V Rusku před blížícími se volbami zatkli představitele monitorovacího hnutí

Ruský soud nařídil zatčení jednoho z čelných představitelů hnutí Golos, které monitoruje průběh voleb v Rusku, Grigorije Melkonjance. Stalo se tak poté, co ve čtvrtek ruské bezpečnostní složky provedly u řady zástupců této skupiny domovní prohlídky. Při té příležitosti byl také zadržen Melkonjanc, který působí jako spolupředseda hnutí, informuje portál Meduza. V září čekají Rusko volby různé úrovně, v několika regionech se bude rozhodovat o gubernátorech a poslancích místních zákonodárných sborů. V Moskvě budou volit starostu.

Golos vznikl v roce 2000 a od té doby usiluje o ochranu práv voličů a zabývá se nezávislým monitoringem hlasování. Ruské úřady proti němu už řadu let podnikají kroky s cílem zastavit jeho činnost. Už v roce 2013 Moskva Golos označila za takzvaného zahraničního agenta a v roce 2016 soud nařídil likvidaci tehdejší asociace. Skupina ale fungovala dál jako hnutí bez právnické osoby. V roce 2021, měsíc před volbami do ruské Státní dumy, nicméně ruské úřady hnutí Golos přidaly na nový seznam zahraničních agentů, čímž mu znovu zkomplikovaly fungování.

Nové tažení proti představitelům Golosu ruské úřady opět načasovaly na dobu, kdy do voleb zbývá jen několik týdnů. K urnám voliči vyrazí 10. září. Zatčení Melkonjance soud nařídil na dva měsíce, tedy do 17. října.

Čtvrteční domovní prohlídky provedly ruské složky u 14 představitelů hnutí v osmi ruských regionech včetně Moskvy a Petrohradu, informovala agentura RIA Novosti. Z prohlídky u Melkonjance zveřejnily videozáznam, na němž aktivista vyplňuje formuláře.

V březnu příštího roku čekají Rusko prezidentské volby. Administrativa ruského prezidenta Vladimira Putina si podle informací portálu Meduza stanovila cíl zajistit Putinovo vítězství s alespoň 80 procenty hlasů, což by bylo jeho historicky největším úspěchem ve volbách. Ty už většina západních zemí dlouho nepovažuje za svobodné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
20:06Aktualizovánopřed 10 mminutami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
10:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 2 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 4 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 4 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 5 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 5 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
12:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...