Opozice strana 3 z 5

Členské základny většiny sněmovních stran a hnutí oslabují. Všech sedm subjektů zastoupených v dolní komoře dohromady nemá ani padesát tisíc členů. O něco lépe jsou na tom opoziční hnutí, mírný nárůst pozorují i Piráti.

Spojené státy uznaly venezuelského opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutiu za vítěze sporných nedělních prezidentských voleb. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena existuje o jeho vítězství dostatek důkazů. Opozičníka následně uznaly i Argentina, Uruguay, Kostarika a Ekvádor. Zahraniční tlak na venezuelský režim tak dál sílí. Brazílie, Mexiko a Kolumbie vyzvaly Caracas, aby zveřejnil podrobné výsledky. Volební komise tvrdí, že nejvíc hlasů získal autoritářský vůdce země Nicolás Maduro. Opozice na sobotu svolala další protesty.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.

Moravia Steel má zájem o rychlé převzetí celé druhovýroby v Liberty Ostrava. Apeluje na její zaměstnance, aby zatím nepodávali výpovědi. Podle ministrů, kteří jednali se společností Moravia Steel, jejímž klíčovým podnikem jsou Třinecké železárny, je zachování druhovýroby v Liberty a podstatné části pracovních míst hlavním cílem. Podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou i strategické plány pro prvovýrobu. Vláda by mohla na Liberty rozšířit program, ve kterém by se měla v Třineckých železárnách vyrábět takzvaná zelená ocel.

Spotřebitelé mohou od začátku července podávat hromadné žaloby. Poškozené ale zatím v Česku nemá kdo zastupovat. Jako žalobce se zatím přihlásila jen jedna nezisková organizace, která teď prochází schvalovacím procesem. Lidé ale mohou požádat o pomoc i evropské zástupce. Hlavní výhodou je, že na rozdíl od klasické žaloby nemusí hradit žádné poplatky.

Vládu tento týden čeká poslední jednání před letní pauzou. Pak se kabinet sejde až ve druhé polovině srpna. Koalice má přitom ještě do konce roku řadu plánů, chce dokončit projednávání důchodové reformy nebo prosadit změnu systému dávek. Za prioritu považuje také dojednání korespondenční volby. Zatímco o penzijním systému už jedná sněmovna, sjednocení dávek teprve čeká na debatu uvnitř kabinetu. Na řadě změn se vláda neshodne s opozicí, což může jejich prosazování výrazně prodloužit.

Znojemský zastupitel Bert Bartas (Znojmáci) odmítl tvrzení koaličních partnerů z hnutí ANO, že mu někdo učinil korupční nabídku, aby odešel z koalice. Domnívá se, že jeho jméno koaliční politici zneužili. Znojemská starostka Ivana Solařová (ANO) to odmítla komentovat. Nyní je to v rukou policie, uvedla. Koalici ve Znojmě utvořilo po volbách vítězné ANO s SPD a Znojmáky, v opozici skončily ODS, KDU-ČSL, Pro Znojmo a Naše Znojmo.

ANO tvrdí, že lidé spojení se znojemskou opozicí nabídli koaličnímu zastupiteli za SPD Květoslavu Svobodovi půl milionu korun, aby odešel z koalice. Svoboda uvedl, že nabídku dostal, ale odmítl ji. Plánuje se také obrátit na policii. Podle ANO dostal korupční nabídky i koaliční zastupitel Bert Bartas (Znojmáci), ten to ale odmítl komentovat. Předseda místního sdružení ODS Znojmo František Koudela, který má být novým starostou, uvedl, že nabídka úplatku je pro něj novou informací.

Proti agresi na Ukrajině a politice ruského vládce Vladimira Putina je podle dlouhodobých průzkumů zhruba pětina Rusů. O jejich hlasy bude v zářijových místních volbách usilovat nová protiválečná a prozápadní koalice Občanské iniciativy a vznikající strany Úsvit. V jejím čele stojí Jekatěrina Duncovová, která se chtěla postavit Putinovi. Úřady jí to však kvůli údajným formálním chybám nepovolily. Opozice varuje, že regionální hlasování bude nejspíš opět zmanipulované.

Výrazně přibylo lidí, kteří čerpají předčasný důchod. V letošním prvním čtvrtletí jejich počet stoupl o třináct a půl tisíce. Většinou jde o ty, kdo využili možnost požádat o předčasnou penzi ještě za starých podmínek. Teď už jsou pravidla přísnější a zájem tak opadá.

Snaha obnovit přímý dialog se Spojenými státy na straně jedné a ruské lodě kotvící v přístavu nedaleko Caracasu na straně druhé. Venezuela a její autoritářský prezident se připravují na volby, které proběhnou na konci července. Prezident Nicolás Maduro, který se uchází o třetí zvolení, ale vítězství nemá jisté. Nemalé šance dávají průzkumy lídrovi opozice. Tu ale venezuelský režim dosud vždy dokázal potlačit.

V Bělorusku propustili z vězení opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Naša Niva. Zprávy o jeho propuštění přišly den poté, co autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko podle státní agentury Belta podepsal zákon o amnestii a zmínil propuštění některých vážně nemocných politických vězňů. Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v zemi je přes 1400 lidí vězněných z politických důvodů.

V Polsku by se mohl částečně obnovit nedělní prodej. Už šest let musí až na výjimky zůstávat tamní prodejny poslední den v týdnu zavřené. Zákon přijatý minulou konzervativní vládou chce ta současná zmírnit. O nedělích by si lidé mohli nakoupit dvakrát za měsíc. Proti jsou odbory, možnou změnu ale vítají zaměstnavatelé.

Zástupci hnutí STAN, Pirátů i KDU-ČSL chtějí zmírnit parametry důchodové reformy. Souhlasí s nutností zvyšovat věk odchodu do penze, ale pomaleji, než plánoval původní vládní návrh. Argumentují analýzou České demografické společnosti, podle které by i budoucí generace měly v penzi strávit zhruba čtvrtinu života. Opozice navýšení věku pro odchod do důchodu odmítá.

Vládní strany se neshodnou na případném zavedení výpovědí bez udání důvodu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) poslanci návrh i tak předloží ve sněmovně. Pravděpodobně ale podporu nezíská. Kromě některých vládních stran totiž výpovědi bez udání důvodu odmítá i opozice. ODS a TOP 09 chtějí úpravu připojit k další novele zákoníku práce, kterou kabinet ještě neprojednal.

Opozice vyzývá vládu, aby co nejdříve zveřejnila detaily podpory pro americkou firmu onsemi, která chce v Rožnově pod Radhoštěm rozšířit výrobu čipů. Má jít o největší zahraniční investici v historii České republiky. Státní pobídka má být v řádu miliard korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu věří, že se peníze do státního rozpočtu vrátí.

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.

Politická scéna v Česku je stále rozbitá, 21 mandátů, které v Evropském parlamentu připadají České republice, si rozebralo hned sedm uskupení, z toho navíc čtyři koalice. Upozorňují na to povolební komentáře na českých webech. Podle některých je jednoznačným poraženým evropských voleb v České republice vládní koalice, především její starostensko-pirátské křídlo. Naopak ANO generálka na bitvu o sněmovnu na podzim příštího roku jednoznačně vyšla, individuálními vítězi jsou lídryně kandidátky Stačilo! komunistka Kateřina Konečná a společná jednička Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek, míní komentáře.

Kreml opět přitvrdil vůči opozičním hlasům v zemi. Podle nové legislativy musí poslanci a zastupitelé, kteří dostali nálepku „zahraniční agent“, do 180 dnů tento status změnit, jinak nemohou v ruské politice pokračovat. Ve volbách už také nesmí kandidovat.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Sněmovna se opět nedostala k závěru úvodní debaty o sporné vládní reformě penzí. Poslanci o ní zatím jednali celkem 23 hodin čistého času, z nich třináct hodin ve středu, kdy jednací den skončil stejně jako v úterý na základě dohody klubů ve 23 hodin. Vystoupit chce ještě 25 poslanců, dopoledne jich byly až čtyři desítky. Diskuse bude pokračovat ve čtvrtek ráno. Nejpozději večer by mohlo první čtení vládní důchodové novely skončit.

Sněmovní debata o penzijní reformě je zatím kultivovaná, shodli se v Událostech, komentářích předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jakub Michálek (Piráti) a místopředseda poslaneckého klubu ANO a člen výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka. Opoziční poslanec přesto vládní reformu penzí kritizuje. Juchelka řekl, že se řeší změny jen u výdajové stránky důchodů, je prý třeba najít nové způsoby, jak dostat do státní kasy více peněz na penze. Máme zvyšovat daně, ptal se Michálek. Podle něj to byla právě vláda ANO, která výrazně snížila daň z příjmů.

Pražský městský soud zrušil usnesení, kterým Poslanecká sněmovna v květnu loňského roku odvolala Daniela Köppla z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli střetu zájmů. Podle správního senátu poslanci pořádně nezdůvodnili, proč zamítli argumenty odvolaného. Soud zároveň uvedl, že je oprávněn v daném případě usnesení sněmovny přezkoumávat, protože odvolávání Köppla bylo správním rozhodnutím. Verdikt je pravomocný, lze proti němu ale ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.