Ruští poslanci schválili návrh poslankyně vládní strany Jednotné Rusko a bývalé kosmonautky Valentiny Těreškovové ohledně zrušení zákazu možnosti současného prezidenta kandidovat potřetí v řadě. Vladimir Putin, který je u moci už dvě dekády, nevylučuje, že bude o post hlavy státu usilovat i po roce 2024, kdy mu končí nynější mandát. Zdůraznil, že se změnami by museli souhlasit Rusové v referendu a také ústavní soud. Justice v Rusku zpravidla nerozhoduje v rozporu s přáním exekutivy a hlasování bývají terčem kritiky kvůli nerovným kampaním a manipulacím s výsledky.
Putin nevyloučil, že bude znovu kandidovat. Umožnit to má návrh Těreškovové
Ruským prezidentem může být dle současných zákonů Putin jen dvakrát za sebou. Těreškovová navrhla, aby se omezení začalo počítat znovu od přijetí úpravy ústavy.
Stabilita, kterou by opakovaný mandát přinášel, může být v době krize přínosná, myslí si Putin. Pokud je ovšem stát stabilní, vhodnější variantou podle něj zůstává předání moci. „Je to nutné pro dynamiku rozvoje země. Domnívám se, že není vhodné odstranit z ústavy omezení počtu prezidentských mandátů,“ prohlásil prezident ve Státní dumě.
Blíží se referendum o ústavních změnách
Putin v polovině ledna předložil zákonodárcům návrh na ústavní změny. Dodatky mají posílit pravomoci parlamentu při vytváření nové vlády nebo například zakázat vysokým hodnostářům dvojí občanství či trvalý pobyt v cizině.
Kromě toho se v základním zákonu má objevit zmínka o bohu, o sňatcích jako svazku muže a ženy, o státotvorné roli ruského národa a jazyka či neodcizitelnosti ruského území.
Rusové mají o ústavních změnách hlasovat v referendu plánovaném na 22. dubna. Dodatek umožňující neomezený počet prezidentských mandátů už schválili poslanci v poměru 380 ku 43 hlasům, podle Putina by tak ale musel učinit i ústavní soud.
V přijatém návrhu Těreškovové se praví, že omezení na prezidentská období nemá bránit osobě zastávající funkci prezidenta v okamžiku vstupu tohoto návrhu v platnost účastnit se jako kandidát prezidentských voleb bez ohledu na počet mandátů, které daná osoba dosud zastávala.
„V jádru věci řeč není o něm (o Putinovi), ale o nás, o občanech a budoucnosti naší země. Proč se nakrucovat a chytračit, budovat nějaké umělé konstrukce. Musíme vše udělat čestně, otevřeně a veřejně,“ prohlásila s tím, že neví, zda sám Putin bude ve volbách v roce 2024 kandidovat. „Ale sama existence takové možnosti pro stávajícího prezidenta představuje vzhledem k jeho nejvyšší autoritě pro naši společnost stabilizující faktor,“ dodala.
Parlament jako na Západě nechceme
Šéf Kremlu v úterním projevu označil za nezbytnou silnou roli prezidenta, zároveň ale dodal, že Státní duma by měla získat širší pravomoci. Tyto změny označil za nutné „k posílení (ruské) suverenity, tradic a hodnot“ ve světě plné zásadních změn a nových výzev, jako jsou digitální technologie a koronavirus.
Rusko z dlouhodobého hlediska „potřebuje záruku, že lidé u moci se mohou pravidelně měnit“, míní Putin. Volby podle něj musí být „otevřené a konkurenceschopné“. Prezident zároveň vyloučil, že by v Rusku mohl fungovat parlamentní systém západního stylu. V tomto ohledu kritizoval, že v některých evropských zemích vzniká vláda i roky.
Putin dosud prezidentský mandát zastával čtyřikrát, nejdříve v letech 2000 až 2008, následně byl čtyři roky předsedou vlády. Do funkce byl znovu zvolen v roce 2012. Opozice tehdy poukazovala na masivní volební podvody a režim násilně rozehnal demonstrace proti výsledkům. Po obdobně kritizovaném zvolení v roce 2018 vyprší Putinovi mandát v roce 2024.
Prominentní členové vládní strany opakovaně zdůraznili, že z voleb za čtyři roky vzejde nový prezident. K tomu jsou však skeptičtí zástupci opozice i nezávislí ruští politologové, podle kterých je hlavním smyslem změn udržet Putina i nadále u moci.