Prezident Vladimir Putin dal ve svém poselství najevo, že si chce udržet v Rusku rozhodující moc i po vypršení svého mandátu v roce 2024. Myslí si to vlivný ruský opozičník a Putinův kritik Alexej Navalnyj. Podobný názor vyjádřilo i několik známých ruských politologů a dalších expertů.
Chce doživotní moc nad Ruskem, hodnotí Putinovy plány Navalnyj. Mnozí experti souhlasí
„Jediným cílem Putina je udržet se u moci do konce života, mít celou zemi jako svůj osobní majetek a zmocnit se jejího bohatství pro sebe a své přátele,“ zhodnotil v reakci Navalnyj na Twitteru záměry prezidenta Ruské federace.
Také podle analytika Kirilla Rogova Putinovy návrhy naznačují úmysl šéfa Kremlu udržet si vedoucí postavení a zároveň rozdělit pravomoce mezi různé vládní složky. „Připomíná to čínský model, který by Putinovi umožnil zůstat neomezeně dlouho u kormidla a přitom by povzbudil soupeření mezi jeho potenciálními nástupci,“ napsal Rogov na Facebooku.
„Je to součást reloadu ruského politického systému před rokem 2024, kdy Putinovi vyprší druhý mandát, takže už by nemohl kandidovat znovu. Je to pokus nastavit systém tak, aby si po svém odchodu mohl udržet dostatečně silné pozice, aby svého případného nástupce mohl nějakým způsobem korigovat,“ míní redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
Opět do čela vlády?
Agentura AP poukázala na spekulace pozorovatelů, že Putin může zůstat v čele Ruska i po uplynutí svého nynějšího mandátu tím způsobem, že se přesune do křesla předsedy vlády podobně jako v roce 2008. Předtím by se navíc zvýšily pravomoce parlamentu a vlády a omezila moc prezidenta.
Politolog Dmitrij Oreškin míní, že projev jasně naznačil, že Putin přemýšlí o svém přesunu na post premiéra. „Putin prosazuje myšlenku, že si zachová kontrolu jako mocnější a vlivnější předseda vlády, zatímco úřad prezidenta se stane dekorativnějším,“ citovala Oreškina AP.
Další případnou možností, o níž se spekuluje, je spojení Ruska se sousedním Běloruskem, což by mohlo vést k vytvoření nové funkce pro Putina jako šéfa nového sjednoceného státu. Taková alternativa se ale příliš nelíbí autoritářskému běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi.
Putin ve středečním poselství o stavu země navrhl ústavní změny, které by mimo jiné daly Státní dumě, dolní komoře parlamentu, právo nejen schvalovat jmenování premiéra a členů vlády, ale i potvrzovat jejich nominaci. Změny v ústavě by Rusové měli schválit v referendu. Krátce po Putinovu projevu odstoupila vláda Dmitrije Medvěděva.