Státní duma strana 3 z 3

Ruští zákonodárci během úterka v prvním čtení přijali návrh zákona, který zakazuje poslanecký mandát členům organizací, jež země označila za extremistické nebo teroristické. Předloha si podle agentury AFP bere na mušku hnutí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného, prokuratura se ho snaží zakázat. Návrh byl schválen čtyři měsíce před zářijovými parlamentními volbami, kdy se vládnoucí strana Jednotné Rusko potýká s poklesem popularity.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který mu umožní ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v loňském referendu. Dokument byl zveřejněn na oficiálním vládním webu.

Rusko utahuje šrouby sociálním sítím a internetovým platformám. Moskva viní tato média z toho, že nedodržují zákony a diskriminují své ruské protějšky, dlouhodobě se proto snaží působení sociálních sítí v zemi regulovat. Rostoucí napětí vyústilo tento týden v ultimátum cenzurního úřadu Roskomnadzor. Ten pohrozil, že pokud Twitter nevyhoví do jednoho měsíce požadavkům na odstraňování zakázaných informací, které jsou dané zákonem, bude v Rusku zcela zablokován. Režim se ale v minulosti nebál zakročit i proti vlastním internetovým médiím jako třeba webu VKontaktě.

Ruští zákonodárci podpořili prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na němž se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Smlouva, známá též jako START 3, byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost měla vypršet 5. února. Omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně.

Ruský prezident Vladimir Putin požádal parlament o vypracování zákona, který zakáže veřejně srovnávat roli někdejšího Sovětského svazu za druhé světové války s nacistickým Německem. S odvoláním na sdělení Kremlu o tom v pondělí informovala agentura RIA Novosti. Podle ní je krok reakcí na „stále častější“ podobné interpretace v některých evropských zemích. Státní duma by měla normu připravit do 1. července letošního roku.

Vladimir Putin podepsal zákon, který rozšiřuje imunitu pro bývalé hlavy státu. Nově se vztahuje také na případné delikty, jichž by se dopustili po odchodu z Kremlu. Stvrdil také zákon, jenž umožňuje hlavě státu po odchodu z úřadu stát se doživotním senátorem. Legislativa je součástí ústavních změn.

Rusové začínají třídenní volbu gubernátorů, regionálních poslanců nebo zastupitelů městských rad. Ve hře je 77 tisíc postů. Komise odmítly řadu opozičních kandidátů, a na většině míst se tak bude rozhodovat pouze mezi stranami parlamentními nebo několika novými, které jsou podle politologů až na výjimky loajální Kremlu. Spokojenost s hlavní kremelskou stranou Jednotné Rusko i režimem Vladimira Putina přitom klesá hlavně kvůli stagnující ekonomice.

Desetitisíce obyvatel Chabarovska a dalších měst na ruském Dálném východě demonstrovaly na podporu zadrženého gubernátora Sergeje Furgala. Vadí jim postup moskevských úřadů ve Furgalově kauze a požadovali i odstoupení prezidenta Vladimira Putina. Proti padesátiletému chabarovskému gubernátorovi, který nepatří ke kremelské straně Jednotné Rusko, je vedeno vyšetřování pro podezření z organizace vražd podnikatelů v letech 2004 a 2005.

Uplynulo dvacet let od ceremonie, kdy Vladimir Putin plnohodnotně usedl do křesla ruského prezidenta. Stalo se tak 7. května roku 2000 poté, co zvítězil ve volbách. Již čtyři měsíce předtím post zastával jako úřadující prezident. Do této role ho vybral jeho předchůdce Boris Jelcin.

Ruský parlament schválil návrh změny ústavy, která umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi kandidovat i v příštích volbách hlavy státu. Úpravu základního zákona dopoledne nejprve přijala dolní komora, Státní duma, o několik hodin později ji pak schválila i horní komora, Rada federace. Souhlasit s ní ještě musí subjekty Ruské federace a poté občané v referendu.

Ruští poslanci schválili návrh poslankyně vládní strany Jednotné Rusko a bývalé kosmonautky Valentiny Těreškovové ohledně zrušení zákazu možnosti současného prezidenta kandidovat potřetí v řadě. Vladimir Putin, který je u moci už dvě dekády, nevylučuje, že bude o post hlavy státu usilovat i po roce 2024, kdy mu končí nynější mandát. Zdůraznil, že se změnami by museli souhlasit Rusové v referendu a také ústavní soud. Justice v Rusku zpravidla nerozhoduje v rozporu s přáním exekutivy a hlasování bývají terčem kritiky kvůli nerovným kampaním a manipulacím s výsledky.

Dolní komora ruského parlamentu, Státní duma, podle očekávání ve čtvrtek schválila Michaila Mišustina ve funkci ruského premiéra. Mišustin ve funkci předsedy vlády nahradí Dmitrije Medvěděva, který ve středu nečekaně odstoupil poté, co prezident Putin oznámil, že se chystá navrhnout prozatím nepříliš specifikované změny ruské ústavy.

Prezident Vladimir Putin dal ve svém poselství najevo, že si chce udržet v Rusku rozhodující moc i po vypršení svého mandátu v roce 2024. Myslí si to vlivný ruský opozičník a Putinův kritik Alexej Navalnyj. Podobný názor vyjádřilo i několik známých ruských politologů a dalších expertů.

Ruský prezident Vladimir Putin už pošestnácté předstoupil před zákonodárce s tradičním poselstvím o stavu země. Ohlásil v něm nová opatření v boji proti chudobě a na podporu porodnosti, včetně nových dávek na děti v nejchudších rodinách a zvýšení příspěvku od státu při narození potomka. Se sociálními podmínkami je podle průzkumů nespokojená velká část Rusů. Putin také navrhl přijmout změny v ruské ústavě tak, aby měla v Rusku vždy přednost před mezinárodním právem a aby zakazovala lidem v klíčových funkcích, včetně hlavy státu, cizí občanství.

Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo s revolučním nápadem vyhlásit pivo za nealkoholický nápoj. Informovala o tom agentura RBK s odkazem na text rozvojové obchodní strategie pro příštích šest let. Pivovary přijaly zprávu s nadšením, v poslaneckých kruzích podle agentury TASS plán vyvolal šok. Jeden z poslanců chce ministerstvo zažalovat.

Ruská Státní duma, dolní parlamentní komora, projednávala loni v lednu návrh komunistů na přiznání statusu válečných veteránů účastníkům invaze do Československa v roce 1968. Návrh ke schválení nedoporučil věcně příslušný parlamentní výbor, plénum Státní dumy ho neschválilo a vláda s ním nesouhlasila. Přečtěte si fakta o navrhované novele a debatě, která v parlamentu proběhla koncem letošního května. Ve středu se k tomu vyjádřila i česká Poslanecká sněmovna. Snaha části ruských politiků přiznat status veteránů účastníkům invaze do Československa je podle ní „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Ruský záměr už odsoudili prezident republiky Miloš Zeman a ministerstvo zahraničí.

Moskva hodlá na Ukrajině vymáhat škody, které údajně Kyjev způsobil Krymskému poloostrovu v době ukrajinské správy, před ruskou anexí. V ruské Státní dumě už podle agentury Interfax vznikla pracovní skupina, která se problémem zabývá. Krymský poslanec Andrej Kozenko prý spočítal, že jde o sumu víc než 1,5 bilionu rublů (asi 530 miliard korun).

Ironické poznámky i reakce plné obav vzbudil na ruských sociálních sítích návrh zákona o „svrchovaném internetu“. Předloha, která tento týden prošla prvním čtením ve Státní dumě, má domácím uživatelům zajistit komunikaci i v případě odpojení od velkých zahraničních serverů. Podle kritiků novela posílí úřední kontrolu internetového provozu a usnadní blokování obsahu označeného za nežádoucí. V ruských médiích se objevily také informace o tom, že stát chystá v blízké době dočasné odpojení od světové sítě, aby otestoval obranu před kybernetickými útoky.

Americký prezident Donald Trump na středečním zasedání svého kabinetu vyslovil pochopení pro sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle Trumpa měli Sověti právo v Afghánistánu být, aby zastavili teroristy, kteří odtud do jejich vlasti proudili. Jeho slova vyvolala v Kábulu překvapení, například afghánský prezident Ašraf Ghaní v prohlášení označil boj proti Sovětům za národní povstání vedené touhou po svobodě. Od Washingtonu chce vysvětlení.