TÉMA

Mandát strana 2 z 2

Rakušan chce po volbách vyjasnit pravidla kandidatury na prezidenta

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce po volbách sejít se svými podřízenými ohledně změn v zákoně o volbě prezidenta. Na Twitteru napsal, že rozdílné výklady zákona mohou vyvolávat otázky, které může nyní vyřešit jen Nejvyšší správní soud.
26. 11. 2022|

30 let zpět: ODS a HZDS se dohodly na nové vládě

Delegace ve volbách vítězných stran ODS a HZDS se napočtvrté dohodly na programovém prohlášení nové vlády. Po dvanáctihodinovém jednání o tom v noci informovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Sdělili také, jak si představitelé obou stran představovali tolik diskutovanou otázku rozdělení Československa na dva státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
20. 6. 2022|

Median: Volby by v květnu vyhrálo ANO, ze sněmovny by zřejmě vypadli lidovci a TOP 09

Volby do Poslanecké sněmovny by v květnu podle průzkumu agentury Median vyhrálo ANO se ziskem 28,5 procenta hlasů. Pro druhou ODS by hlasovalo 16,5 procenta voličů a třetí SPD by získala 11,5 procenta hlasů. Do dolní komory by se dostali ještě Piráti, hnutí STAN a oproti říjnovým volbám i ČSSD. Vyplývá to z dat aktuálního volebního modelu agentury Median, která však do průzkumu nezahrnula volební koalice z minulých sněmovních voleb.
7. 6. 2022Aktualizováno7. 6. 2022|

Bývalý německý kancléř Schröder opouští ruskou Rosněfť

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se rozhodl skončit v dozorčí radě ruské státní ropné společnosti Rosněfť. Firma oznámila, že jí Schröder sdělil, že nemůže mandát v dozorčí radě dále vykonávat. Oznámení přišlo jen den poté, co rozpočtový výbor Spolkového sněmu odebral Schröderovi peníze na kancelář, na kterou měl z veřejných peněz jako bývalý šéf německé vlády nárok.
20. 5. 2022Aktualizováno20. 5. 2022|

Sněmovna jednala i přes noc, schůzi opět zasáhly obstrukce SPD

Senátem vetovaná novela pandemického zákona se vrátila do sněmovny. Politici připouštěli v dolní komoře dlouhou debatu, předchozí schvalování trvalo kvůli obstrukcím poslanců SPD více než 35 hodin. I v úterý odpoledne zahájilo hnutí SPD obstrukce, předseda Tomio Okamura využil svého přednostního práva a mluvil téměř šest hodin. Ani po celé noci se poslanci nedostali k hlasování o podobě programu schůze, která má vést k hlasování o pandemické novele.
15. 2. 2022Aktualizováno16. 2. 2022|

Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje. Rakousko ji bude žalovat

Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na což mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států. Rakousko kvůli tomu podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.
2. 2. 2022Aktualizováno2. 2. 2022|

„Zajišťovat bezpečí všem obyvatelům.“ Mise v Kosovu byla pro Čechy první v rámci NATO

Před deseti lety skončila první armádní mise, do které Česko vstoupilo jako člen NATO. Hlavní český kontingent opustil Kosovo v říjnu 2011. Aliance někdejší srbskou provincii převzala pod mezinárodní dohled, aby ukončila etnický konflikt. Po odchodu vojsk se česká přítomnost výrazně snížila, dnes jde o jednotky členů.
29. 10. 2021|

Policie pokračuje v trestním řízení s exposlanci Volným a Roznerem. Po neobhájení mandátu už nemají poslaneckou imunitu

Policisté pokračují v trestním řízení bývalé poslance Lubomíra Volného (Volný blok) a Miloslava Roznera (SPD). Ve sněmovních volbách neobhájili mandát a přišli tak o imunitu. ČT to potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. O vydání Volného k trestnímu stíhání požádala policie v květnu kvůli podezření ze šíření poplašné zprávy, končící sněmovna už ho ale neprojednala. Roznera pak kvůli jeho výrokům o táboře v Letech už dříve vydat odmítla.
22. 10. 2021|

Zlínského hejtmana Holiše do sněmovny dostaly preferenční hlasy. Mandátu poslance se ale vzdá

Zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) se vzdá poslaneckého mandátu. Nechce kumulovat funkce, prioritou je pro něj práce v kraji. Byl posledním na kandidátce, díky preferenčním hlasům voličů ale křeslo ve sněmovně dostal. Post tak připadne Margitě Balaštíkové.
11. 10. 2021Aktualizováno11. 10. 2021|

ANALÝZA: SPOLU zvítězilo na počet hlasů, ANO na počet mandátů. Proč ten rozdíl?

Sněmovní volby přinesly v Česku neobvyklou a zdánlivě paradoxní situaci. Z hlediska celkového počtu hlasů zvítězila koalice SPOLU, když ji podpořilo 27,79 procenta voličů, mandátů má ale o jeden méně než hnutí ANO, které na hlasy skončilo druhé v pořadí a ve sněmovně obsadí dvaasedmdesát křesel. Přinášíme vysvětlení, jak je to možné.
10. 10. 2021|

Mandáty se budou rozdělovat automaticky, shodl se výbor na podobě volebního zákona

Poslanecké mandáty by se po volbách měly rozdělovat automaticky, bez zásahů stranických sekretariátů. Ústavně právní výbor schválil návrh, který vyřešil poslední sporný bod. Novela volebního zákona by tedy měla již bez nesnází projít dalším schvalováním v Poslanecké sněmovně i v Senátu.
31. 3. 2021Aktualizováno31. 3. 2021|

O obsazení poslaneckých křesel by po volbách mohla spolurozhodovat i stranická vedení

Konkrétní personální obsazení svých poslaneckých klubů by po volbách mohla spoluovlivňovat přímo stranická vedení. Předpokládá to změna volebních pravidel, kterou příslušnému poslaneckému výboru předložil Marek Benda z ODS a kterou podpořili i zástupci SPD a ANO.
17. 3. 2021|

Podle advokáta Kalvody se rozhodnutím Ústavního soudu narovnává politická soutěž, jiní experti mluví o aktivismu

Ústavní soud označil dosavadní volební systém za nespravedlivý, protože metodou přepočtu hlasů na mandáty znevýhodňuje malé strany. Nápravu má parlament obstarat ještě před sněmovními volbami. Advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda v rozhovoru pro Interview ČT24 považuje krok za narovnání politické soutěže, jiní oslovení experti jej považují i za aktivistický zásah – a výhrady vznáší také k nastolené časové tísni, protože volby jsou už na podzim.
3. 2. 2021Aktualizováno3. 2. 2021|

Kalousek: Věřím, že voliči můj odchod pochopí, TOP 09 to pomůže ve volbách

Miroslav Kalousek (TOP 09) věří, že jeho odchod ze sněmovny pomůže koalici TOP 09, ODS a lidovců k úspěchu v podzimních parlamentních volbách. Prohlásil to v Interview ČT24 s tím, že voliči jeho kroku porozumí - a že je své straně i jejím partnerům nadále k službám, pokud jde o politické konzultace.
19. 1. 2021Aktualizováno19. 1. 2021|

Miroslav Kalousek se vzdal mandátu poslance. Ve sněmovně působil 22 let

Miroslav Kalousek na svých stránkách a následně i ve sněmovně oznámil složení poslaneckého mandátu. Současný předseda poslaneckého klubu TOP 09 byl mimo jiné přes pět let ministrem financí, poslancem je s krátkou přestávkou již od roku 1998. Kromě toho byl také předsedou dvou parlamentních politických stran – KDU-ČSL a TOP 09, kterou spoluzaložil. Ve sněmovně ho podle pořadí kandidátní listiny nahradí starosta Roztok u Prahy Jan Jakob, slib složí zřejmě ve středu. Miroslav Kalousek bude v úterý hostem Interview ČT24.
19. 1. 2021Aktualizováno19. 1. 2021|

Alžířané se v referendu vyslovili pro ústavní změny. Voličská účast byla ale nízká

Občané Alžírska v referendu podpořili změnu ústavy, souhlas vyjádřilo 66,8 procenta hlasujících. Rozhodli tak například o tom, že prezident země i zákonodárci budou moci zastávat mandát maximálně ve dvou volebních obdobích. Uspořádáním referenda nejvyšší představitelé země reagovali hlavně na požadavky prodemokratického protestního hnutí Hirák. Změny budou platné i přes rekordně nízkou účast.
2. 11. 2020|

Putin prezidentem až do roku 2036. Ruský ústavní soud proti změnám nic nenamítá

Ruský ústavní soud schválil návrh ústavních změn, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi zůstat hlavou státu až do roku 2036. Informují o tom ruská média. Stovky ruských právníků, vědců, novinářů a spisovatelů v otevřeném dopise varovaly ústavní soud i politiky, že hrozí „protiústavní převrat“.
16. 3. 2020Aktualizováno16. 3. 2020|
Brexit

Co po brexitu? Británie chce nezávislou politiku i hospodářství, Brusel trvá na pravidlech EU

Velká Británie chce v dohodě o vztazích s Evropskou unií co největší hospodářskou i politickou nezávislost. Vyplývá to z mandátu Londýna pro vyjednávání, který zveřejnila britská vláda. Brusel naopak požaduje, aby se Spojené království dál řídilo některými pravidly EU. Británie opustila Unii 31. ledna. Nyní je v takzvaném přechodném období, kdy obě strany mají vyjednávat o budoucích vztazích. Jejich týmy se poprvé sejdou v pondělí.
27. 2. 2020Aktualizováno27. 2. 2020|

Chovance ve sněmovně nahradí Votava, další kritik účasti ČSSD ve vládě

Odcházejícího poslance ČSSD Milana Chovance ve sněmovně nahradí starosta Stříbra na Tachovsku a bývalý dlouholetý poslanec Václav Votava (ČSSD). Podle volebních výsledků je Votava prvním náhradníkem za Chovance. Někdejší ministr vnitra Chovanec v lednu oznámil, že se do konce března vzdá mandátu kvůli svému nesouhlasu s účastí ČSSD ve vládě Andreje Babiše (ANO). Na postu místopředsedy bezpečnostního výboru jej nahradí Jaroslav Foldyna (ČSSD).
18. 3. 2019|
Načítání...