Kosatky trpí hladem, ubývá jim přirozená kořist, varuje výzkum

Podle nové studie Univerzity Britské Kolumbie nemá ohrožená populace kosatek jižních dostatek potravy, a to už od roku 2018. Úbytek lososů nezastavilo ani omezení komerčního lovu v polovině 90. let. Kosatky tak strádají.

Kosatky žijící u amerických břehů trpěly z posledních čtyřiceti let už šest roků takzvaným energetickým deficitem. To znamená, že energie, kterou získávají z potravy, je menší než ta, kterou vydávají. Tři z těchto šesti let přitom připadají na poslední roky, tedy na období 2018 až 2020.

„Vzhledem k tomu, že populace kosatek jižních je tak ohrožená, je tento druh výzkumu velmi důležitý,“ říká hlavní autorka Fanny Coutureová. „Jak kosatky, tak lososi čavyča, jejich hlavní kořist, jsou pro západní pobřeží Kanady důležitými, vlastně až ikonickými druhy. Studium toho, co se s populací děje, může pomoci nabídnout řešení jak pro jižní populaci, tak v budoucnosti potenciálně i pro ty další,“ dodává.

Jižní populace kosatek měla v říjnu 2021 už jen pouhých 73 kusů, severním kosatkám se naopak dařilo a bylo jich přibližně 300 jedinců. Studie předpokládají, že růst populace těch žijících jižně může být brzděn nedostatkem potravy.

Vědci v této nové práci analyzovali, jaký vliv měly na početnost kosatek změny v populacích několika druhů lososů v letech 1970 až 2020.

Studie použila odhadovaný pokles početnosti a velikosti lososa čavyči, aby ukázala, že právě nižší dostupnost těchto ryb pravděpodobně vedla k energetickému deficitu kosatek. „Roky, kdy měly nedostatek energie, jsou ty stejné roky, kdy bylo nejméně lososů a kdy současně kosatky nejvíce umíraly,“ uvádí autoři.

Pokles množství lososů souvisí s mnoha nejrůznějšími vlivy, včetně dopadů klimatických změn, větší náchylnosti k nemocem a lovu jinými živočichy.

Komerční lovce nahradili lachtani

Model, který vědci vytvořili, ukázal, že jižní populace kosatek dokázaly v případě nedostatku lososů čavyča přecházet na jiné druhy potravy. To je podle autorů pozitivní zpráva, která ukazuje, že kosatky jsou schopné se na tyto změny do jisté míry adaptovat.

Kanada komerční lov lososa čavyča koncem 90. let 20. století omezila poté, co ekologové zjistili, že se jeho populace rychle zmenšuje. „Úbytek ale pokračuje i přes výrazné omezení rybolovu. Jedním z velmi pravděpodobných důvodů je masivní nárůst početnosti lachtanů ušatých od poloviny 80. let 20. století. Tito lachtani nyní spotřebují více ryb než všechny druhy komerčního rybolovu v Britské Kolumbii dohromady,“ vysvětlují vědci. 

Mezi další faktory, které by mohly ovlivňovat dostupnost kořisti pro jižní kosatky, patří podmořský hluk z lodí, který by mohl negativně ovlivňovat hledání potravy. Právě to by mohlo být cílem budoucího výzkumu, dodávají autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 2 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 3 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 20 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 22 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026
Načítání...