Mandáty se budou rozdělovat automaticky, shodl se výbor na podobě volebního zákona

Poslanecké mandáty by se po volbách měly rozdělovat automaticky, bez zásahů stranických sekretariátů. Ústavně právní výbor schválil návrh, který vyřešil poslední sporný bod. Novela volebního zákona by tedy měla již bez nesnází projít dalším schvalováním v Poslanecké sněmovně i v Senátu.

Ústavně právní výbor schválil návrh, který předloží ve třetím čtení jako definitivní verzi volebního zákona, na které by měla být shoda mezi politickými stranami i mezi dolní a horní komorou parlamentu.

Přišel s ním předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), jehož varianta šla přímo proti té od Marka Bendy (ODS). Benda navhrhoval, aby ve druhém skrutiniu měly hlavní slovo při rozdělování mandátů mezi jednotlivé kraje politické strany. Vondráčkova verze počítá s automatickým systémem. Poslanec ODS zdůraznil, že stále zůstala netknutá většina jeho komplexního pozměňovacího návrhu, úprava se týká pouze jedné jeho části.

„Ústavně právní výbor naprostou většinou doporučil celý můj návrh s jednou drobnou změnou, takže samozřejmě nejsem zklamaný,“ poznamenal Marek Benda. Dodal, že svoji variantu druhého skrutinia považoval za lepší, připustil však, že s ohledem na postoje senátorů „je jednodušší to, co navrhl pan kolega Vondráček“. 

Podle místopředsedy STAN Jana Farského je shoda na volebním zákoně potřebná. Že nebudou o konkrétním rozdělení mandátů rozhodovat stranické sekretariáty, ocenil. „Myslím, že je politika stižena velkou nedůvěrou. Kdyby ještě politici, případně strany převzaly část výběru mandátů na sebe, tak bychom na to doplatili – snížením volební účasti a ještě sníženou důvěrou v politiku a Poslaneckou sněmovnu,“ uvedl.

I Helena Válková (ANO) považuje podobu doporučenou ústavně právním výborem za přijatelnou. „Ve světle toho, jaké nemilé překvapení jsme zažili od Ústavního soudu, jsem se přiklonila k tomu, že proti automatismu snad nikdo nebude nic mít. Že by to bylo stoprocentně spravedlivější, si nejsem jistá, ale rozhodně to nebude zpochybnitelné,“ řekla.

V předloze, která půjde po Velikonocích do třetího čtení, se vracejí i zvýšené vstupní klauzule pro koalice, ne však již tak přísné jako v dosavadním znění zákona, které zrušil Ústavní soud. Nově budou muset koalice dvou stran získat alespoň osm procent hlasů, koalice se třemi a více členy alespoň jedenáct procent.

Poslanci návrh novely volebního zákona projednají ve středu 7. dubna. Radek Vondráček na tento termín svolal mimořádnou schůzi, začne v 10 hodin.

Novelu by měl Parlament přijmout do měsíce, řekl Faltýnek

Předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek po středečním jednání s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že volební novela by měla být během měsíce přijata sněmovnou i Senátem, na základních konturách je v dolní komoře shoda. „Informoval jsem pana prezidenta, že volební zákon by měl být v průběhu měsíce přijat jak sněmovnou, tak Senátem, a měl by se dostat panu prezidentovi na podpis,“ řekl Faltýnek. Zeman se podle něj k novele chce vyjadřovat až poté, co obdrží její konečnou podobu.

„V této souvislosti mě (Zeman) informoval, že existuje nějaké usnesení Evropského soudu pro lidská práva, které se týkalo situace v Bulharsku, kde Ústavní soud zrušil volební zákon v průběhu volební kampaně a bylo konstatováno evropským soudem, že to je protizákonné,“ dodal předseda klubu ANO.

Ústavní soud na začátku února zrušil část zákona o volbách do Poslanecké sněmovny kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Zrušil způsob, kterým se stanovil počet poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Ze zákona také soud odstranil hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran.

Ústavní soud za verdikt kritizovali mimo jiné prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Zeman kvůli rozhodnutí zrušil udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka předsedovi soudu Rychetskému. Podle prezidenta zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Českou republiku. Kampaň oficiálně začala již koncem prosince poté, co prezident proti zvyklostem vyhlásil termín voleb s výrazným předstihem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve věku 80 let zemřel spoluzakladatel a frontman Yo Yo Bandu Richard Tesařík

Ve věku 80 let zemřel v neděli zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom informoval jeho syn Štěpán, který řekl, že otec zemřel po nemoci. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později.
před 2 hhodinami

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
před 3 hhodinami

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 4 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 4 hhodinami

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 4 hhodinami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 5 hhodinami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.