Opozice strana 3 z 5

Slovenská vláda podle premiéra Roberta Fica (Smer) přijme „preventivní opatření“ kvůli údajným snahám sesadit kabinet, ze kterých ministerský předseda opět obvinil opozici a nevládní sektor. Na čtvrtek svolal bezpečnostní radu státu. Fico v úterý před poslanci přednesl utajovanou zprávu civilní tajné služby SIS o hrozící destabilizaci země ze strany opozice. Její politici mají obsah zprávy za bludy a práci SIS přirovnali k činnosti československé StB. Strana Svoboda a Solidarita (SaS) označila zprávu za zneužití SIS k politickému boji a podala trestní oznámení.

Skupina poslankyň převážně z vládních stran navrhuje změnou jednacího řádu stanovit maximální doby pro vystoupení ve sněmovně. Chtějí efektivnější fungování dolní komory tak, aby netrpěly rodiny členů sněmovny. Nejde o počet hodin a délku pracovní doby, ale o předvídatelnost, řekla v Událostech, komentářích poslankyně Lucie Potůčková (STAN). Změna jednacího řádu nepomůže, pokud spolu nebudeme konstruktivně komunikovat, reagovala opoziční poslankyně Taťána Malá (ANO).

Slovenská sněmovna v úterý předčasně a bez hlasování ukončila jednání o návrhu odvolat vládu Roberta Fica (Smer). Opozice kvůli utajenému režimu schůze návrh odvolala. Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka předtím návrh na schůzi vysvětloval slovy, že vláda prý nezlepšila kvalitu života obyvatel a její politici připustili možnost odchodu Slovenska z EU. Fico naopak tvrdí, že opozice kritizuje nedostatky, ke kterým sama přispěla. Neveřejnost rozpravy opozice už dříve během dne označila za ostudu, která nemá obdoby v historii slovenské sněmovny. Opozice chce vyvolat nové jednání o odvolání vlády, to ale Fico odmítá.

Opozice považuje rozpočet na letošní rok za nerealisticky sestavený a míní, že ho bude nutné předělat. Vláda podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale nebude muset zákon o státním rozpočtu měnit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Kabinet letos počítá se schodkem 241 miliard, zhruba o třicet miliard nižším než byl loňský deficit.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) obvinil opozici, že chystá státní převrat. Pohrozil také Kyjevu, že bude vetovat finanční pomoc Evropské unie Ukrajině, která se skoro tři roky brání Rusku. Fico to uvedl v příspěvku na Facebooku, který zveřejnil v sobotu pozdě večer.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Interview ČT24 mimo jiné řekla, že další zvýšení výdajů na obranu ze dvou až na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně by modernizaci české armády hodně pomohlo. Zároveň ale prý „zůstává nohama na zemi“, pokud jde o nedávná slova nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa o pětiprocentních výdajích na obranu. „Už vidím to nadšení opozice, koalice, ministra financí, všech – že by nám dávali 420 miliard. To se prostě nestane,“ konstatovala.

Pokud by prošel koaliční návrh na růst platů ústavních činitelů o téměř sedm procent, soudcům by platy reálně klesly, míní prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. Přesto by výpočet výdělků politiků od těch soudcovských neodděloval. Jiní hosté ve vysílání ČT24 naopak o této možnosti hovořili. Politický analytik Lukáš Jelínek se například domnívá, že některý z návrhů navzdory „povinnému obstrukčnímu kolečku“ opozice nakonec projde.

Britský premiér Keir Starmer letos poprvé odpovídal na otázky poslanců během tradičních interpelací. Poslanci se jej hlavně ptali na otázky ohledně více než deset let starého případu pákistánských gangů, které páchaly sexuální násilí na anglických dívkách. Vláda se s opozicí přela o to, zda byly případy dostatečně vyšetřeny, či zda je má policie znovu otevřít.

Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) si myslí, že tento rok, v němž se blíží podzimní sněmovní volby, už neprojdou úplně nové zákony. „Bude muset projít další fáze změn v oblasti energetiky, abychom byli schopni rychleji přecházet k plynovým zdrojům,“ myslí si. Podle něj totiž nelze odstraňovat uhelné zdroje, pokud za ně nemáme náhradu. „Myslím, že si to začíná uvědomovat už i vláda,“ sdělil v pátečním Interview ČT24.

Svět vkročil do roku 2025. Česko v něm čekají na podzim sněmovní volby, hned zkraje roku je například naplánována inaugurace Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA. Bude jím už podruhé. O domácích i zahraničních otázkách debatovali ve speciálním formátu Událostí, komentářů ve čtvrtek večer zástupci vládních stran i opozičních uskupení. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Matěj Ondřej Havel (TOP 09), Eduard Hulicius (KDU-ČSL), Aleš Juchelka (ANO), David Smoljak (STAN), Zdeněk Hřib (Piráti) a Radek Koten (SPD).

Koaliční politici ocenili pozitivní ráz a obsah novoročního projevu prezidenta Petra Pavla. Považují ho za důstojný, státnický a spojující. Opozičním politikům v projevu chyběla kritika vlády, někteří kritizovali i důraz na zavedení eura.

Premiér Petr Fiala (ODS) svými slovy ve vánočním projevu o prodavačích strachu mínil opozici, shodli se místopředsedové ANO Karel Havlíček a SPD Radim Fiala. Vůči označení se ohradili, Petr Fiala tak podle nich označuje lidi, kteří jen popisují realitu. Lídři vládních stran oceňují naopak projev jako věcný či realistický.

Platy politiků by mohly do budoucna meziročně růst nejvýše o pět procent, navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platová novela je ve sněmovně před schvalováním. Poslanci podpořili i návrh vládní koalice, podle kterého se digitalizace služeb státu zřejmě odkládá o dva roky na rok 2027. Důvodem je, aby se úřady stačily na vše připravit. Na začátku jednání zákonodárci minutou ticha uctili oběti loňské střelby na filozofické fakultě v Praze. Sněmovna se znovu sejde až v lednu.

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Ani teploty pod bodem mrazu neodradily stoupence gruzínské opozice od protestů proti vládnoucí straně Gruzínský sen. Po předchozích brutálních zásazích policie se do čela protestů nově postavila nečekaná skupina – senioři. Obviňují vládu, že se kavkazskou republiku snaží plně ovládnout a přivádí ji stále těsněji k Rusku. Příští týden má kandidát vládnoucí strany Michail Kavelašvili převzít prezidentský úřad. Stoupenci opozice za rostoucí mocí Gruzínského snu vidí Rusko. Lidé v ulicích jsou přesvědčeni, že říjnové parlamentní volby byly zmanipulované a novou vládní většinu neuznávají.

Starosta gruzínské metropole se kvůli obavám z násilností rozhodl odložit rozsvícení vánočního stromu plánované na sobotu. Informuje o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Protivládní protesty v Tbilisi zesílily poté, co volitelé vybrali za novou hlavu státu kandidáta vládní strany Gruzínský sen a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Čtyři nejsilnější opoziční strany mezitím vyzvaly EU k zavedení sankcí proti miliardářovi Bidzinu Ivanišvilimu a jeho nejbližším spolupracovníkům, kteří se podílejí na represích, píše server Gruzija online.

Platy politiků a dalších ústavních činitelů by mohly po lednovém zvýšení o sedm procent od roku 2026 vyrůst o dalších víc než třináct procent. Podle dat ministerstva financí to spočítala Česká televize. Stane se tak v případě, že parlament schválí příslušný vládní návrh. Koalice prosazuje, aby se platová základna zmíněné skupiny v budoucnu znovu odvíjela od trojnásobku průměrné mzdy.

V pátek to byl přesně rok, co začal v Polsku vládnout kabinet Donalda Tuska. Velký návrat tohoto politika se ovšem neobešel bez kontroverzí. Záhy přistoupil k převzetí moci nad státními médii a voličům slíbil zúčtovat s předchozí vládou strany Právo a spravedlnost (PiS). Řadu svých tehdejších závazků ale dosud nesplnil.

Už v sobotu bude gruzínský sbor volitelů vybírat nového prezidenta. Očekává se, že se jím stane kandidát vládní strany Gruzínský sen Michail Kavelašvili. Ta v posledních týdnech čelí masovým protestům kvůli tomu, že přerušila přístupová jednání země s Evropskou unií. Lidé se v ulicích gruzínských měst sešli i v pátek, již šestnáctou noc v řadě. Potírání demonstrantů i perzekuci prozápadní opozice ze strany úřadů provázejí násilnosti.

Předseda jihokorejské vládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prezident Jun Sok-jol nejeví ochotu odstoupit za to, že se v zemi pokusil zavést stanné právo, a musí být okamžitě odvolán. PPP se přitom ještě před pár dny v parlamentu postavila za prezidenta. Nové hlasování se má konat v sobotu. Jihokorejský parlament také souhlasil s odvoláním ministra spravedlnosti a šéfa národní policejní agentury.

Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v středečním druhém čtením čtyři desítky úprav. Debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro šestnáct hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.

Poslanci se v úterý sešli k dalšímu projednávání vládní novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Předloha je ve druhém čtení. Už nyní je jisté, že bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Program schůze se povedlo schválit až po téměř pěti hodinách. Večer pak sněmovna omezila řečnickou dobu pro debatu, což prosadil zhruba 8,5 hodiny po zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.

Syrský režim autoritáře Bašára Asada padl, moc v zemi po vstupu do Damašku převzali vzbouřenci. Premiér Muhammad Ghazí Džalálí oznámil, že je připraven na předání moci. Rebelové pracují na ustavení přechodného vládního orgánu. Asad podle tvrzení ruských médií dorazil do Moskvy, předtím se spekulovalo, že je po smrti.

Slovenská vláda chce zvláštním zákonem přinutit lékaře, kteří hromadně podali výpovědi kvůli sporu se státem mimo jiné o platy, aby zůstali pracovat v nemocnicích. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) na své nedělní schůzi schválil návrh, který rovněž předpokládá, že za odepření povinnosti vykonávat zdravotní péči během vyhlášené mimořádné situace bude zdravotníkům hrozit trestní stíhání.