opozice o reformě penzí. Považuje ji za zásadní. O podobě schůzky se jedná, termín zatím není stanoven. Po úterním jednání hlavy státu s politiky opozičního hnutí ANO to řekla prezidentova mluvčí Eva Hromádková. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové prezident přislíbil, že se pokusí požádat premiéra Petra Fialu (ODS), aby vláda zatím o návrhu důchodové novely s reformními úpravami nejednala a nejdřív ještě hledala shodu s opozicí.

Alexej Navalnyj svými nápady dokázal inspirovat miliony lidí, neustále experimentoval, i když mu to ruské úřady znesnadňovaly, řekla v Evropském parlamentu vdova po zavražděném opozičníkovi Julija Navalná. Prohlásila, že Vladimir Putin je „krvavá zrůda“, šéfuje zločinecké organizaci a sankce nebo rezoluce ho neporazí. Navalnyj bude pohřben na Borisovském hřbitově na jižním okraji Moskvy, poslední rozloučení se uskuteční v pátek.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov prohlásil, že ruský opozičník Alexej Navalnyj zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem přirozenou smrtí. Navalného rodina a spolupracovníci přičítají vinu za jeho smrt šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi. Sedmačtyřicetiletý Navalnyj zemřel 16. února, jeho tělo vydaly ruské úřady rodině až tuto sobotu.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Julija Navalná po smrti svého manžela vystoupila z pozadí událostí a v internetovém projevu vyzvala Rusy k činům. Se svým mužem dlouhodobě sdílela odpor k režimu Vladimira Putina a podílela se na chodu Fondu boje proti korupci. Její charakter se naplno projevil, když Navalnyj čelil otravě nervově paralytickou látkou novičok v roce 2020. Tehdy dokázala vyburcovat zájem mezinárodní veřejnosti a dostat ho na léčení do Německa. Její postavení v ruské opozici však přináší řadu otázek.

Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice, proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti, okomentoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zprávu o smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězeňském táboře. Kritické reakce na adresu režimu ruského diktátora Vladimira Putina přicházejí i ze světa. Za smrt Navalného je zodpovědný Putin, prohlásil například americký prezident Joe Biden.

Po sobotním celostátním sněmu je jedinou novou tváří ve vedení nejsilnějšího parlamentního uskupení. Novým místopředsedou opozičního hnutí ANO byl zvolen poslanec Robert Králíček. Doplnil tak další řadové místopředsedy Richarda Brabce, Alenu Schillerovou a Radka Vondráčka. V Interview ČT 24 hovořil Králíček o stylu vedení strany Andrejem Babišem či o tom, zda je reálná koaliční spolupráce s SPD.

Víc než čtvrt roku bez ústních interpelací ve sněmovně. Pravidelné dotazy na členy vlády, které jsou obvykle součástí řádné schůze, se naposledy uskutečnily koncem října. Opozice z toho viní koalici, ta zase opozici. Nejbližší řádná schůze, na které by interpelace mohly být, se chystá na konec února.

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

Slovenská sněmovna schválila značné změny v trestním právu včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury. Vládní koalice prosadila až na výjimky snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích lhůt některých trestných činů. Poslanci absolvovali zhruba čtyři sta hlasování v souvislosti s pozměňovacími návrhy, které předložili hlavně opoziční poslanci. Vláda téměř všechny návrhy odmítla. Chystané změny v justici kritizovaly i evropské instituce. Ve slovenských městech ve čtvrtek pokračovaly protivládní protesty.

Přímo před budovu parlamentu svolala slovenská opozice další z demonstrací proti návrhu vlády premiéra Roberta Fica na výrazné změny v trestním právu. Reforma má snížit trestní sazby za korupci či hospodářskou kriminalitu, dále zkrátit promlčecí lhůty trestních činů či zrušit elitní útvar prokuratury (ÚSP). Návrh kritizuje slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a evropské instituce.

Po triumfu v bleskové válce o Náhorní Karabach se v Ázerbájdžánu konají předčasné prezidentské volby. Podle expertů je výsledek jasnější než kdy dřív, protože vládci Ilhamu Alijevovi po dobytí separatistického regionu vzrostla popularita. V kavkazské zemi nyní sílí protizápadní rétorika, která ji žene do náruče Ruska. Baku má silného spojence i v Turecku a v Izraeli, jejichž zbraňové dodávky mu pomohly k vítězství nad arménskými separatisty. Přes sílící represe vůči kritikům režimu prohlubuje spolupráci s Alijevem rovněž Evropa, která potřebuje ázerbájdžánské dodávky ropy a plynu, aby se vymanila ze závislosti na Rusku. Volby, v nichž Alijev nemá reálného protikandidáta, mohou podle některých expertů vést i k odchodu země z Rady Evropy, jež porušování lidských práv v zemi kritizuje.

O umístění a vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu bude podle sněmovny rozhodovat jen vláda. Poslanci v úterý odmítli podmínit realizaci rozhodnutí kabinetu souhlasem obou parlamentních komor, což chtěl v souladu s původním vládním návrhem Senát. Prosadili tak znovu svou loňskou verzi zákona, který nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. K samotnému projednávání návrhu se dolní komora dostala až po více než třech hodinách od začátku řádné schůze. Opozice neúspěšně prosazovala dvě desítky změn jejího programu. Poslanci rovněž schválili novely týkající se pracovní doby dobrovolných hasičů či pokut za přetížené kamiony.

Korespondenční volbou pro Čechy v zahraničí se začaly zabývat sněmovní výbory a už jsou na stole její první úpravy. Koalice chce záměr prosadit, aby krajanům ulehčila hlasování. Opozice je proti a mluví o porušení ústavních principů.

Parlamentní obstrukce nemůže mít podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy podobu destrukce. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v reakci na rozhodnutí soudu o snížení valorizace penzí. Stížnost proti ní podalo hnutí ANO, které ale neuspělo. Baxa taky řekl, že ho zaskočila razance nenávistných projevů, které na svoji adresu od lidí dostal.

Ve třicítce slovenských měst se ve čtvrtek v podvečer znovu konaly protivládní demonstrace. Protestující odmítají chystané změny v trestním právu, které kritizovaly i evropské instituce včetně Evropského parlamentu. V Bratislavě, kde protesty začaly už na začátku prosince, lidé znovu zaplnili velké náměstí v centru města. Potlesku se dostalo rodičům zavražděného novináře Jána Kuciaka, kteří se protestu účastnili.

Koalice oživuje debatu o možném zrychlení jednání sněmovny a omezení opozičních obstrukcí. Vede ji k tomu mimo jiné neobvykle dlouhá diskuse kolem korespondenční volby. Namísto úpravy jednacího řádu ale zvažuje prosazení takzvaného autonomního usnesení, které by nová pravidla nastavilo.

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole projednávání podpořila koaliční návrh, který má umožnit korespondenční hlasování při volbách pro Čechy žijící v zahraničí. Vládnímu táboru se to zdařilo až šestý jednací den kvůli tomu, že schvalování novely blokovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich návrh na zamítnutí novely nebo vrácení předkladatelům k přepracování dolní komora vládní většinou odmítla.

Poslanecká sněmovna debatovala o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině do středeční půlnoci, jednání během dne pokračovalo opakovanými opozičními výtkami. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) poslancům řekl, že navrhovaná korespondenční volba nebude v cizině možná ve válečných oblastech. Schůze bude pokračovat ve čtvrtek od 9:00. Úvodní kolo debaty patrně skončí během téhož dne – sněmovna stanovila na návrh vládního tábora pevný termín pro hlasování na čtvrtečních 15:00, čímž by završila první čtení.