Opozice strana 3 z 5

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů, stížnost směřovala na zkrácení mimořádné valorizace důchodů. Výrok oznámil předseda soudu Josef Baxa, odůvodnění četl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, který po opakovaných poradách ústavních soudců nahradil původního zpravodaje Jan Svatoně. Sněmovnu soudu zaplnili novináři a veřejnost, zejména důchodci. Po oznámení výroku zazněl v sále výkřik „Hanba!“

Ústavní soud ve středu zamítl návrh poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů. Podle ústavního soudce a zpravodaje ve věci valorizace penzí Vojtěcha Šimíčka byla na plénu největší shoda v tom, že opozice měla k debatě dostatek prostoru. Soud podle něj nezpochybnil právo politické menšiny bránit vládě, aby prosadila něco, s čím opozice nesouhlasí. Nemůže si ale stěžovat, že byla „pošlapána“ její práva a nemohla vyjádřit své názory, když veškerou energii ve sněmovně vynaložila na obstrukce. Navíc nešlo o obsáhlý kodex, který by si zasloužil měsíce projednávání, řekl v pořadu Interview ČT24.

Sněmovna ve středu hodinu po půlnoci přerušila debatu o korespondenční volbě, o níž jednala zatím zhruba 43,5 hodiny čistého času. V jednání bude pokračovat ve středu v devět ráno. Opozice se stále snaží zabránit projednání novely, která by umožnila českým občanům žijícím v zahraničí volit korespondenčně. Část úterního jednání poznamenal spor, který vznikl, když koalice prosadila kromě stanovení časového limitu i omezení počtu vystoupení, do čehož chtěla počítat i faktické poznámky. Když se nakonec takového úmyslu vzdala, vystoupili s dlouhými projevy opoziční politici, kteří využili přednostního práva. Dlouho mluvil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, ale také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten odmítl, že by případné zavedení volby poštou dalo lidem žijícím v zahraničí větší práva než voličům v tuzemsku.

Asi dvacet příbuzných rukojmí držených palestinskými teroristy v Gaze vtrhlo na pondělní zasedání parlamentního výboru v Jeruzalémě. Skupina v Knesetu požadovala, aby poslanci dělali víc pro osvobození Izraelců. Hamás při říjnovém útoku unesl do Gazy 253 lidí, část se dostala na svobodu díky dočasnému klidu zbraní zprostředkovaném Katarem. Deník The Jerusalem Post napsal, že Kneset by se měl zabývat návrhem na vyslovení nedůvěry vládě, který podala opozice právě kvůli rukojmím.

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v parlamentním projevu ostře kritizovala současnou vládní koalici za její pokusy o změny v justici včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Navrhované změny v trestním právu umožní ukládat podmíněné tresty i za nejzávažnější případy ekonomické kriminality, varovala zákonodárce Čaputová. Argumenty vlády na jednání sněmovny o změnách ve zrychleném řízení podle ní neobstojí. Podle premiéra Roberta Fica Čaputová nevystoupila v parlamentu jako hlava státu, ale jako mluvčí opozice. V řadě slovenských měst se navečer konaly další protivládní protesty.

Sněmovna od středečního rána v úvodní debatě řešila sporný koaliční návrh na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se protáhla do půlnoci, poté byla schůze přerušena. Zákonodárci budou znovu jednat ve čtvrtek od devíti hodin ráno. Opozičnímu hnutí ANO, které proti novele tvrdě vystupuje, se večer nepodařilo prosadit návrh na přerušení debaty o předloze do konce letošního roku. Do sálu stačil dorazit dostatečný počet zákonodárců koaliční většiny na to, aby tento procedurální návrh neprošel.

V loňském roce bylo v Rusku na seznam zahraničních agentů zařazeno skoro 230 lidí, médií nebo organizací. Tímto hanlivým názvem ruské úřady označují všechny, kdo jsou podle nich pod zahraničním vlivem. Celkem jde už o 742 subjektů. Kreml tak cíleně umlčuje svoje kritiky.

Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová a její spojenci ohlásili triumf v parlamentních volbách. Opoziční Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) hlasování bojkotovala kvůli údajným volebním podvodům i autoritářským tendencím šéfky kabinetu, jež se drží u moci od roku 2009. Lidskoprávní aktivisté Vadžídové vyčítají zatýkání politických odpůrců a omezování občanských svobod. Naopak chválu si vysloužila přijetím milionu běženců z řad myanmarských Rohingů a vyvedením Bangladéše z extrémní chudoby.

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.

Už za pár dní matkám či otcům novorozenců vznikne nárok na vyšší rodičovský příspěvek. Do konce roku jde o 300 tisíc korun, od prvního ledna částka o padesát tisíc vzroste. Opozici ale vadí, že na zvýšenou částku budou mít nárok pouze rodiče dětí narozených v roce 2024. Ostrou hranici vidí jako diskriminaci a zvažuje další podání k Ústavnímu soudu.

Stát od ledna znovu zvýší důchody – tentokrát všem stejně. Penzisté budou dostávat 360 korun měsíčně navíc, průměrný důchod tak přesáhne 20 600 korun. Obě opoziční hnutí ve sněmovně předložila návrhy na další růst, protože valorizaci považují za nedostatečnou. Vláda argumentuje tím, že víc si zadlužená země nemůže dovolit.

Vláda od Nového roku ponechá životní a existenční minimum na současné úrovni. Naposledy kabinet obě částky zvýšil letos v lednu zhruba o pět procent. Další navýšení podle ministerstva práce a sociálních věcí závisí na růstu inflace, opozice se ale zasazuje i o zohlednění té očekávané.

Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj na sociální síti X ujistil své podporovatele, že je v pořádku, a potvrdil, že ho ruské úřady přesunuly do trestanecké kolonie za polárním kruhem. O jednom z největších ruských kritiků Kremlu neměli jeho spolupracovníci zprávy od začátku prosince, v pondělí se jim však podařilo spojit skrze Navalného právníka.

Opozice svolala na pondělí další protest proti výsledku voleb do parlamentu i do městských rad včetně té bělehradské, které považuje za zfalšované. Protesty se konají každý den, v neděli poprvé přerostly v násilnosti, když se demonstranti pokusili vniknout do budovy bělehradské radnice a policie jim v tom zabránila. Po střetech zůstali dva ranění policisté a přes třicet zadržených demonstrantů.

Lídr srbského opozičního proevropského bloku Srbsko proti násilí (SPN) Miroslav Aleksić prohlásil, že jeho strana nemůže uznat výsledky voleb kvůli kupčení s hlasy v Bělehradu. Aleksić obvinil vládní Srbskou pokrokovou stranu (SNS) prezidenta Aleksandra Vučiče, že z jiných měst do metropole přivážela voliče, kteří měli hlasovat v její prospěch. Vučić a jeho strana obvinění odmítli. Prezidentovi už k výhře gratuloval Kreml.

Srbsko míří 17. prosince k předčasným parlamentním volbám, ve kterých se hraje o budoucí vztahy s Evropskou unií, ale i stabilitu celého regionu. Prezident Aleksandar Vučić vypsal hlasování v reakci na rozsáhlé protesty po květnových masových vraždách, důvodů měl ale podle expertů mnohem víc. Opozice volá po obnově právního státu a demokracie, podle odborníků nicméně nemá na celostátní úrovni příliš šancí uspět. Překvapit ale může v komunálních volbách v Bělehradu.

Pražští zastupitelé ve čtvrtek po několikahodinové diskuzi schválili rozpočet na příští rok. Počítá s příjmy zhruba 105,8 miliardy a výdaji 109,42 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziroční zvýšení. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovnají peníze z vlastních zdrojů z minulých let. Na investice je vyčleněno asi 21,32 miliardy korun, což je oproti letošnímu rozpočtu o 1,12 miliardy víc.

Drobná žena, která své politické zkušenosti zatím sbírala jen v městském a regionálním zastupitelstvu, se rozhodla kandidovat na úřad prezidentky Ruské federace. Jekatěrina Duncovová je širší veřejnosti zcela neznámá. Do čela země se ale chce probojovat proto, aby se, jak říká, postavila strachu. A to s jednoznačným programem: ukončit válku a najít nové cesty ke sblížení Ruska se Západem.

Už jen čtyři dny má prezident Petr Pavel na to, aby rozhodl o vládním úsporném balíčku. Lhůta končí v pátek a hlava státu dosud normu nepodepsala ani nevetovala. Koalice věří, že hlava státu zákon potvrdí. Opozice naopak apeluje, aby to Pavel nedělal. Zástupci ANO mají v úterý s prezidentem ještě jednat.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Rozhodnutí o zdanění tichého vína se prozatím odkládá. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ČT řekl, že koalice tuto otázku do konce roku nejspíš vyřešit nestihne, čeká totiž na další analýzy. Do pracovní skupiny navíc zamíří i výrobci medoviny nebo cideru. Právě víno, medovina a cider patří do jediné skupiny alkoholu, na kterou se nevztahuje spotřební daň.

Obyvatele Kamenné Horky čekají další komunální volby. K urnám půjdou už počtvrté od loňského září, kdy byl původní celorepublikový termín voleb do obecních zastupitelstev. V obci, která má asi tři sta obyvatel, ani po třetím hlasování k dohodě na rozdělení funkcí nedošlo. Kamenná Horka je tak už víc než rok bez fungujícího vedení, rozhádaní jsou zastupitelé i obyvatelé.

Konsolidovaný rozpočet na rok 2024 má mít schodek čtvrt bilionu korun. Aspoň tak ho vláda předložila poslancům. Opozice i rozpočtová rada ale varují, že to může být i o dost více. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ujistil, že návrh počítá s dopady a odráží realitu. Stát bude podle něj pokračovat v postupném snižování deficitu, uvedl Stanjura v Interview ČT24.