Rusko připravuje vlastní „svrchovaný internet“. Plán vyvolává ironické reakce i obavy

Ironické poznámky i reakce plné obav vzbudil na ruských sociálních sítích návrh zákona o „svrchovaném internetu“. Předloha, která tento týden prošla prvním čtením ve Státní dumě, má domácím uživatelům zajistit komunikaci i v případě odpojení od velkých zahraničních serverů. Podle kritiků novela posílí úřední kontrolu internetového provozu a usnadní blokování obsahu označeného za nežádoucí. V ruských médiích se objevily také informace o tom, že stát chystá v blízké době dočasné odpojení od světové sítě, aby otestoval obranu před kybernetickými útoky.

Právě obrana před zahraničními kybernetickými a hackerskými útoky je podle autorů zákona hlavním cílem opatření. Autoři mluví o „agresivní povaze“ americké strategie kybernetické bezpečnosti ze září 2018. Dokument „Rusko přímo a bez důkazů obviňuje z kyberútoků,“ tvrdí předkladatelé zákona, mezi něž patří i senátor Andrej Klišas, který mimo jiné navrhuje trestat neúctu k moci.

Kritici se ale obávají, že předloha je součástí snahy režimu prezidenta Vladimira Putina o zvýšení kontroly státu nad internetem a zavedení cenzury. Globální síť je jedním z posledních alespoň částečně svobodných prostředí v zemi. Všechna velká média jsou ovládána státem a kritika režimu na ulicích je tvrdě potírána.

Návrh počítá s „centralizovanou kontrolou internetového provozu“

Na základě zákona má vzniknout komunikační infrastruktura schopná zajistit fungování i v případě odpojení od klíčových zahraničních komunikačních uzlů. Poskytovatelé přístupu k internetu mají být povinni opatřit si technické prostředky, které umožní „centralizovanou kontrolu internetového provozu“.

Program má financovat ruský státní rozpočet a řídit hlavní správa pro kontrolu internetu Roskomnadzor, jehož pravomoci se mají výrazně rozšířit. Agentura by dostala právo přímo zablokovat jakékoli webové stránky, což zatím mohou učinit jen internetoví operátoři.

Internetový provoz mezi ruskými uživateli má probíhat z velké většiny prostřednictvím serverů registrovaných v Rusku. Odhadované náklady na pořízení nové infrastruktury se odhadují na 20 miliard rublů (sedm miliard korun).

V médiích se také objevily informace o tom, že Moskva údajně plánuje dočasné odpojení od světové sítě, aby otestovalo obranu před kyberútoky. Tento test by se měl uskutečnit do letošního 1. dubna, žádné konkrétní datum ale známé není.

Reakce: ironie i obavy

Na skutečnost, že návrh prošel prvním čtením v dolní komoře ruského parlamentu, reagovali uživatelé sociálních sítí. Někteří se předlohou baví, jiní vyjadřují obavy.

Například jeden z uživatelů Twitteru píše, že „teď se mohou ti Rusové, kteří žijí bez kanalizace, topení, horké vody a plynu, konečně cítit v bezpečí před Západem!“ Reakci doplňuje fotografie stařenky sbírající sníh, která se diví: „To je zajímavé. A od vody a plynu nás také izoloval Západ?“

Na twitterovém účtu televizního satirického pořadu britské BBC Have I Got News for You se objevil komentář reagující na údajný chystaný test s odpojením od světové sítě. „Když Rusko odhalilo plán na dočasné odpojení od globálního internetu, mnoho států požaduje konkrétní datum, aby věděly, kdy mají uspořádat volby,“ píše se na účtu ve zřejmé narážce na obvinění vůči Rusku z vměšování do voleb v zahraničí.

Mnoho reakcí je ale kritických. „Svrchovaný internet schválen ve Státní dumě v prvním čtení. Teď pište tak, jako by se každý váš tweet mohl stát posledním,“ napsal Michail Bach.

„Svrchovanost runetu? Z důvodů bezpečnosti a ochrany práceschopnosti? Nedělejte si srandu, jde jen o další krok k přeměně státu v KLDR 2.0,“ píše další uživatelka.

Moskva kontrolu internetu dlouhodobě posiluje

Rusko už řadu let posiluje úřední kontrolu internetu, zásahy státu jsou častější zejména po roce 2014, kdy se prudce zhoršily vztahy Moskvy se Západem kvůli anexi ukrajinského Krymu a ruské vojenské agresi vůči Ukrajině na Donbasu. Internetová média, sociální sítě, poštovní servery a účty bloggerů jsou povinny půl roku uchovávat obsah pro případnou státní kontrolu, kterou nemohou odmítnout.

Už od roku 2012 platí v Rusku zákon umožňující likvidovat weby šířící dětskou pornografii, návody k sebevraždám nebo propagandu teroristů. Podle kritiků úřady této normy zneužívají k zásahům proti opozici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 1 hhodinou

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 2 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 4 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...