Putin prezidentem až do roku 2036. Ruský ústavní soud proti změnám nic nenamítá

Ruský ústavní soud schválil návrh ústavních změn, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi zůstat hlavou státu až do roku 2036. Informují o tom ruská média. Stovky ruských právníků, vědců, novinářů a spisovatelů v otevřeném dopise varovaly ústavní soud i politiky, že hrozí „protiústavní převrat“.

Ústavní soud v Rusku se podle pamětníků dokázal prezidentovi vzepřít jedině za dob Putinova předchůdce Borise Jelcina. Definitivně by změnu ústavy měli Rusové schvalovat v referendu 22. dubna. Kreml už dal najevo, že neuvažuje o změně termínu kvůli šířící se nákaze koronavirem. Počet potvrzených případů podle vicepremiérky Taťjany Golikovové stoupl na 93.

Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, schválený oběma komorami parlamentu, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024. To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu.

„Nad naší zemí se objevila hrozba hluboké ústavní krize a protiprávního protiústavního převratu v pseudolegální podobě,“ varují známé osobnosti v dopise zveřejněném na webu rozhlasové stanice Echo Moskvy. Pod výzvu se podepsaly více než čtyři stovky známých osobností včetně sociologa Lva Gudkova, novináře Leonida Parfjonova či spisovatele Viktora Šenderoviče.

Dělba moci bude mít utrum, varují ruští intelektuálové

Za protiprávní a politicky a eticky nepřijatelné pokládají autoři výzvy návrh „vynulovat“ Putinova dosavadní prezidentská období, aby mohl znovu kandidovat na hlavu státu v roce 2024, kdy mu skončí nynější čtvrtý mandát.

Připomněli, že nález ústavního soudu z 5. listopadu 1998 zakazuje manipulovat s počítáním prezidentských období. Návrh podle nich také odporuje ustanovením ústavy o rovnosti před zákonem, o dělbě moci, nezávislosti soudnictví a o zárukách práv a svobod.

Za problém pokládají také skutečnost, že jednotlivé návrhy na změny v ústavě nejsou mezi sebou propojeny. Jejich přijetí by znamenalo „porušení právního řádu“, „protiústavní převrat“ a hrozbu národního rozkolu, tvrdí intelektuálové.

Návrh změn v ústavě minulý týden schválili ruští poslanci a senátoři a posléze i zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. „Nejtěsněji“ dopadlo schvalování v moskevském sněmu, kde proti hlasovalo 11 ze 45 poslanců.

V rozpravě podle serveru Newsru.com nechyběly ironické návrhy udělit Putinovi titul „doživotního prezidenta“ či v ústavě zakotvit sňatek jako „svazek muže, ženy a Putina“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 mminutou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 21 mminutami

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 30 mminutami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 2 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fico jednal s Trumpem. Hovořili o Ukrajině, EU i jaderné energetice

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval v neděli Fico při návratu ze Spojených států. Oba politici se podle premiéra mimo jiné shodli, že Evropská unie se nachází v hluboké krizi. Jednání se zúčastnili také šéf americké diplomacie Marco Rubio a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár (Smer).
před 5 hhodinami
Načítání...