Novozélandská premiérka Ardernová odstoupí z funkce, nemá už prý dost sil. Slíbila snoubenci, že se konečně vezmou

Nahrávám video

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová oznámila, že nejpozději 7. února odstoupí z čela vlády a již se nebude ucházet o další mandát. Řekla to v projevu před stranickými kolegy. Parlamentní volby slíbila svolat na 14. října. Její dosavadní působení ocenil šéf novozélandské opozice Christopher Luxon nebo australský premiér Anthony Albanese.

„Už nastala má chvíle. Nemám už dost sil na další čtyři roky,“ řekla Ardernová a podotkla, že „politici jsou také lidé“. „Neodcházím, protože bych nevěřila, že nemůžeme v příštích volbách vyhrát, ale protože věřím, že můžeme a vyhrajeme.“

Ardernová oznámila, že od demise do konání voleb zůstane řadovou členkou parlamentu. Svému snoubenci, který seděl v první řadě mezi hosty, vzkázala, že konečně budou mít čas se vzít. Premiérka chce prý také být u toho, až její dcera půjde letos do první třídy.

Podle médií by Ardernovou mohl v čele strany a vlády nahradit například bývalý ministr pro reakci na covid-19 Chris Hipkins, který nyní působí ve funkci ministra školství a policie, či nynější ministryně spravedlnosti Kiri Allanová. Ta by se v případě zvolení mohla stát prvním novozélandským premiérem maorského původu a také prvním předsedou vlády, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci, napsala agentura Reuters.

Agentura jako možného budoucího ministerského předsedu ještě zmiňuje Michaela Wooda, který je ministrem dopravy a pro imigraci, či ministryni zahraničí Nanaiu Mahutaovou, která rovněž pochází z řad původního maorského obyvatelstva a poutá pozornost svým tradičním maorským tetováním na obličeji. Vicepremiér Grant Robertson, který zastává i funkci ministra financí, v prohlášení oznámil, že se o post předsedy strany nebude ucházet.

Populární premiérka

Ardernová se v roce 2017 v 37 letech stala nejmladším člověkem v čele novozélandské vlády. Ačkoliv se její Novozélandská strana práce umístila ve volbách za Novozélandskou národní stranou, vytvořila vládní koalici se Stranou zelených a populistickým uskupením Nový Zéland především. Ve volbách v říjnu 2020 byla Ardernová favoritkou a její strana zvítězila.

Osm měsíců po nástupu do premiérské funkce se stala druhou zvolenou předsedkyní vlády, která v době svého úřadování porodila dítě. První rodičkou ve funkci byla svého času pákistánská premiérka Bénazír Bhuttová. Mnozí Ardernovou vnímají jako součást vlny pokrokových mladých vůdkyň, společně například s finskou ministerskou předsedkyní Sannou Marinovou.

Ve své zemi byla Ardernová velmi populární. Sympatie si získala za své ohleduplné chování po atentátech na mešity ve městě Christchurch v březnu 2019, při nichž zemřelo 51 lidí. Útoky australského pravicového extremisty okamžitě označila za teroristický čin, na setkání s příslušníky muslimské komunity následující den přišla v hidžábu a prohlásila, že celá země „je jednotná v zármutku“. Ardernová rovněž slíbila a realizovala novelu zákona o držení zbraní.

Pandemii covidu-19 se Ardernová rozhodla řešit přísnými uzávěrami a voliči její Novozélandskou stranu práce vzápětí ve volbách odměnili nejlepším volebním výsledkem za padesát let. Kvůli ekonomickým dopadům pandemie ale její obliba v posledních měsících klesala, píše Le Monde.

Ardernovou chválí šéf opozice i australský premiér

Dosavadní působení premiérky ocenil šéf novozélandské opozice Christopher Luxon nebo australský premiér Anthony Albanese. 

„Jménem Národní strany děkuji premiérce Jacindě Ardernové za její službu Novému Zélandu. Této neuvěřitelně náročné práci dala vše a já jí i její rodině přeji do budoucna vše nejlepší. Děkuji vám, Jacindo,“ napsal Luxon na Twitteru.

„Ukázala světu, jak vést s intelektem a silou. Dokázala, že empatie a nadhled jsou mocné vůdčí vlastnosti. Jacinda byla zanícenou obhájkyní Nového Zélandu, inspirací pro mnohé a mou velkou přítelkyní,“ uvedl Albanese a zveřejnil fotografii ze společného setkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 11 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.