Kosatky trpí hladem, ubývá jim přirozená kořist, varuje výzkum

Podle nové studie Univerzity Britské Kolumbie nemá ohrožená populace kosatek jižních dostatek potravy, a to už od roku 2018. Úbytek lososů nezastavilo ani omezení komerčního lovu v polovině 90. let. Kosatky tak strádají.

Kosatky žijící u amerických břehů trpěly z posledních čtyřiceti let už šest roků takzvaným energetickým deficitem. To znamená, že energie, kterou získávají z potravy, je menší než ta, kterou vydávají. Tři z těchto šesti let přitom připadají na poslední roky, tedy na období 2018 až 2020.

„Vzhledem k tomu, že populace kosatek jižních je tak ohrožená, je tento druh výzkumu velmi důležitý,“ říká hlavní autorka Fanny Coutureová. „Jak kosatky, tak lososi čavyča, jejich hlavní kořist, jsou pro západní pobřeží Kanady důležitými, vlastně až ikonickými druhy. Studium toho, co se s populací děje, může pomoci nabídnout řešení jak pro jižní populaci, tak v budoucnosti potenciálně i pro ty další,“ dodává.

Jižní populace kosatek měla v říjnu 2021 už jen pouhých 73 kusů, severním kosatkám se naopak dařilo a bylo jich přibližně 300 jedinců. Studie předpokládají, že růst populace těch žijících jižně může být brzděn nedostatkem potravy.

Vědci v této nové práci analyzovali, jaký vliv měly na početnost kosatek změny v populacích několika druhů lososů v letech 1970 až 2020.

Studie použila odhadovaný pokles početnosti a velikosti lososa čavyči, aby ukázala, že právě nižší dostupnost těchto ryb pravděpodobně vedla k energetickému deficitu kosatek. „Roky, kdy měly nedostatek energie, jsou ty stejné roky, kdy bylo nejméně lososů a kdy současně kosatky nejvíce umíraly,“ uvádí autoři.

Pokles množství lososů souvisí s mnoha nejrůznějšími vlivy, včetně dopadů klimatických změn, větší náchylnosti k nemocem a lovu jinými živočichy.

Komerční lovce nahradili lachtani

Model, který vědci vytvořili, ukázal, že jižní populace kosatek dokázaly v případě nedostatku lososů čavyča přecházet na jiné druhy potravy. To je podle autorů pozitivní zpráva, která ukazuje, že kosatky jsou schopné se na tyto změny do jisté míry adaptovat.

Kanada komerční lov lososa čavyča koncem 90. let 20. století omezila poté, co ekologové zjistili, že se jeho populace rychle zmenšuje. „Úbytek ale pokračuje i přes výrazné omezení rybolovu. Jedním z velmi pravděpodobných důvodů je masivní nárůst početnosti lachtanů ušatých od poloviny 80. let 20. století. Tito lachtani nyní spotřebují více ryb než všechny druhy komerčního rybolovu v Britské Kolumbii dohromady,“ vysvětlují vědci. 

Mezi další faktory, které by mohly ovlivňovat dostupnost kořisti pro jižní kosatky, patří podmořský hluk z lodí, který by mohl negativně ovlivňovat hledání potravy. Právě to by mohlo být cílem budoucího výzkumu, dodávají autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 1 hhodinou

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 4 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 7 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 14 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...